CZ EN

Česká republika nejlépe hospodařící zemí Evropské unie v roce 2017

Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách Fiskální výhled České republiky. Dokument je zaměřen na hospodaření celých veřejných financí v aktuálním roce a ve střednědobém horizontu včetně mezinárodního srovnání.

V roce 2016 byl poprvé v historii dosažen přebytek hospodaření sektoru vládních institucí, a to ve výši 0,7 % HDP. V letošním roce je očekáván přebytek hospodaření ve výši 1,1 % HDP. Očekávání lepšího hospodaření v aktuálním roce se opírá o dosavadní vývoj pokladního plnění státního rozpočtu, rozpočtů místních vládních institucí a inkasa daňových příjmů, které rostou nadprůměrně. V roce 2018 se odhaduje další nárůst přebytku hospodaření sektoru vládních institucí na úroveň 1,3 % HDP. Nárůst náhrad zaměstnancům, důchodů, sociálních dávek a vyšší investiční aktivita tak budou probíhat v prostředí fiskální rovnováhy.

V následujících letech se očekává zlepšení hospodaření sektoru vládních institucí až na 1,7 % HDP v roce 2020. Na přebytcích by se měly podílet jak územní samosprávné celky, tak ústřední vládní instituce. U strukturálního salda by mělo také v letošním roce probíhat přebytkové hospodaření ve výši 0,5 % HDP, v roce 2018 by pak strukturální přebytek měl dosáhnout výše 0,4 % HDP. V dalších letech očekáváme postupné zvyšování strukturálních přebytků až na 0,8 % HDP v roce 2020.

V letech 2013–2016 poklesl dluh sektoru vládních institucí o více než 8 procentních bodů na 36,8 % HDP, v letošním roce se očekává jeho další pokles na 34,7 % HDP. V roce 2018 by mělo snížení zadlužení sektoru vládních institucí dosáhnout na úroveň cca 33 % HDP, v dalších letech se očekává pokračování poklesu poměru dluhu na HDP pod 31 % v roce 2020.

Česká republika se tak řadí v rámci EU mezi nejlépe hospodařící země. V roce 2016 byl přebytek 0,7 % HDP pátým nejvyšším přebytkem v celé EU, před Českou republikou skončily pouze Lucembursko, Švédsko, Malta a Německo. Odhadované saldo pro rok 2017 ve výši 1,1 % HDP je dokonce výsledek nejlepší. V případě dluhu sektoru vládních institucí vykazuje Česká republika v roce 2016 i 2017 čtvrté nejnižší zadlužení v EU, nižší zadlužení lze zaznamenat pouze u Estonska, Lucemburska a Bulharska. K tomu klíčovou měrou přispělo také efektivnější řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny Ministerstvem financí.

  2016 2017 2018 2019 2020
Tabulka 1 : Hospodaření sektoru vládních institucí (saldo a dluh v % HDP)
Saldo sektoru vládních institucí 0,7 1,1 1,3 1,6 1,7
Strukturální saldo 0,8 0,5 0,4 0,7 0,8
Dluh sektoru vládních institucí 36,8 34,7 33,1 32,1 30,9

Zdroj: Ministerstvo financí: Fiskální výhled České republiky (listopad 2017).

  Saldo Dluh
2016 2017 2016 2017
Tabulka 2: Saldo a dluh sektoru vládních institucí v mezinárodním srovnání (saldo a dluh v % HDP)
EU28* -1,7 -1,2 83,2 83,5
EA19* -1,5 -1,1 88,9 89,3
Česká republika 0,7 1,1 36,8 34,7
Belgie -2,5 -1,5 105,7 103,8
Bulharsko 0,0 0,0 29,0 25,4
Dánsko -0,6 -1,4 37,7 36,3
Estonsko -0,3 0,0 9,4 9,0
Finsko -1,7 -1,2 63,1 62,5
Francie -3,4 -2,9 96,5 97,0
Chorvatsko -0,9 -1,3 82,9 81,1
Irsko -0,7 -0,3 72,8 70,1
Itálie -2,5 -2,1 132,0 131,6
Kypr 0,5 1,0 107,1 102,3
Litva 0,3 0,1 40,1 41,4
Lotyšsko 0,0 -0,8 40,6 39,5
Lucembursko 1,6 0,6 20,8 23,0
Maďarsko -1,9 -2,4 73,9 72,4
Malta 1,1 0,8 57,6 54,9
Německo 0,8 0,8 68,1 65,5
Nizozemsko 0,4 0,6 61,8 57,5
Polsko -2,5 -2,6 54,1 53,8
Portugalsko -2,0 -1,5 130,1 127,7
Rakousko -1,6 -0,9 83,6 78,3
Rumunsko -3,0 -3,0 37,6 37,1
Řecko 0,5 -1,2 180,8 176,8
Slovensko -2,2 -1,6 51,8 50,9
Slovinsko -1,9 -0,8 78,5 75,2
Španělsko -4,5 -3,1 99,0 98,0
Švédsko 1,1 1,0 42,2 38,6
Spojené království -2,3 -2,8 86,8 87,7

Pozn.: *) pro rok 2017 se jedná o údaj z Prognózy EK - podzim 2017.
Zdroj: Eurostat; Ministerstvo financí: Fiskální výhled České republiky (listopad 2017).
 

Související informace:

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.