Novinky

Ekonomika letos poroste o 3,1 %. V roce 2022 o 3,7 %

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Ředitel odboru Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Ministerstvo financí
  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Veřejný sektor

Komentář ministryně financí k fiskální predikci naleznete zde.

Ministerstvo financí představuje Makroekonomickou predikci České republiky (duben 2021), zpracovanou na základě plánu nelegislativních prací pro 1. pololetí roku 2021. Predikce bude dne 20. dubna 2021 posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy. Její scénář poslouží jako východisko pro Konvergenční program České republiky (duben 2021).

Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,6 %. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.

Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí. Růst HDP v roce 2021, tažený tvorbou hrubého fixního kapitálu, obnovením zásob a spotřebou sektoru vládních institucí, by mohl dosáhnout 3,1 %. Díky oživení v zahraničí by mělo pozitivně přispět i saldo zahraničního obchodu. Zatímco spotřeba domácností bude v roce 2021 pravděpodobně spíše stagnovat, v roce 2022 by její oživení mělo zrychlit hospodářský růst na 3,7 %.

Od 4. čtvrtletí 2020 meziroční růst spotřebitelských cen viditelně zpomalil a vrátil se pod horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Propad spotřebitelské poptávky působí protiinflačně, frikce na nabídkové straně ekonomiky ale mají opačný efekt. Pro rok 2021 očekáváme průměrnou míru inflace ve výši 2,5 %, přičemž za zvýšením prognózy stojí převážně vyšší ceny ropy a potravin. V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 %.

Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky. Míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,6 %. V roce 2022 by mohla nepatrně vzrůst na 3,7 %, když proti sobě bude působit ekonomické oživení a předpokládané ukončení opatření udržujících vysokou zaměstnanost ke konci letošního roku.

Deficitní hospodaření veřejných financí v roce 2020 ve výši 6,2 % HDP bylo velkou měrou ovlivněno epidemií koronaviru. Propad ekonomické aktivity s sebou nesl pokles příjmů při zvýšených výdajích vynaložených k potlačení šíření epidemie a zmírnění jejích sociálních a ekonomických důsledků. Pokračující epidemie se odrazí i v letošním saldu, které očekáváme meziročně hlubší o 2,6 p. b. Zadlužení veřejných financí pak pravděpodobně vzroste z 38,1 % HDP v roce 2020 na 44,8 % HDP ke konci roku 2021. Naopak v roce 2022 by se již efekty epidemie měly projevovat minimálně. Se započatou konsolidací odhadujeme v příštím roce schodek pod 6 % HDP a dluh přes 48 % HDP.

Predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.

Hlavní makroekonomické indikátory
    2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2020 2021
              Aktuální predikce Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 797 5 111 5 410 5 749 5 652 5 932 6 257 5 613 5 874
  růst v %, b.c. 3,7 6,5 5,8 6,3 -1,7 4,9 5,5 -2,4 4,7
Reálný hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,5 5,2 3,2 2,3 -5,6 3,1 3,7 -6,1 3,1
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 3,8 4,0 3,5 3,0 -5,2 0,1 5,7 -5,1 3,3
Spotřeba vládních institucí růst v %, s.c. 2,5 1,8 3,8 2,2 3,5 3,4 0,9 2,1 2,9
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. -3,0 4,9 10,0 2,3 -8,1 3,8 4,5 -8,2 3,8
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP p.b., s.c. 1,4 1,2 -1,2 0,0 -0,3 0,4 -0,2 -0,6 -0,1
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. -0,3 0,5 -0,5 -0,2 -1,5 0,9 0,0 -1,4 0,0
Deflátor HDP růst v % 1,1 1,3 2,6 3,9 4,2 1,8 1,7 4,0 1,5
Míra inflace spotřebitelských cen průměr v % 0,7 2,5 2,1 2,8 3,2 2,5 2,3 3,2 1,9
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 1,9 1,6 1,4 0,2 -1,3 -1,4 0,0 -1,1 -0,6
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 3,6 3,7 2,6 3,3
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 5,7 9,2 9,6 6,7 0,0 0,7 2,3 0,2 1,2
Saldo běžného účtu % HDP 1,8 1,5 0,4 0,3 3,6 1,3 0,5 3,6 1,4
Saldo sektoru vládních institucí % HDP 0,7 1,5 0,9 0,3 -6,2 -8,8 -5,9 -5,8 -6,6
Předpoklady:                    
Měnový kurz CZK/EUR   27,0 26,3 25,6 25,7 26,4 25,9 25,5 26,4 26,1
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 0,4 1,0 2,0 1,5 1,1 1,5 1,8 1,1 1,2
Ropa Brent USD/barel 44 54 71 64 42 64 60 42 51
HDP eurozóny růst v %, s.c. 1,8 2,7 1,9 1,3 -6,8 3,8 3,6 -7,3 3,6

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z ledna 2021.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.

Dokument ke stažení:

Nejčtenější