Novinky

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2020

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva
  • Veřejný sektor
  • Pokladní plnění
  • Státní rozpočet
  • Příjmy státního rozpočtu
  • Výdaje státního rozpočtu
  • Saldo státního rozpočtu
  • Schodek státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu za pět měsíců skončilo deficitem ve výši 157,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 163,7 mld. Kč.

Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. Zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v samotném květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 mld. Kč, letošní květen skončil schodkem ve výši 63,7 mld. Kč.

Podrobná data, včetně výše vybrané realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 64 kB).

Graf - Saldo státního rozpočtu za květen
Saldo státního rozpočtu za leden až květen (mld. Kč)
2015 2016 2017 2018 2019 2020
Saldo státního rozpočtu celkem -22,1 22,4 -18,7 -23,1 -50,9 -157,4
Saldo státního rozpočtu bez vlivu EU/FM -65,5 -49 -35,6 -51,3 -51,5 -163,7

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy rozpočtu jsou výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti, nižší dynamikou objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 2,2 % (12,6 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 8,7 % (23,7 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 31,8 % (15,4 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob se v průběhu dubna a května propadal a meziročně klesl o 11,1 %. Důvodem je především faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července, které bylo přijato k zajištění hotovosti firem během hospodářské recese.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -1,7 mld. Kč) výrazně ovlivňuje roční vyúčtování záloh na základě podání daňových přiznání. Meziroční vývoj příjmů rovněž ovlivnilo diskreční opatření týkající se faktického prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.

Přímá podpora osob samostatně výdělečně činných vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem (17,3 mld. Kč) zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci, které meziročně pokleslo o 14,4 %.

Zpomalování tempa růstu mezd a platů a odklad záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné determinovalo vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziroční stagnaci se navíc promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby.

Inkaso daně z přidané hodnoty (-6,9 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Na druhé straně bylo tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Na inkasu se negativně projevil statisticky zaznamenaný meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu (o 9,3 %), což vedlo po více než šesti letech k poklesu v celém prvním čtvrtletí o 0,7 %. Další negativní vliv na inkaso má vyšší částka posečkané daně ve výši 4,5 mld. Kč, která bude uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti.

V inkasu spotřebních daní se již začínají projevovat dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19, když inkaso spotřebních daní meziročně pokleslo o 1,4 %. Inkaso spotřební daně z tabákových výroků prozatím vykazuje meziroční růst (+5,8 %), což je odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou (následně prodlouženém) projeví až během roku. Významný výpadek inkasa spotřební daně z tabákových výrobků způsobí rovněž absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů, a to o 7,1 %. Ten je způsoben vyšší vratkou spotřební daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem změny v systému jejího vracení (roční normativy) a začínají se rovněž projevovat dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Dopady těchto opatření se do výše inkasa spotřebních daní (zejména spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků, piva a lihu) promítnou z důvodu posunu splatnosti daně i v následujících měsících.

Příjmy státního rozpočtu za leden až květen

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 31. květnu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 113,23 61,29 31,07 56,19 226,24 48,33 47,86
2020 105,38 60,41 27,61 46,85 226,35 63,73 41,3

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 31. květnu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 38 38,9 25 33,9 40,7 45,5 67,3
2020 34,5 39,7 30,7 34,5 40,7 54,7 53,1

DPH - daň z přidané hodnoty;
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny;
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou;
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám;
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR;
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Tempo růstu celkových výdajů v průběhu května mírně akcelerovalo na 14,8 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+12,8 %, tj. +76,8 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje (+49,6 %, tj. +17,1 mld. Kč).

Objemově nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+27,6 mld. Kč). Kromě dopadů valorizace důchodů (+13,9 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+5,3 mld. Kč) či příspěvku na péči (+2,4 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+5,2 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (+2,9 mld. Kč), následované nemocenským (+2,1 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o necelých 0,5 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+15,9 mld. Kč) byly zejména v květnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus v celkovém objemu 7,9 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti na krytí závazků z poskytovaných záruk k realizaci mimořádného opatření vlády v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+3,1 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+11,4 mld.) odráží pokračující priority vlády orientované na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+9,9 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+1,6 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,3 mld. Kč).

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+8,3 mld. Kč) se výrazně promítl převod 6,6 mld. Kč určený na odlužení vybraných nemocnic.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+7,3 mld. Kč). Jen za poslední tři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 8,7 mld. Kč (+6,1 mld. Kč).

Kapitálové výdaje jsou tradičně v první polovině roku podalikvotní (plnění 36,7 %), což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Přesto letos velmi výrazně vzrostly (+49,6 %), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+95,1 %, tj. +11,2 mld. Kč). Rozhodující roli měly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+15,6 mld. Kč).

1 bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu

Výdaje státního rozpočtu za leden až květen

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 31. květnu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 45,25 36,9 54,09 88,45 45,72 250,38 79,82 34,49
2020 47,37 54,61 59,67 99,85 54,06 277,98 83,91 51,6

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 31. květnu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 31,7 54 45,8 48,9 60,8 41,7 39,2 26,8
2020 31,7 61,3 40,8 50 63,1 42,1 31,9 36,7

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu,
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím,
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům),
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům,
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím,
Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Dokumenty ke stažení

 

Nejčtenější