Novinky

Parlament ČR schválil Fiskální pakt zemí EU

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Vedoucí oddělení Tiskové a zahraniční protokol

Vydáno

  • Zahraniční sektor
  • Veřejný sektor
  • Fiskální pakt
  • Zahraničí EU
  • Tisková zpráva

Senát na dnešním jednání schválil přistoupení České republiky ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, také známé jako Fiskální pakt.

Česká republika se tak stane 27. členským státem EU, který Smlouvu ratifikuje. Poslanecká sněmovna přistoupení k Fiskálnímu paktu schválila již 1. listopadu. Smlouva bude nyní předložena k podpisu prezidentu republiky.

Přistoupení ke Smlouvě umožní České republice účastnit se plnohodnotně vybraných summitů eurozóny, na nichž by v opačném případě jako jediná členská země EU (vedle Spojeného království) chyběla či byla odkázána na dobrou vůli předsedy summitu eurozóny, zda Českou republiku na jednání v roli pouhého pozorovatele přizve.

„Jsem ráda, že obě komory parlamentu po šesti letech schválily Fiskální pakt. Díky tomu bude náš hlas na evropské půdě mnohem hlasitěji slyšet a budeme moci efektivněji bojovat za naše zájmy a priority,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Na summitech eurozóny se rozhoduje o klíčových otázkách v oblasti prohlubování hospodářské a měnové unie nebo bankovního trhu a Česká republika při těchto jednáních nesmí zůstat stranou,“ doplnila Alena Schillerová.

Obsahem Fiskálního paktu je rámec pro rozpočtovou kázeň a koordinaci hospodářských politik členských států EU. Smluvní strany musí zavést do vnitrostátního práva pravidlo zhruba vyrovnaných rozpočtů sektoru vládních institucí. Konkrétně to znamená, že roční saldo hospodaření sektoru vládních institucí očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných opatření (tzv. strukturální saldo) nesmí být nižší než -0,5 % HDP, respektive -1 % HDP pro země s dlouhodobě udržitelnými veřejnými financemi a s dluhovým poměrem sektoru vládních institucí pod úrovní 60 % HDP. Země, jejichž dluh tuto hranici přesahuje, jej musí předepsaným způsobem snižovat.

Sektor vládních institucí ČR skončil v minulém roce v přebytku 1,5 % HDP. Zadlužení vládního sektoru v roce 2017 bylo na úrovni 34,7 % HDP a v rámci EU jsme tak byli čtvrtou nejlépe hospodařící zemí. Letos očekáváme, že sektor vládních institucí opět skončí v přebytku, a to ve výši 1,6 % HDP. Zadlužení by mělo dále klesat na hodnotu 33 % HDP.

Česká republika navíc již před ratifikací Fiskálního paktu přijala odpovídající fiskální pravidla, k jejichž dodržování se zavázala zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl schválen v roce 2017.

Fiskální pakt je mezinárodní smlouvou, která byla podepsána 2. března 2012 pětadvaceti členskými státy EU. Účinný je od 1. ledna 2013. Ustanovení Fiskálního paktu předpokládají pozdější začlenění obsahu Fiskálního paktu do smluvního rámce EU. Fiskální pakt vznikal v době vrcholící dluhové krize a jeho cílem bylo posílit důvěru finančních trhů a tím přispět ke stabilizaci financí sektoru vládních institucí členských států EU.

Členské státy EU mimo eurozónu mohou ke Smlouvě přistoupit a ratifikovat ji kdykoli, a to dokonce s odloženou platností vybraných ustanovení až do doby jejich vstupu do eurozóny. Přistoupení ke Smlouvě a její ratifikace rovněž nemá zcela žádnou věcnou ani procedurální spojitost se závazkem ČR činit kroky k zavedení společné měny, nebo s rozhodnutím vlády stanovit termín vstupu do eurozóny.

Doporučované

Nejčtenější