Saldo a dluh sektoru vládních institucí 2020

Výsledek odráží krizi způsobenou epidemií, vynucenými restriktivními opatřeními k zamezení šíření koronaviru a přijatá opatření ke zmírnění negativních dopadů na osoby, podnikatele a firmy. Za meziročně horším hospodařením stála téměř 13% dynamika výdajů doprovázená poklesem příjmů o 2,4 %. V deficitu se promítl zejména výsledek státního rozpočtu, který nejenom plnil svoji posílenou redistribuční funkci, ale též v převážné míře nesl tíhu stabilizace ekonomiky. Deficit byl částečně zmírněn kladným saldem místních rozpočtů.

Daňové příjmy včetně příspěvků na sociální a zdravotní pojištění meziročně klesly o 2,7 %. Ve výnosu daně z příjmů právnických osob (-22,1 %) se demonstroval útlum ekonomické aktivity firem. V růstu daně z příjmů fyzických osob (3,3 %) se promítla opatření na podporu zaměstnanosti. Posílená stabilizační opatření u sociálního pojištění ve formě programu Antivirus C a odpuštění zákonných minim pro osoby samostatně výdělečně činné způsobila pokles příspěvků sociálního pojištění o 1,9 %, zatímco příspěvky na zdravotní pojištění (růst o 7,7 %) výrazně posílilo navýšení platby za státního pojištěnce. I zde se se však negativně odrazilo prominutí pojistného. Daň z přidané hodnoty (-3,0 %) reflektovala vedle poklesu spotřeby domácností rovněž snížení sazby daně na vybrané zboží a služby.

Podstatný nárůst výdajů byl zapříčiněn dynamikou v sociální oblasti a kompenzacemi pro odvětví zasažená pandemií. Dotace a transfery, které v metodice ESA 2010 zahrnují programy Antivirus A, A Plus a B nebo specifické programy COVID Ministerstva průmyslu a obchodu či Ministerstva pro místní rozvoj, rostly 31,5% tempem. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 15,9 %. Kromě ekonomického vývoje se do jejich dynamiky promítla valorizace dávek důchodového pojištění a mimořádný příspěvek důchodcům, navýšení rodičovského příspěvku a dávky nemocenského pojištění. Výdaje na konečnou spotřebu sektoru vládních institucí si zachovaly značnou dynamiku (8,7 %) vlivem 10% růstu náhrad zaměstnancům, taženým regionálním školstvím a zdravotnictvím, tak i vlivem výdajů na zdravotní péči. Investiční aktivita rostla o 9,8 %, ústřední vládní instituce zvýšily investice o 15,2 % a územní jednotky o 4,2 %. U úrokových nákladů došlo k nárůstu 7,1 %.

Graf 1: Daňové výnosy (zdanění)

Pozn.: Příjmy z práce neobsahují platbu státu za státního pojištěnce a daňový bonus na dítě. Příjmy ze spotřeby neobsahují přesměrované dotace na obnovitelné zdroje energie. Stejné položky nejsou pak adekvátně zahrnuty ani v celkovém zdanění.
Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR.

Graf 2: Výdaje a jejich struktura

Zdroj: ČSÚ. Výpočty MF ČR.

Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí za rok 2020 Českého statistického úřadu