Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2020
Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. Zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v samotném květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 mld. Kč, letošní květen skončil schodkem ve výši 63,7 mld. Kč.
Podrobná data, včetně výše vybrané realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 64 kB).
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy rozpočtu jsou výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti, nižší dynamikou objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 2,2 % (12,6 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 8,7 % (23,7 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 31,8 % (15,4 mld. Kč).
Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob se v průběhu dubna a května propadal a meziročně klesl o 11,1 %. Důvodem je především faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července, které bylo přijato k zajištění hotovosti firem během hospodářské recese.
Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -1,7 mld. Kč) výrazně ovlivňuje roční vyúčtování záloh na základě podání daňových přiznání. Meziroční vývoj příjmů rovněž ovlivnilo diskreční opatření týkající se faktického prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.
Přímá podpora osob samostatně výdělečně činných vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem (17,3 mld. Kč) zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci, které meziročně pokleslo o 14,4 %.
Zpomalování tempa růstu mezd a platů a odklad záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné determinovalo vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziroční stagnaci se navíc promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby.
Inkaso daně z přidané hodnoty (-6,9 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Na druhé straně bylo tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Na inkasu se negativně projevil statisticky zaznamenaný meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu (o 9,3 %), což vedlo po více než šesti letech k poklesu v celém prvním čtvrtletí o 0,7 %. Další negativní vliv na inkaso má vyšší částka posečkané daně ve výši 4,5 mld. Kč, která bude uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti.
V inkasu spotřebních daní se již začínají projevovat dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19, když inkaso spotřebních daní meziročně pokleslo o 1,4 %. Inkaso spotřební daně z tabákových výroků prozatím vykazuje meziroční růst (+5,8 %), což je odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou (následně prodlouženém) projeví až během roku. Významný výpadek inkasa spotřební daně z tabákových výrobků způsobí rovněž absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů, a to o 7,1 %. Ten je způsoben vyšší vratkou spotřební daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem změny v systému jejího vracení (roční normativy) a začínají se rovněž projevovat dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Dopady těchto opatření se do výše inkasa spotřebních daní (zejména spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků, piva a lihu) promítnou z důvodu posunu splatnosti daně i v následujících měsících.
Příjmy státního rozpočtu za leden až květen
DPH - daň z přidané hodnoty;
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny;
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou;
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám;
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR;
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.
Výdaje státního rozpočtu:
Tempo růstu celkových výdajů v průběhu května mírně akcelerovalo na 14,8 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+12,8 %, tj. +76,8 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje (+49,6 %, tj. +17,1 mld. Kč).
Objemově nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+27,6 mld. Kč). Kromě dopadů valorizace důchodů (+13,9 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+5,3 mld. Kč) či příspěvku na péči (+2,4 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+5,2 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (+2,9 mld. Kč), následované nemocenským (+2,1 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o necelých 0,5 mld. Kč.
Běžné transfery podnikatelským subjektům (+15,9 mld. Kč) byly zejména v květnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus v celkovém objemu 7,9 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti na krytí závazků z poskytovaných záruk k realizaci mimořádného opatření vlády v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+3,1 mld. Kč).
Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+11,4 mld.) odráží pokračující priority vlády orientované na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+9,9 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+1,6 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,3 mld. Kč).
Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+8,3 mld. Kč) se výrazně promítl převod 6,6 mld. Kč určený na odlužení vybraných nemocnic.
Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+7,3 mld. Kč). Jen za poslední tři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 8,7 mld. Kč (+6,1 mld. Kč).
Kapitálové výdaje jsou tradičně v první polovině roku podalikvotní (plnění 36,7 %), což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Přesto letos velmi výrazně vzrostly (+49,6 %), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+95,1 %, tj. +11,2 mld. Kč). Rozhodující roli měly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,6 mld. Kč).
1 bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu
Výdaje státního rozpočtu za leden až květen
Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu,
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím,
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům),
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům,
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím,
Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.