Plnění státního rozpočtu ČR za červenec 2022

Za meziročním zlepšením salda o 86,7 mld. Kč stála i nadále především menší omezení související s letošním průběhem epidemie Covid-19 a tomu odpovídající transfery a vládní kompenzace na počátku roku. Příjmové straně pomohly daňové výnosy meziročně vyšší o více než 17 %. Na druhou stranu vysoké ceny ovlivnily výdaje např. v podobě mimořádné valorizace důchodů či navýšených dávek na bydlení a hmotné nouze, uprchlická krize pak vedla k růstu humanitární pomoci. Důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajině budou pokračovat i ve zbývající části roku.

„Po červnovém zlepšení salda rozpočtu stát v červenci hospodařil s očekávaným mírným deficitem okolo 10 miliard. Celkový schodek 193 miliard je zlepšením salda o 87 miliard oproti loňskému roku, který ale určitě není měřítkem, se kterým se chceme porovnávat,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Na výdajové straně rozpočtu pokračuje už třetí měsíc silné tempo investiční aktivity státu, které standardně dále zrychluje ve druhém pololetí. Hlavně státní fondy dopravní infrastruktury a životního prostředí získaly už o více než 10 miliard více než v loňském rekordním roce. Na příjmové straně se v červenci díky čtvrtletním plátcům tradičně daří inkasu z DPH, které se stejně jako inkaso příjmových daní letos vyvíjí nad očekávání dobře a vláda mohla tyto nové daňové příjmy novelou rozpočtu využít k financování zejména pomoci s rostoucími cenami energií.“

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci července o 8,9 % (+74,8 mld. Kč). K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného (+12,1 %, +87,4 mld. Kč) s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty, pojistného, daní z příjmů právnických osob a spotřebních daní. Naopak poklesly o 7,7 mld. Kč (-10,2 %) příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů (5,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+10,8 %, +4,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn účinných v průběhu roku 2021. Efekt nižšího zdanění, zejména snížení základu daně o více než 25 % a zvýšení slevy na poplatníka, se projevil v hotovostním plnění až v únoru 2021. Inkaso od února 2022 dále snížilo opětovné zvýšení slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Naopak příjmy pozitivně ovlivnil růst zaměstnanosti a mezd v soukromém sektoru. Výplata kompenzačního bonusu, určená na pomoc drobným podnikatelům, snížila výnos i v roce 2022, dopad na úrovni státního rozpočtu v objemu 2,6 mld. Kč byl ale meziročně nižší o 9,4 mld. Kč.

Na inkaso daní z příjmů právnických osob (+16,7 %, +12,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+25,9 %, +2,3 mld. Kč) měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2021. Meziroční růst inkasa na dani z příjmů právnických osob je způsoben v prvé řadě změnou zdanění rezerv pojišťoven, růstem inkasa v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče a v energetickém sektoru. 

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,3 % (+21,7 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+20,0 %, +32,9 mld. Kč) bylo pozitivně ovlivněno oživením ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity (energie, vakcíny, testy, respirátory).

V meziročním vývoji inkasa spotřebních daní (+12,3 %, +9,5 mld. Kč) se začal rovněž promítat ekonomický růst, oživení cestovního ruchu a absence opatření zavedených k omezení šíření nákazy nemoci COVID-19. Meziročně výrazněji vzrostly příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů (+8,9 %, +3,4 mld. Kč), od srpna se však v hotovostním inkasu začne projevovat dočasné snížení sazby spotřební daně z motorového benzínu a nafty, čímž bude meziroční růst inkasa postupně utlumován. Dále meziročně rostlo inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+13,5 %, +3,9 mld. Kč), z piva (+12,8 %, +0,3 mld. Kč) a z lihu (+3,5 %, +0,2 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z energetických daní prozatím zůstává na přibližně stejné úrovni jako v loňském roce s mírně klesající tendencí výnosu daně ze zemního plynu.

