Novinky

Vláda schválila balíček na snižování rizik v bankovnictví

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Ředitel odboru Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva
  • Soukromý sektor
  • Bankovní sektor
  • Legislativní činnost MF
  • Legislativa EU
  • Dluhopisy

Vláda dnes schválila několik novel zákonů, které do tuzemského právního řádu implementují evropské právní předpisy pro činnost bank a pro prevenci a případné následné řešení jejich selhání.

Smyslem celého balíčku na snižování rizik v bankovnictví je tento sektor posílit, podpořit efektivní výkon dohledu a upravit pravidla pro případné řešení problémů bank. Na evropské úrovni byly změny přijaty roce 2019 a letos je jednotlivé členské státy implementují do svých právních řádů.

Návrhy Ministerstva financí novelizují především zákony o bankách, spořitelních a úvěrních družstvech, podnikání na kapitálovém trhu a ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Do legislativního procesu je celý balíček novel rozdělen na dvě části - bankovní část a část zaměřenou na ozdravné postupy a řešení krizí.

Novela upravující činnost bank a dalších finančních institucí přichází s úpravou kapitálových požadavků a to především zavedením nového nástroje pro orgán dohledu (ČNB) v podobě doporučení držení dodatečného kapitálu. O jeho výši bude rozhodovat centrální banka, který bude také vyhodnocovat rizika. Jedná se o měkký nástroj v podobě doporučení, nicméně v případě opakovaného nedodržení může přejít v závazný požadavek.

Novinkou v zákonu o bankách je také uchopení dohledu nad bankovním sektorem na úrovni holdingových osob, které nově spadnou do přímé působnosti orgánu odhledu. Česká národní banka bude moci efektivněji zajistit plnění požadavků na tzv. konsolidované úrovni. Snadnější bude také dohled nad finančními skupinami, jejichž mateřské společnosti sídlí mimo EU, neboť novela totiž zavádí povinnost těchto skupin ustavit v EU tzv. zprostředkující ovládající osobu, na kterou přímo dosáhnou unijní dohledové orgány.

Ve druhé části věnované problematice ozdravných postupů a řešení krizí je zásadní změnou nový koncept, který umožní vytvořit v rámci bankovní skupiny samostatné celky – skupiny pro řešení krize (někdy označované jako tzv. rezoluční skupiny), které se budou připravovat na případné selhání a tvořit si vlastní kapacitu na pokrytí případných ztrát. Stejně jako tomu bylo doposud, budou jednotliví členové finanční skupiny, především banky, držet určitý minimální objem závazků, které bude možné v případě ztrát odepsat či přeměnit na kapitál a tím tyto ztráty pokrýt. Nově však bude tyto závazky, zejm. v podobě odepisovatelných dluhopisů, vydávat externě (tedy prodávat na trhu v podobě cenných papírů) pouze rezoluční jednotka. Naopak pod ní spadající členové rezoluční skupiny budou dílčí odepisovatelné závazky tvořit primárně interně, tedy nebudou nabízeny na trhu, ale budou drženy jinými subjekty uvnitř skupiny. Velice zjednodušeně to bude znamenat, že v případě problému člena resoluční skupiny se o něj postará subjekt, který stojí na vrcholu hierarchie celé resoluční skupiny.

Návrh také obsahuje omezení prodeje podřízených dluhopisů drobným investorům. Jde totiž o komplexní nástroje, u kterých není snadné správně porozumět rizikovosti, proto nejsou vhodné pro běžné drobné investory. V neposlední řadě přináší návrh zákona také rozšíření možnosti pozastavit plnění závazků banky, zjednodušeně dočasně "zmrazit" její bilanci, v případě, že jsou identifikovány problémy a je třeba získat čas na rozmyšlení, jak přistoupit k jejich vyřešení, aniž by v mezidobí z dotčené banky odtekly prostředky potřebné k její záchraně. Dnes je možné toto zmrazení použít až v rámci fáze řešení krize, nově to bude možné ještě předtím, než Česká národní banka oficiálně spustí celý proces řešení krize.

Nejčtenější