Novinky

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až duben 2020

oddělení 7401 - Komunikace s médii
oddělení 7401 - Komunikace s médii

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva
  • Veřejný sektor
  • Pokladní plnění
  • Státní rozpočet
  • Příjmy státního rozpočtu
  • Výdaje státního rozpočtu
  • Schodek státního rozpočtu
  • Saldo státního rozpočtu

Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky.

Z těchto důvodů přistoupila vláda již k druhé revizi parametrů rozpočtu, kterou 22. dubna schválila i Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Nově schválený rozpočet snížil objem předpokládaných příjmů o dalších 60,1 mld. Kč, zvýšil předpokládané výdaje o dalších 39,9 mld. Kč a plánovaný schodek navýšil na 300 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu za čtyři měsíce roku skončilo deficitem ve výši 93,8 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 88,8 mld. Kč. Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu dubna umocnily dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. Klesající tempo příjmů (-0,6 %) a současně vysoké tempo výdajů (12,2 %) vedly k dalšímu zvýšení deficitu rozpočtu, které se jen v průběhu dubna prohloubilo o 46,0 mld. Kč (loni o 20,4 mld. Kč).

Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 57 kB).

Graf - Saldo státního rozpočtu za duben
Saldo státního rozpočtu za leden až duben (mld. Kč)
2015 2016 2017 2018 2019 2020
Saldo státního rozpočtu celkem -0,4 30,5 6,3 0,8 -29,7 -93,8
Saldo státního rozpočtu bez vlivu EU/FM -45,9 -23,7 -7,8 -21,7 -27,7 -88,8

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy rozpočtu jsou a v dalším průběhu roku budou výrazně ovlivněny propadem ekonomického výkonu doprovázeného poklesem zaměstnanosti a nižším než očekávaným růstem platů a mezd se značným dopadem zejména do inkasa daní a pojistného na sociální zabezpečení.

Dopady šíření nemoci COVID-19 a některá dosud přijatá daňová opatření ovlivnila příjmy rozpočtu již v březnu a v dubnu. Z opatření se jedná zejména o faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob a její zaplacení z 1. dubna na 1. července. Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob se v průběhu dubna propadl a meziročně klesl o 6,8 %, když ještě na konci března vykazoval mírný růst o 1,6 %. Příjem rozpočtu z daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-1,8 mld. Kč) se meziročně propadal již v průběhu března a na konci dubna dosáhl stejně jako loni záporné hodnoty, která souvisí především s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání.

Přímá podpora osob samostatně výdělečně činných vyplácená formou kompenzačních bonusů (10,3 mld. Kč) měla negativní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (-7,8 %). Zpomalování tempa růstu mezd a platů v ekonomice determinuje i vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení (+2,1 % proti 4,3 % na konci března). V nich se navíc od poloviny loňského roku promítá nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby a mírně již také březnové opatření, které umožnilo OSVČ odklad záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Inkaso daně z přidané hodnoty (-1,5 %) pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Inkaso daně z přidané hodnoty bylo na druhé straně tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února a na teplo a chlad od letošního ledna. Inkaso na měsíční úrovni (-17,5 %) bylo již výrazně ovlivněno pandemií koronaviru a souvisejícími daňovými opatřeními.

Meziroční zvýšení inkasa spotřebních daní (+2,4 %) bylo zapříčiněno růstem inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+12,8 %). Prozatím je toto odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku. Proto nelze v jednotlivých měsících, zejména prvního pololetí, vyloučit výkyvy v inkasu. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů, a to o 4,9 %. Ten je způsoben zejména vyšší vratkou spotřební daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem změny v systému jejího vracení (roční normativy). Rovněž se již mohou začít mírně projevovat dopady opatření proti šíření nemoci COVID-19, které se však naplno projeví až v dalších měsících. Negativní dopady lze očekávat zejména na inkaso spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků, piva a lihu.

Příjmy státního rozpočtu za leden až duben

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 30. dubnu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 91,5 46,49 29,79 43,99 178,79 39,33 41,04
2020 90,15 47,62 27,75 39,32 182,49 41,94 38,67

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 30. dubnu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 30,7 29,5 23,9 26,6 32,1 37 57,7
2020 29,5 31,3 30,8 29 32,8 37,4 49,7

DPH - daň z přidané hodnoty;
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny;
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou;
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám;
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR;
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Tempo růstu celkových výdajů v průběhu dubna mírně kleslo na 12,2 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+10,0 %, tj. +47,6 mld. Kč). Silný růst kapitálových výdajů o 51,0 % (+13,5 mld. Kč) částečně vychází z nižšího základ typického pro začátky roku.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+7,7 mld. Kč). Jen v samotném březnu a dubnu dosáhly nákupy materiálu 7,8 mld. Kč (+5,9 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+7,8 mld.) odráží pokračující priority vlády orientované na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+6,5 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+1,6 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,2 mld. Kč).

Objemově nejvyšší nárůst vykázaly sociální dávky (+21,7 mld. Kč). V jejich rámci jsou od ledna výrazně zvýšeny důchody (+13,6 mld.), rodičovský příspěvek (+3,9 mld. Kč) a příspěvek na péči (+2,0 mld. Kč). Výplata dávek nemocenského pojištění včetně ošetřovného zatím vzrostla o 1,9 mld. Kč.

Kapitálové výdaje jsou na začátku roku tradičně nižší (plnění 28,4 %), což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Jejich výrazný růst (+51,0 %) pozitivně ovlivnily zejména investice financované z národních zdrojů (+120,6 %, tj. +9,6 mld. Kč). Opatření státu k zabránění šíření pandemie měly dopad i na zvýšené investiční nákupy a související výdaje, které se proti stejnému období roku 2019 téměř zdvojnásobily (+2,3 mld. Kč).

Z ostatních položek byly na konci dubna meziročně vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyplacené na běžné (+3,1 mld. Kč) i investiční výdaje (+10,6 mld. Kč). Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+4,6 mld. Kč) v sobě zahrnují například růst dotací pro vysoké školy (+1,2 mld. Kč), zvýšenou podporu výzkumu, vývoje a inovací realizovanou prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+1,1 mld. Kč) či zvýšené transfery poskytnuté z Ministerstva kultury (+0,9 mld. Kč) a Ministerstva zdravotnictví (+0,7 mld. Kč).

1 bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu

Výdaje státního rozpočtu za leden až duben

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 30. dubnu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 33,9 25,74 47,8 65,06 38,85 201,65 61,16 26,46
2020 35,11 30,2 52,46 72,91 43,47 223,31 64,29 39,94

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 30. dubnu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 23,7 37,8 40,8 36 51,9 33,5 29,8 20,5
2020 23,5 41,9 35,9 36,5 55 33,8 22,7 28,4

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu,
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím,
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům),
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům,
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím,
Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Dokumenty ke stažení

 

Nejčtenější