Příjmy státního rozpočtu za leden až červenec

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně klesly o 11,9 mld. Kč (-1,1 %), z toho běžné o 20,3 mld. Kč (-1,9 %). Běžné výdaje, i přes navýšení životního a existenčního minima, dávek na bydlení, mimořádnou valorizaci všech důchodů, či jiných sociálních dávek, a výdaje související se solidarní pomocí uprchlíkům, snížily především nižší výplaty protiepidemické pomoci. Naopak kapitálové výdaje překročily loňskou skutečnost o 8,4 mld. Kč (+11,4 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+6,6 %, +26,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+7,3 %, +22,5 mld. Kč) navýšené lednovou valorizací o 5,2 % a mimořádnou červnovou o 6,3 %. Z ostatních dávek se zvýšily dávky pomoci v hmotné nouzi (+5,2 mld. Kč) v souvislosti s výplatou humanitární dávky, dále příspěvek na péči (+2,0 mld. Kč), přídavek na dítě (+0,8 mld. Kč) a výsluhový příspěvek (+0,6 mld. Kč). Snížení počtu nakažených nemocí COVID-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného (-2,7 mld. Kč) a nemocenského (-0,8 mld. Kč). Nižší zátěž pro rozpočet představoval i rodičovský příspěvek (-1,5 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (-0,4 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 a vyšší počet pojištěnců vedl k meziročnímu růstu o 9,9 mld. Kč (+13,4 %). 

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům (-60,4 %, -54,7 mld. Kč). V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí COVID-19 (programy Antivirus A, A plus a B, COVID Gastro-Uzavřené provozovny, COVID-Nájemné, COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, odměny ve zdravotnictví a sociálních službách a další) s dopadem téměř 55 mld. Kč. Na pokles transferů měly vliv i zálohové dotace na obnovitelné zdroje energie (-3,8 mld. Kč) snížené březnovým zúčtovaním v podobě vratky prostředků ve výši 4,8 mld. Kč (loni 1,0 mld. Kč) a prostředky určené na útlum a odkup dolů OKD, a.s. (-1,0 mld. Kč).

Klesly i transfery příspěvkovým a podobným organizacím (-12,9 %, -8,7 mld. Kč), ovlivněné nejvíce mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče v loňském roce s dopadem 4,8 mld. Kč.

Transfery neziskovým a podobným organizacím (-19,2 %, -3,6 mld. Kč) ovlivnila klesající protiepidemická pomoc (-2,7 mld. Kč) a doposud nižší podpora sportu vyplácená Národní sportovní agenturou (-1,4 mld. Kč).

Součástí neinvestičních transferů územním rozpočtům (-2,6 %, -4,2 mld. Kč) jsou především prostředky na platy pracovníků na středních a základních školách, které při růstu tarifů pedagogických pracovníků o 2 % vzrostly o 4,8 mld. Kč. Do rozpočtů municipalit naopak směřovalo zatím méně prostředků určených na financování sociálních služeb (-3,9 mld. Kč). Meziroční srovnání také ovlivňují loňské transfery spojené s mimořádným finančním ohodnocením zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (2,0 mld. Kč) a příspěvkem na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu (4,1 mld. Kč proti letošním 1,2 mld. Kč). Kompenzace vyplacená na základě žádostí územních samospráv za ubytování válečných uprchlíků zatím dosáhla 0,4 mld. Kč.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 3,9 mld. Kč (+17,1 %). Objem ostatních neinvestičních nákupů byl (+7,8 mld. Kč) v posledních třech měsících výrazně navýšen pořizováním státních hmotných rezerv.

Kapitálové výdaje (+11,4 %, +8,4 mld. Kč) v průběhu posledních třech měsíců výrazně vzrostly, když většina prostředků směřovala státním fondům (+10,7 mld. Kč). Státní fond dopravní infrastruktury jako největší příjemce dotací obdržel ze státního rozpočtu meziročně o 6,4 mld. Kč více. Na růst měly vliv i transfery Státnímu fondu životního prostředí, který na rozdíl od minulého roku obdržel 4,3 mld. Kč na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám financovaného z prostředků Národního plánu obnovy. Výdaje zaostávající za alikvotou plánovaného objemu nejsou překvapující, investiční aktivita státu tradičně roste až v druhé polovině roku.

Výdaje státního rozpočtu za leden až červenec

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}