Novinky

MF zveřejnilo Zprávu o řízení státního dluhu ČR za rok 2020

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Řízení státního dluhu
  • Státní dluh
  • Veřejný sektor
  • Zpráva o řízení státního dluhu České republiky

Ministerstvo financí předložilo Zprávu o řízení státního dluhu České republiky v roce 2020 obsahující shrnutí událostí v oblasti řízení státního dluhu a likvidity státní pokladny, vyhodnocení emisní činnosti státu v kontextu financování České republiky a vývoje na finančních trzích, analýzu dynamiky státního dluhu a souvisejících výdajů státního rozpočtu na dluhovou službu. Dále zahrnuje detailní vyhodnocení plnění stanovených strategických cílů a limitů v oblasti řízení rizik dluhového portfolia a v neposlední řadě též roční hodnocení primárních dealerů státních dluhopisů České republiky.

Financování hrubé výpůjční potřeby, na jejíž výši měla výrazný vliv pandemie nového koronaviru SARS-CoV-2 v podobě zvýšeného schodku státního rozpočtu v důsledku přijatých protiepidemických opatření a jejich dopadů na domácí ekonomiku a jejíž hodnota v roce 2020 činila 646,3 mld. Kč, probíhalo zejména prostřednictvím prodeje státních dluhopisů na domácím dluhopisovém trhu. Hrubá emise korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním a sekundárním trhu činila 592,3 mld. Kč při průměrném výnosu do splatnosti 1,11 % p. a. a průměrné době do splatnosti 7,2 roku.

I přes rekordní emisní činnost v průběhu první vlny pandemie nového koronaviru SARS-CoV-2, kdy byl ze strany investorů zájem převážně o státní dluhopisy se zbytkovou dobou do splatnosti do 5 let, se na konci roku 2020 podařilo zachovat průměrnou dobu do splatnosti státního dluhu na úrovni 6,2 roku, tedy u horní hranice pásma strategického střednědobého cíle. Průměrná splatnost státního dluhu bez zahrnutí státních dluhopisů vydaných na zahraničních trzích dosahuje 6,5 roku, což odpovídá i průměrné splatnosti střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů vydávaných na domácím trhu, které v současnosti představují primární nástroj na krytí potřeby financování České republiky a tvoří téměř 90 % celkového státního dluhu. Pohybuje se tak nad úrovní strategického střednědobého cíle pro celý státní dluh, přičemž se jedná o historicky druhou nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele.

Prodej korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na primárním trhu v celkové jmenovité hodnotě 477,1 mld. Kč byl doplněn operacemi na sekundárním trhu v podobě přímých prodejů a výměnných operací. Cílem těchto operací je mimo jiné i řízení refinančního rizika, podpora likvidnosti emisí českých státních dluhopisů a efektivní fungování sekundárního trhu. Prostřednictvím elektronické obchodní platformy MTS Czech Republic prodalo Ministerstvo financí v rámci přímých prodejů z vlastního majetkového účtu státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 25,8 mld. Kč a vyměnilo státní dluhopisy včetně rezervní státní pokladniční poukázky vydané za účelem posílení likvidních rezerv státní pokladny se splatností v roce 2021 v celkové jmenovité hodnotě 91,2 mld. Kč s průměrnou dobou do splatnosti 0,6 roku za státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 89,3 mld. Kč s průměrnou dobou do splatnosti 9,1 roku.

I v roce 2020 Ministerstvo financí pokračovalo v projektu přímého prodeje státních dluhopisů občanům opětovně spuštěného při příležitosti výročí 100 let založení Československé republiky. V rámci jednotlivých upisovacích období tak mohli občané nakoupit tzv. Dluhopisy Republiky ve formě šestiletých reinvestičních, proti-inflačních nebo fixních státních dluhopisů. V průběhu roku 2020 byly vydány nové emise Dluhopisu Republiky v celkové jmenovité hodnotě 15,1 mld. Kč, které občané mohli upisovat prostřednictvím elektronického přístupu ke správě majetkového účtu anebo na pobočkách smluvních distributorů. Dluhopisy Republiky bylo možné upsat každý den v rámci jednotlivých upisovacích období, která na sebe plynule navazovala, přičemž emise byly vydávány čtvrtletně ve stanovených intervalech.

V roce 2020 úspěšně navázalo Ministerstvo financí spolupráci s Rozvojovou bankou Rady Evropy, která prostřednictvím úvěru nabídla České republice prostředky určené k financování výdajů na zdravotnictví s cílem bojovat proti šíření a zmírnění dopadů nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2. Česká republika v roce 2020 přijala tranši úvěru ve výši 200 mil. EUR se splatností 10 let při úrokové sazbě 0,00 % p. a., přičemž schválená výše úvěru činí až 300 mil. EUR. Jednalo se tak o první úvěrovou dohodou mezi českou vládou a Rozvojovou bankou Rady Evropy.

V roce 2020 došlo v důsledku schodkového hospodaření státního rozpočtu k nárůstu státního dluhu o 409,5 mld. Kč z 1 640,2 mld. Kč na 2 049,7 mld. Kč. V relativním vyjádření vůči HDP došlo k nárůstu z 28,5 % na 36,5 %, tedy o 8,0 p. b., přičemž i nadále se tato hodnota pohybuje pod úrovní z let 2012 a 2013, kdy relativní výše státního dluhu dosahovala svého maxima na úrovni takřka 41 %. I přes vysoký meziroční nárůst státního dluhu patří Česká republika mezi jednu z nejméně zadlužených zemí Evropské unie.

Navzdory hluboké ekonomické a zdravotní krizi, která má výrazný dopad do veřejných rozpočtů, potvrdily všechny významné agentury s mezinárodní působností v průběhu roku 2020 svá ratingová hodnocení včetně zachování stabilních výhledů. Agentury ve svých hodnoceních pravidelně oceňují relativně nízké zadlužení, silné institucionální uspořádání, zdravý bankovní sektor a vyzdvihují připravenost domácí ekonomiky na absorpci negativních šoků způsobených současnou krizí. I to přispívá k velkému zájmu o investování do státních dluhopisů jak ze strany domácích, tak i zahraničních investorů.

Pokles výnosů státních dluhopisů, snížení úrokových sazeb Českou národní bankou a vysoký zájem investorů o státní dluhopisy se pozitivně projevil na výdajích na obsluze státního dluhu. Při rekordní hrubé emisi státních dluhopisů čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu v roce 2020 dosáhly hodnoty 40,0 mld. Kč, což představuje jejich stabilizaci na úrovních z let 2016 až 2019, přičemž při vyjádření jako podílu na celkovém státním dluhu došlo k poklesu z 2,4 % na 2,2 % a zachování dlouhodobého trendu jeho poklesu.

Dokument ke stažení

Nejčtenější