CZ EN

E. Janota: »Koláč« pro obce se zvětší jen dobrým

Jako jeden z důležitých podkladů pro přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní poslouží dokument Analýza financování státní správy a samosprávy. Po dohodě s představiteli Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a některými senátory a poslanci, kteří se přípravy nového zákona účastní, ministerstvo financí zadalo zpracování této analýzy konsorciu vysokých škol v čele s pražskou Vysokou školou ekonomickou.

Ve druhé polovině září, kdy vrcholila redakční uzávěrka říjnového vydání Moderní obce, byla v rámci prací na analýze teprve uzavřena fáze dotazníkových šetření (například formou dotazníků bylo osloveno 463 obcí), řízených rozhovorů i výjezdů do terénu. Náměstek ministra financí Ing. Eduard Janota předpokládá, že však už počátkem listopadu bude k dispozici první ucelenější podoba analýzy, která se doladí tak, aby mohla být v lednu 2009 předložena k politické diskusi. Navazující ministerský návrh nového zákona o rozpočtovém určení daní by vláda měla obdržet nejpozději do dubna příštího roku. Půjde-li vše hladce, do konce září 2009 by návrh zákona mohl projít Poslaneckou sněmovnou a od 1. ledna 2010 vstoupit v účinnost.

* Můžete přesto už teď říci, co vás, byť i zatím jen z kusých informací z dosud neuzavřeného projektu nejvíce zaujalo?

Určitě budou zajímavé například výsledky porovnávání objemu majetku obcí s rozsahem jejich rozpočtů. Zkrátka jak souvisí hodnota majetku obcí s financováním jeho provozu, přičemž toto hodnocení bude striktně sledovat zvlášť majetek movitý a zvlášť nemovitý a půjde se i do takových detailů, jako je majetek vyjádřený budovami nebo pozemky. Mezi sebou se v tomto směru rovněž porovnají jednotlivé typy obcí, tedy obce I, II a III, i obce z hlediska velikosti. Velmi zvědavý jsem na výsledky posuzování příměstských obcí, kde rychle roste nová obytná zástavba, což tam zvyšuje nároky na stávající i novou infrastrukturu. Předpokládám, že si tak potvrdíme to, na co mnozí starostové už déle poukazují: Že totiž noví obyvatelé těchto obcí využívají jejich infrastrukturu, aniž by na ni za současné podoby zákona o dani z nemovitostí nějak podstatně přispívali. Během speciálního terénního šetření v Pardubicích se zase v rámci celkové analýzy zjišťovalo, jaké mandatorní výdaje musí toto město skutečně vynakládat, aby splnilo některé konkrétní zákonem stanovené povinnosti. Tyto výsledky budou moci být vztaženy na další města velikosti Pardubic. Čtenáři Moderní obce si jistě dobře vzpomínají na ještě poměrně nedávné diskuse kolem financování čtyř velkých statutárních měst, konkrétně Prahy, Ostravy, Brna a Plzně. Jejich specifické postavení mezi dalšími velkými městy vyplývá z reformy územní veřejné správy, neboť před ní tato města plnila jak funkci samosprávy, tak okresního úřadu. V zadání analýzy proto VŠE dostala úkol detailně popsat všechny činnosti, které vykonává plzeňský magistrát, a zhodnotit, zda jsou skutečně natolik odlišné od například Liberce, Olomouce nebo Hradce Králové, aby pro Plzeň musel platit, řekněme, vyšší stupeň financování. Osobně jsem s průběhem prací na analýze velmi spokojen a jsem přesvědčen o tom, že díky spolupráci s VŠE byl pro práci na analýze zaručen nadstranický a ryze odborný přístup.

* Mohou výsledky analýzy přispět i k tomu, aby se vyjasnilo v otázce, zda do sdílených daní mají být zahrnuty také daně spotřební a ekologické?

Určitě, protože analýza popíše charakter a typy výdajů, které samosprávy musejí vynakládat. Ale chci v této souvislosti zdůraznit, že analýza sama o sobě žádné nové peníze samosprávám nepřinese. To není o tom, že se získají nějaké nové zdroje - ty budou větší nebo menší pouze podle toho, jak bude fungovat ekonomika. Jak víte, vláda ve svém návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok počítá s růstem HDP o 4,8 % ve stálých cenách. Výsledky analýzy však mají přispět k tomu, abychom byli schopni nalézt spravedlivější systém uvnitř financování bloku samospráv. Proto nediskutujme o tom, zda obec místo dosavadních 100 má dostat 110, 115 nebo 120, nýbrž bavme se o tom, jak by měl být mezi jednotlivé obce spravedlivěji rozdělen »koláč«, který možná napřesrok místo současných 100 bude mít, dejme tomu, hodnotu 105.

* Mají tedy naději na spravedlivější díl koláče města kolem pěti tisíc obyvatel, která si při posledních změnách rozpočtového určení daní, na rozdíl od ostatních velikostních kategorií, takřka vůbec nepolepšila?

Teď bych skutečně nechtěl cokoliv předjímat. Teprve až z výsledků analýzy nám vyjde, jestli budeme chtít mít sedm nebo devět, či snad třeba pouze šest velikostních kategorií obcí. A do jaké z nich města, o nichž mluvíte, budou zařazena.

* Uvažuje se ještě o tom, že by obcím byl kompenzován už dříve prognózovaný výpadek 5,1 mld. Kč, který by v roce 2009 měly pocítit ve svých příjmech v souvislosti s reformou veřejných financí?

Obce a ztráty, to jsou dnes už jen chiméry. Byť se změnil daňový systém, obce nyní získávají i více prostředků než dříve a rozhodně nikoliv méně. Samozřejmě je to dáno taky tím, že ekonomika v posledních letech zaznamenávala vysoký růst. Například obce, kraje a dobrovolné svazky měst a obcí k letošnímu 30. červnu vykázaly přebytek 38 mld. Kč. I když od této sumy seriózně odečtu zálohy na platy z úrovně krajů, jsme pořád někde na 24 miliardách. Obce a kraje také mají na bankovních účtech více než 105 mld. Kč. Proto hovořit o nějaké krizové situaci ve financování samospráv by prostě nebyla pravda. Jistě, vím, že výdaje jsou částečně uměle zadržovány proto, že ještě zcela nebyly spuštěny projekty financované z evropských fondů. Ale obecně nelze spoléhat na to, že se nějakým radikálním způsobem změní proporce mezi financováním státního rozpočtu a rozpočtu samospráv. Ona dříve zmiňovaná částka 5,1 mld. Kč byla už vykompenzována více než dostatečně z příjmů, které obce budou mít. Proto o nějakém speciálním titulu pro tento účel zatím neuvažujeme.«

***

  • XI. Celostátní finanční konference SMO ČR První výstupy Analýzy financování státní správy a samosprávy by měly být představeny i na XI. Celostátní finanční konferenci Svazu měst a obcí ČR. Ta se s mottem »Majetek jako základ fungování měst a obcí« uskuteční 24. a 25. listopadu v Praze. Více podrobností o akci včetně podmínek účasti naleznete na www.smocr.cz 


Zdroj: Moderní obec, 2.10.2008, rubrika: Ekonomika, autor: Ivan Ryšavý

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.