Novinky

Plnění státního rozpočtu ČR za leden 2023

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva
  • Příjmy státního rozpočtu
  • Výdaje státního rozpočtu
  • Schodek státního rozpočtu
  • Saldo státního rozpočtu
  • Pokladní plnění
  • Veřejný sektor

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 10,8 mld. Kč. 

Za meziročním zhoršením salda o 10,7 mld. Kč stála především lednová pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+9,7 mld. Kč), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+7,9 mld. Kč), ale i specifika loňského rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním. Výsledek naopak pozitivně ovlivnil dosud neuskutečněný převod zálohy regionálnímu školství (-12 mld. Kč).

„Výsledek hospodaření rozpočtu odpovídá obvyklému lednovému průběhu meziročně zkreslenému mimo jiné loňským rozpočtovým provizoriem. Na výdaje státu již výrazně dopadají vládní kompenzace vysokých cen energií na pomoc občanům i firmám, ale i vysoké úroky z protiinflačních dluhopisů, jejichž vydávání naše vláda před rokem pozastavila v zájmu zefektivnění obsluhy státního dluhu,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Platí, že letošní rozpočtový rok bude tranzitní, kdy naším hlavním úkolem je udržet schodek pod 300 miliardami korun. V příštím rozpočtu se již promítne chystaná vládní konsolidace, která musí vrátit české veřejné finance zpět na udržitelnější kolej.“

Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 54 kB).

Graf - Saldo státního rozpočtu za leden
Saldo státního rozpočtu za leden (mld. Kč)
2018 2019 2020 2021 2022 2023
Saldo celkem 26,5 8,8 -8 -31,5 3,9 -6,8
Saldo bez vlivu EU/FM 5 4,2 -6,8 -32,9 3,9 -10,8

Graf - Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu
Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu (mld. Kč)
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
2022 3,9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2023 -6,8 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci ledna růstu 5,4 % (+6,8 mld. Kč), ke kterému nejvíce přispěl výběr pojistného (+3,6 mld. Kč) a inkaso daně z přidané hodnoty (+2,0 mld. Kč). Výnos daňových příjmů včetně pojistného (+5,7 %, +6,4 mld. Kč) rostl u všech hlavních položek vyjma spotřebních daní. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů byly nižší o 1,0 mld. Kč.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+11,7 %, +1,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (v lednu 2022 měla dopad 0,6 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

U daně z příjmů právnických osob (1,3 mld. Kč) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (0,3 mld. Kč) je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v daném roce přijde v březnu). 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,0 % (+3,6 mld. Kč). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu. 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,0 %, +2,0 mld. Kč) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně působil nižší počet pracovních dní.

Inkaso spotřebních daní (-10,1 %, -1,3 mld. Kč) zaznamenalo meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-14,4 %, -0,7 mld. Kč), kde je patrný přesun preferencí spotřebitelů k alternativním tabákovým výrobkům. Pokles inkasa spotřební daně z minerálních olejů (-7,4 %, -0,4 mld. Kč) je způsoben prodloužením platnosti snížené sazby daně z nafty. V případě inkasa spotřební daně z alkoholických nápojů je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku vysoké inflace, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií. 

Příjmy státního rozpočtu za leden 

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 31. lednu 2023 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
DPH SD DPPO DPFO Mimořádné daně Pojistné EU/FM Ostatní
2022 33,96 13 1,09 10,99 0 51,21 9,84 5,44
2023 36 11,69 1,33 12,77 0 54,78 8,84 6,88

DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 17,5 mld. Kč (+14,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+15,1 %, +18,0 mld. Kč) navýšených zejména realizací opatření zaměřených na řešení energetické krize, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. 

Na objemově nejvýznamnějších sociální dávkách (+17,7 %, +11,0 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+18,9 %, +9,2 mld. Kč), do jejichž výše se promítá řádná valorizace o 4,7 % a příspěvek 500 Kč měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+0,8 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, příspěvek na bydlení (+0,6 mld. Kč) navýšený počtem žádostí v době vysokých cen energií a přídavek na dítě (+0,3 mld. Kč) vyšší ve vazbě na růst životního minima.

Výrazněji vzrostly i běžné transfery podnikatelům (+520,7 %, +9,4 mld. Kč) ovlivněné prvními kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům z důvodu zastropování jejich cen (8,3 mld. Kč) a pokračující podporou firem v energeticky náročných odvětvích (1,4 mld. Kč). 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 9,8 mld. Kč. Meziroční nárůst o 7,9 mld. Kč souvisel s výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021. 

Vyšší běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+97,2 %, +5,0 mld. Kč) ovlivnilo nižší předfinancování v době loňského provizoria. Navýšení se týkalo zejména příspěvku na činnost vysokých škol (+3,0 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. Kč (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím stejné výše jako loni z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně klesly o 10,2 mld. Kč (-62,6 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (-12,0 mld. Kč). Meziroční srovnatelnost je zkreslena skutečností, že záloha veřejnému školství bude realizována až v únoru, zatímco v loňském roce na tyto účely směřovala v režimu provizoria dvanáctina plánovaného objemu (14,2 mld. Kč). Soukromé školství již od státu získalo čtvrtletní zálohu 3,1 mld. Kč (+2,2 mld. Kč).

Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat také u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-6,7 mld. Kč) a odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU (-1,3 mld. Kč).

Kapitálové výdaje (-0,5 mld. Kč) státu jsou v lednu tradičně nižší, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku.

Výdaje státního rozpočtu za leden 

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 31. lednu 2023 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Jiné NV Investice
2022 0,13 3,36 21,19 16,33 5,15 62,25 10,76 2,43
2023 0,09 13,24 14,45 6,1 10,15 73,24 19,87 1,93

Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.

Dokumenty ke stažení

Doporučované

Nejčtenější