Daňová kvóta dle Eurostatu
Eurostat vydal novou informaci ohledně výše daňových kvót v Evropské unii. Průměrná hodnota daňové kvóty je v Evropské unii 39,3. Česká republika se s hodnotou 36,6 na žebříčku umístění států dle výše daňové kvóty objevuje přibližně uprostřed (seřazeno dle hodnot dosažených v roce 2004). Přesto do budoucna očekáváme, že daňová kvóta v České republice bude klesat.
V následující tabulce je uveden vývoj daňové kvóty v Evropské unii v letech 1995, 2003 a 2004. Ačkoliv z tabulky vyplývá, že se daňová kvóta v české republice v roce 2004 meziročně zvýšila o 0,6 p.b., očekáváme její následný pokles. V roce 2004 došlo ke zvýšení nepřímých daní, a to zejména spotřebních daní u tabákových výrobků. Dále je nutné zmínit, že ačkoliv se sazba DPH snížila o 3 p. b., řada výrobků byla přesunuta ze snížené sazby do základní, takže výsledné daňové zatížení bylo vyšší. Zdanění práce se neměnilo. V roce 2005 a 2006 byly naopak provedeny kroky ke snížení daňových sazeb, a to v případě daně z příjmů fyzických i právnických osob. Tato opatření by se v budoucnu měla projevit právě v poklesu daňové kvóty.
| Země | 1995 | 2003 | 2004 |
|---|---|---|---|
| Litva | 28,6 | 28,2 | 28,4 |
| Lotyšsko | 33,6 | 28,5 | 28,6 |
| Irsko | 33,1 | 29 | 30,2 |
| Slovensko | 40,5 | 31,3 | 30,3 |
| Estonsko | 37,9 | 32,9 | 32,6 |
| Polsko | 38,5 | 33,3 | 32,9 |
| Kypr | 26,9 | 33,3 | 34,1 |
| Portugalsko | 31,9 | 35,1 | 34,5 |
| Španělsko | 32,7 | 34 | 34,6 |
| Řecko | 32,6 | 36,4 | 35,1 |
| Malta | 27,6 | 32,2 | 35,1 |
| Velká Británie | 35,4 | 35,5 | 36 |
| Česko | 36,2 | 36 | 36,6 |
| Nizozemsko | 40,5 | 37,5 | 37,8 |
| Německo | 39,8 | 39,6 | 38,7 |
| Maďarsko | 41,6 | 39 | 39,1 |
| Slovinsko | 40,2 | 39,4 | 39,7 |
| Lucembursko | 42,4 | 40,9 | 40,1 |
| Itálie | 40,1 | 41,5 | 40,6 |
| Rakousko | 41,3 | 43 | 42,6 |
| Francie | 42,7 | 43,1 | 43,4 |
| Finsko | 45,6 | 44,6 | 44,3 |
| Belgie | 43,8 | 44,9 | 45,2 |
| Dánsko | 48,8 | 47,6 | 48,8 |
| Švédsko | 49 | 50,2 | 50,5 |
| Norsko | 42,3 | 42,9 | Nedostupná data |
| Průměr EU | 39,7 | 39,5 | 39,3 |
| Průměr eurozóny | 39,9 | 40 | 39,7 |
|
Zdroj: Evropská komise |
|||
Principy stanovení výše daňové kvóty
Daňová kvóta se vypočítá jako poměr součtu celkových daňových příjmů k HDP. Výše HDP je v zemích EU stanovena dle metodiky ESA 95, tedy na akruální bázi. Pokud jde o daňové příjmy, ty lze určit jednak na cash (hotovostním) principu, jednak na principu akruálním.
Hotovostní princip spočívá ve stanovení daňových příjmů dle jejich výše, která se zúčtuje k danému okamžiku na účty vlády, přičemž pro tuto evidenci přímo nerozhoduje okamžik vzniku povinnosti subjektu daň platit. Ačkoliv tímto systémem lze výši daňových příjmů vcelku jednoduše určit, Eurostat jej z důvodu konzistentnosti při poměřování s akruálně vypočítaným HDP nevyužívá. Hotovostní princip byl používán IMF v rámci metodiky GFS 86, s nástupem metodiky GFSM 2001 však IMF používá současně i princip akruální. V ČR je i nadále používán hotovostní způsob výpočtu pro účely státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, a to především z důvodů srovnatelnosti časové řady a rychlé dostupnosti dat.
Akruální systém měření daňových příjmů spočívá ve stanovení výše daňových příjmů, u nichž v daném roce vznikla skutečnost, která zakládá povinnost poplatníka platit daň , resp. právo vlády daň v tomto roce, popřípadě dalších letech, vybrat. Ačkoliv tento způsob přesněji zobrazuje skutečné hospodaření vlády, vyvstává zde problém s přesným určením výše příjmů vlády v daném roce, které nelze definitivně zjistit ani s odstupem několika let - proto se využívají různé formy odhadů (např. upravené hotovostní příjmy).
Doplňující informace - daňová kvóta dle OECD
Data v další tabulce jsou čerpána z Revenue Statistics zpracovávaných OECD. Metodika OECD je nepatrně odlišná od metodiky Eurostatu, proto se čísla neshodují, nicméně tím, že je tabulka detailněji propracována co se týče struktury daňových příjmů a jejich podílu na HDP, poskytuje lepší přehled o tom, na jaký druh příjmů je při zdaňování v České republice kladen důraz, a také možnost srovnání se zeměmi OECD.
| Podíl daňových příjmů na HDP | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkové daňové příjmy | Daně z příjmů a zisků | Sociální pojištění | Daně z majetku | Daně ze zboží a služeb | ||
| 1995 | Česká republika | 37,5 | 9,4 | 15,5 | 0,5 | 12,1 |
| Průměr OECD | 35,7 | 12,7 | 9,1 | 1,8 | 11,3 | |
| 2003 | Česká republika | 37,7 | 9,6 | 16,4 | 0,5 | 11,2 |
| Průměr OECD | 36,3 | 12,6 | 9,5 | 1,9 | 11,5 | |
| 2004 | Česká republikaOdhad | 37,6 | 9,1 | 16,3 | 0,4 | 11,8 |
|
Zdroj: Revenue Statistics |
||||||
Pokud jde o podíl celkových daňových příjmů na HDP, rozdíl není tak vysoký oproti zemím OECD, dokonce v roce 2003 došlo k přiblížení tohoto ukazatele, ovšem důvod byl v růstu průměru OECD, nikoliv ve skutečnosti, že by se v České republice snížilo daňové zatížení. V případě zdanění příjmů a zisků nedosahuje Česká republika průměru OECD, naopak nadprůměrné je sociální pojistné, což vede k vysokému celkovému daňovému zatížení příjmů z práce. Zdanění majetku se v České republice nemění, lze se pozastavit pouze nad jeho výší, neboť podíl inkasa majetkových daní na HDP je čtyřikrát menší než je průměrný podíl v OECD. Poslední položka, která přibližuje míru zdanění zboží a služeb, vypovídá o skutečnosti, že v tomto ukazateli Česká republika těsně kopíruje hodnoty průměru OECD.