Nový daňový zákon zaměstnance nepoškodí

Ministerstvo financí v současné době analyzuje připomínky občanů, které stále docházejí v rámci veřejné diskuse o reformě daňového systému. V připomínkách, které nám občané zasílají, se objevuje hodně zajímavých podnětů, ale také neopodstatněné obavy: reforma by prý poškodila zaměstnance, protože by na ně přenesla placení sociálního pojištění, které nyní platí zaměstnavatel. Ministerstvo financí totiž mimo jiné navrhuje, aby se odvody zaměstnanců počítaly ze současné tzv. superhrubé mzdy, která zahrnuje i část pojistného ze zákona placeného zaměstnavatelem. V novém zákoně by se tedy nepsalo, že jednu část platí zaměstnanec a druhou část zaměstnavatel. Někteří se mylně domnívají, že zaměstnavatel jednoduše přestane platit část „svého“ pojistného a přenese ji na zaměstnance, čímž mu prý sníží jeho čistou mzdu.

Je třeba si uvědomit, že zaměstnavatele zajímá pouze výše celkových nákladů na zaměstnance, tj. „superhrubá mzda“, zatímco zaměstnance částka, která mu přijde na účet, tj. čistá mzda. Strukturu rozdílu mezi těmto dvěma položkami mohou naprosto ignorovat. Zvláště pokud zaměstnavatel fakticky odvádí nejen „zaměstnancovu“ část pojistného, ale i jeho zálohy na daň z příjmu. Navrhované opatření tak nijak nemění skutečnou výši odvodové povinnosti, pouze se formálně mění název, náklady na zaměstnance i čistá mzda zůstanou na stejné výši. Ubude však papírování a poplatníci ušetří na administrativních nákladech, které tíží relativně nejvíce malé a střední podniky.

Nu dobrá, řeknete si, ale co když se zaměstnavatel přesto nechá zlákat a zaměstnancům s odvoláním na reformu čistou mzdu sníží. Tvrdím, že se tak nestane ze tří důvodů:

Zaprvé: mzda se tvoří dohodou mezi oběma stranami na trhu práce nejčastěji v rámci kolektivního vyjednávání. Pokud by měl zaměstnavatel sílu snížit čistou mzdu, učinil by tak již dávno a nemusel by čekat na reformu. Dále je známo, že mzdy jsou nepružné směrem dolů, a navíc současná nízká míra nezaměstnanosti nedovolí mzdy snižovat.

Zadruhé: pokud budou zaměstnanci o záměrech ministerstva informováni, žádný zaměstnavatel si nedovolí vymlouvat se na reformu. Zde vidím velký prostor pro informační roli odborů.

A konečně zatřetí, o svých záměrech bude ministerstvo jednat se sociálními partnery v rámci tripartity. V případě nutnosti bude vyžadovat slib zaměstnavatelů, aby k negativnímu přenosu na zaměstnance nedocházelo, ačkoliv se domnívám, že nic takového nebude potřeba.

Zdroj: 1.7.2008, Právo, rubrika Trhy a ekonomika, autor: Peter Chrenko, náměstek ministra financí pro daně a cla