Novinky

Fiskální výhled České republiky (listopad 2019)

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Ředitel odboru Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Veřejný sektor
  • Fiskální výhled ČR

České veřejné finance jsou jedny z nejlépe hospodařících v rámci zemí Evropské unie. S přebytkem ve výši 1,1 % HDP vykázala Česká republika v roce 2018 šesté nejvyšší saldo a čtvrté nejnižší zadlužení. Více než polovina přebytku přitom byla dosažena nikoliv vlivem růstu ekonomiky, ale strukturálně.

Se zohledněním dosavadního plnění státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a zdravotních pojišťoven očekáváme také letos přebytkové hospodaření. Expanzivní fiskální politika pak pomáhá mírnit dopady ztráty dynamiky exportních trhů na českou ekonomiku, převážně prostřednictvím stimulace domácí spotřeby a investiční aktivity.

Dominantní vliv na příjmy má ekonomický vývoj. Nejrychleji rostou výnosy ze zdanění výdělků, ve kterých se promítá tempo mezd v ekonomice a platů. Dynamiku výdajů ovlivňují prostředky na platy prakticky všech zaměstnanců sektoru vládních institucí, zejména pak v učitelských profesích. Téměř dvouciferné tempo by měly vykázat rovněž veřejné investice, podporované projekty spolufinancované Evropskou unií. V peněžitých dávkách sociálního zabezpečení se projevují jednak opatření v podobě zvýšení základní výměry důchodů z 9 na 10 % průměrné mzdy či úprava procentní výměry o 1000 Kč u osob starších 85 let, stejně jako ekonomický vývoj kupříkladu u dávek nemocenského pojištění.

V příštím roce očekáváme veřejné finance vyrovnané a působení fiskální politiky neutrální. Tržní faktory ovlivňující příjmovou dynamiku by měly být obdobné, posílí je však řada opatření soustředěných jak na návykové a škodlivé látky nebo hazardní hry, tak omezení daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven či nová “digitální daň”. Výdaje by naproti tomu měly být taženy hlavně peněžitými sociálními dávkami, v jejichž rámci bude zvýšen průměrný starobní důchod o 900 Kč či rodičovský příspěvek o více než 36 %. Meziročně pomalejší růst výdajů na platy reflektuje další navýšení pro pracovníky ve školství o 10 %, ostatní zaměstnanci státní správy by pak měli obdržet shodně o 1 500 Kč měsíčně více.

Strukturální saldo by ale mělo vykazovat v zásadě konstantních hodnoty kolem −0,3 % HDP. Proto je možné hodnotit nastavení fiskální politiky pro nadcházející období jako neutrální. Díky vývoji strukturálního salda bude Česká republika i nadále plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, jehož hodnota je pro období 2020 až 2022 stanovena na -0,75 % HDP.

V důsledku přebytkového hospodaření a růstu ekonomiky predikujeme snížení zadlužení veřejných financí pod 31 % HDP v roce 2020. Tím by měla Česká republika nadále bezpečně plnit Maastrichtské kritérium i ustanovení Paktu o stabilitě a růstu pro výši dluhu (60 % HDP), stejně jako národní dluhové pravidlo (55 % HDP).

    2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Hospodaření sektoru vládních institucí
                Predikce Predikce Predikce Predikce
Saldo sektoru vládních institucí % HDP -1,2 -2,1 -0,6 0,7 1,6 1,1 0,3 0,1 -0,1 -0,4
Strukturální saldo % HDP 0,4 -0,8 -0,6 0,9 1,0 0,6 -0,3 -0,3 -0,3 -0,5
Dluh sektoru vládních institucí % HDP 44,9 42,2 40,0 36,8 34,7 32,6 31,2 30,6 30,0 29,5

Zdroj: Český statistický úřad. Výpočty, predikce a výhled Ministerstvo financí. 

Dokument ke stažení:

Doporučované

Nejčtenější