Novinky

ČR se přiblížila k celkové bilionové čisté pozici od vstupu do EU, za první pololetí 2021 jsme získali +38,7 mld. Kč

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Ředitel odboru Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Ministerstvo financí
  • Zahraniční sektor
  • Soukromý sektor
  • Zahraničí EU
  • Čistá pozice
  • Dotace
  • Česká republika

V průběhu prvního pololetí 2021 obdržela Česká republika z rozpočtu Evropské unie příjmy ve výši celkem 71,5 mld. Kč a současně odvedla 32,8 mld. Kč. Čistá pozice ČR tak v první polovině roku 2021 dosáhla výše 38,7 mld. Kč, celkem od vstupu do EU v roce 2004 se blíží k hranici jednoho bilionu korun.

„Nadále zůstáváme čistými příjemci evropských peněz. Pololetních plus 39 miliard představuje druhé nejvyšší čisté saldo od roku 2016. Naše členství v Evropské unii tak dává jednoznačně smysl, a to nejen finančně. Uplynulých 17 let u nás evropské peníze pomáhají financovat výstavbu železniční sítě, modernizace městské veřejné dopravy, dostavby a vybavení nemocnic či rekonstrukce škol. Projekty, ze kterých naši občané benefitují každý den,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Vývoj čisté pozice ČR odpovídá rozdílu mezi penězi, které český stát do evropské pokladny odvedl, a částkou, kterou z evropského rozpočtu získal. Následující graf ukazuje čisté pololetní saldo v letech 2006 - 2021:

Graf - Graf - Vývoj pololetní čisté pozice ČR vůči EU v letech 2006 - 2021 (v mld. Kč)
Vývoj pololetní čisté pozice ČR vůči EU v letech 2006 - 2021 (mld. Kč)
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Graf
Vývoj čisté pozice ČR 3,2 2,1 26,2 29 22,7 17,4 6,9 14,9 56,4 126,8 66,6 16,7 10,4 24,4 50,1 38,7

Celková čistá pozice ČR se od roku 2004 blíží k jednomu bilionu korun

Celkově Česká republika od svého vstupu do EU dne 1. května 2004 zaplatila do evropského rozpočtu 709,8 mld. Kč a získala 1,64 bilionu Kč. Kladné čisté saldo ke dni 30. června 2021 tak souhrnně dosahuje částky 934,2 mld. Kč. „Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022,“ odhaduje Alena Schillerová.

Aktuální prioritou vlády je čerpání evropských peněz z Národního plánu obnovy. Česká republika v rámci něj obdrží 7,1 mld. EUR, tedy zhruba 180 mld. Kč. Evropské peníze mají pomoci s investičními projekty a přispět tím k rychlejší obnově po pandemii Covid-19. Investice budou směřovat primárně na digitální a zelenou transformaci, na podporu podnikání, vědy, výzkumu a inovací, do zdravotnictví a na rozvoj vzdělávání. „Český plán obnovy je schválen Komisí a na jednání Rady Ecofin by se měl dostat na začátku září. V rámci předfinancování můžeme ještě letos získat prvních 23,4 miliard,“ počítá Alena Schillerová.

Za letošním kladným pololetním saldem ČR vůči rozpočtu EU ve výši 38,7 mld. Kč stály i nadále především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši 43,8 mld. Kč, dále pak příjmy z fondů Společné zemědělské politiky ve výši 27,7 mld. Kč. Podrobnější rozpis příjmů a výdajů za první pololetí roku 2021 shrnuje následující tabulka (pro přepočet mezi EUR a CZK použit průměrný kurz ČNB za první pololetí roku 2021 ve výši 25,854):

Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za první pololetí roku 2021
mil. Kč
Příjmy z rozpočtu EU
Strukturální akce 43 843,87
Strukturální fondy 30 660,44
Fond soudržnosti 13 183,43
Zemědělství 27 653,71
I. pilíř* 21 646,05
II. pilíř** 6 007,66
Programy EU*** n/a
Celkové příjmy z rozpočtu EU 71 497,58
Celkové platby do rozpočtu EU 32 789,46
Čistá pozice vůči rozpočtu EU 38 708,12

* první pilíř zahrnuje prostředky na přímé platby, tržní opatření a veterinární opatření
** druhý pilíř zahrnuje prostředky na rozvoj venkova a rybářství
*** zahrnují programy přímo řízené Evropskou komisí (Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus+)

Nejčtenější