Novinky

Přebytek veřejných financí ČR za rok 2018 je druhý nejvyšší v historii

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Vedoucí samostatného oddělení Tiskové a zahraniční protokol

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Saldo státního rozpočtu
  • Veřejný sektor
  • Veřejné finance
  • Schodek státního rozpočtu
  • Státní rozpočet

V minulém roce dosáhla Česká republika druhého nejvyššího přebytku veřejných financí v historii, zadlužení kleslo na úroveň před hospodářskou krizí.

V loňském roce dosáhla Česká republika přebytku veřejných financí ve výši 47,4 mld. Kč. Jedná se o druhý nejvyšší přebytek zaznamenaný v dostupném, mezinárodně srovnatelném vyjádření. Nejlepšího výsledku dosáhly veřejné finance v roce 2017, kdy hospodaření skončilo rekordním přebytkem ve výši 79,1 mld. Kč (1,6 % hrubého domácího produktu). Na přebytku loňského roku se kladně podílely všechny hlavní celky veřejných financí (subsektory). Dluh poklesl o 14,5 mld. Kč na 1 735,1 mld. Kč (32,7 % hrubého domácího produktu).

Za nižším přebytkem stála více než dvojnásobná (10,1 %) dynamika růstu výdajů vládních institucí oproti roku 2017, přičemž příjmy ve stejném období zrychlily o 8,1 %.

Daňové příjmy včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění meziročně vzrostly o 7,4 %. S největší dynamikou i příspěvkem se zvýšil výnos ze zdanění práce (o 10,6 %), v jehož rámci příjmy daně z příjmů fyzických osob rostly o téměř 14 % a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění vzrostly bezmála o 10 %. V dynamice těchto daní se projevil jak nárůst průměrné mzdy, tažený ekonomickou konjunkturou a zvýšením minimální včetně zaručené mzdy, tak růst zaměstnanosti. Daň z přidané hodnoty, značně posílená v roce 2017 kontrolním hlášením a elektronickou evidencí tržeb, zvolnila svůj růst na 5,4 %, stejně jako výdaje na konečnou spotřebu. Ve vývoji spotřebních daní se promítl pokles výnosu daně z tabákových výrobků o 1,6 %, který se v hotovostním pokladním plnění státního rozpočtu projevil až letos. Výnosy ze zdanění spotřeby doplnily trojnásobně vyšší příjmy z prodeje emisních povolenek. S téměř totožným akruálním výnosem jako v roce 2017 odráží daň z příjmů právnických osob rostoucí podíl náhrad zaměstnancům na HDP a rovněž mírně zpomalující dynamiku ekonomiky.

Rekordní růst výdajů byl zapříčiněn investičními výdaji, které meziročně vzrostly o 27,7 %, tvořenými téměř ze 70 % investicemi financovanými z národních zdrojů. Investice spolufinancované fondy Evropské unie meziročně vzrostly o cca 57 %. V oblasti běžných výdajů rostly o náhrady zaměstnancům (12,7 %), tažené platy v regionálním školství, navýšenými tarifů ve zdravotnictví a ve státní správě. Výdaje na sociální dávky se zvýšily o 5,2 %, z toho téměř o 20 mld. Kč dávky důchodového pojištění. U úrokových nákladů došlo k nárůstu o 6,1 %. Také ostatní běžné výdaje na zboží a služby rostly poměrně dynamicky (9,7 %).

Bližší informace o vývoji hospodaření sektoru vládních informací budou uveřejněny dne 9. dubna v Makroekonomické predikci České republiky a následně v Konvergenčním programu České republiky.


Slovníček

Český statistický úřad zasílá za ČR Evropské komisi (Eurostatu) tzv. notifikaci vládního deficitu a dluhu (nařízení Rady (ES) č. 479/2009 v aktuálním znění), a to vždy před 1. dubnem a říjnem běžného roku. Po odeslání může během 2–3 týdenního období Eurostat nařídit provedení změn, shledal-li metodické nedostatky. Závěrečným aktem je vydání zprávy Eurostatu k aktuální notifikaci a zveřejnění finálních dat. V případě zjištěných závažných nedostatků, které členský stát neodstraní, mohou být výsledky příslušné země zveřejněny ze strany Eurostatu s tzv. výhradou.

Údaje jsou zpracovány v souladu s pravidly Evropského systému národních a regionálních účtů 2010 (ESA 2010), daných nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013, které upravuje systém a metodiku sestavení účtů a program předávání údajů. V rámci notifikace se předávají data za sektor vládních institucí.

Sektor vládních institucí je mezinárodně harmonizován a jeho složení je průběžně aktualizováno Českým statistickým úřadem v Registru ekonomických subjektů. V ČR dle ESA 2010 zahrnuje:

  • ústřední vládní instituce (státní rozpočet, státní fondy, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace, vybrané finanční instituce jako ČEB, EGAP, ČMZRB a další instituce - např. SŽDC, PGRLF),
  • místní vládní instituce (obce, kraje, jejich příspěvkové organizace, veřejné nemocnice a další jednotky) a
  • fondy sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny).

Saldo sektoru vládních institucí je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými výdaji, které jsou zaznamenány na akruální bázi v souladu s metodikou ESA 2010. Akruální báze zaznamenává operace v období, ke kterému ekonomicky příslušejí, pracuje s pohledávkami a závazky bez ohledu na peněžní tok s nimi spojený či zda vůbec peněžní tok generují.

Dluh sektoru vládních institucí je vyjádřen jako celkový hrubý dluh v nominální hodnotě koncem daného roku. Dluh je konsolidovaný, tj. z celkové výše je vyloučen dluh navzájem držený různými institucemi sektoru vládních institucí.

Graf - Hospodaření veřejných financí České republiky
Saldo a dluh sektoru vládních institucí v % HDP (% HDP)
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Jednotlivé kategorie lze zobrazit samostatně výběrem v legendě.
Saldo -12,4 -3 -3,2 -4,2 -3,1 -3,6 -5,5 -6,4 -6,9 -2,4 -3 -2,2 -0,7 -2 -5,5 -4,2 -2,7 -3,9 -1,2 -2,1 -0,6 0,7 1,6 0,9
Dluh 13,7 11,6 12,3 14 15,3 17 22,8 25,9 28,3 28,5 27,9 27,7 27,5 28,3 33,6 37,4 39,8 44,5 44,9 42,2 40 36,8 34,7 32,7

Doporučované

Nejčtenější