Novinky

Konvergenční program České republiky (duben 2019)

oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost
oddělení 3703 - Fiskální politika a udržitelnost

Vydáno

  • Fiskální strategie
  • Konvergenční program
  • Národní program reforem
  • Pakt stability a růstu
  • Zahraniční sektor

ISSN 1804-798X

Konvergenční program ČR je zásadním strategickým dokumentem zpracovávaným Ministerstvem financí ČR. Dokument specifikuje základní souhrnné fiskální údaje a nejvýznamnější připravovaná opatření s rozpočtovým dopadem formou střednědobé fiskální strategie vlády.

Konvergenční program České republiky (duben 2019)

Konvergenční program České republiky pro období let 2019–2022, předkládaný dle článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie a aktuálního znění nařízení Rady (ES) č. 1466/97, byl dne 29. dubna 2019 schválen vládou České republiky. Konvergenční program je konzistentní s Národním programem reforem České republiky (ÚV, 2019), který jej doplňuje o detailní charakteristiku uskutečněných a plánovaných reformních opatření. Je sestaven v souladu s pravidly stanoviska Hospodářského a finančního výboru Rady k obsahu a formátu programů stability a konvergenčních programů (EFC, 2017). Dokument byl rovněž v dubnu 2019 představen a diskutován ve věcně příslušných výborech Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky a vzat na vědomí. Stanovisko Rady Evropské unie z května 2018 k loňskému Konvergenčnímu programu České republiky bylo v červnu 2018 usnesením věcně příslušného výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny vzato na vědomí a Senát jej v červenci 2018 projednal s usnesením, ve kterém vyjádřil souhlas s doporučeními pro Českou republiku.

Konvergenční program České republiky je rozdělen do sedmi provázaných kapitol. První kapitola prezentuje záměry a cíle fiskální politiky vlády České republiky a rámec měnové politiky České národní banky, jejichž implikace do makroekonomického a fiskálního scénáře rozvádí kapitoly následující.

Makroekonomický scénář ve 2. kapitole vychází z dubnové Makroekonomické predikce Ministerstva financí (MF ČR, 2019a). Růst hrubého domácího produktu v roce 2018 dosáhl 2,9 %, pro roky 2019 a 2020 predikujeme růst ekonomiky shodně o 2,4 %. Za hlavní bariéry růstu považujeme zpomalování ekonomik obchodních partnerů a nedostatek pracovníků na trhu práce, kde se výrazně projevují symptomy přehřátí. Domníváme se, že míra nezaměstnanosti již v podstatě dosáhla svého dna a v následujících letech by se měla pohybovat okolo 2,2 %. Míra inflace by měla i přes současné proinflační tendence vývoje domácí ekonomiky setrvat kolem 2% inflačního cíle České národní banky. Z hlediska bilance běžných transakcí je možné považovat vnější vztahy České republiky za vyrovnané.

Hospodaření sektoru vládních institucí vykázalo za rok 2018 přebytek ve výši 0,9 % HDP a zadlužení pokleslo na 32,7 % HDP, tedy pod úroveň roku 2009. Predikce pro letošní rok, která je stejně jako fiskální strategie vlády České republiky v budoucích letech předmětem 3. kapitoly, vychází z výsledků notifikace vládního salda a dluhu, potvrzené Eurostatem dne 23. dubna 2019, a z vládou schválených hospodářskopolitických záměrů k 5. dubnu 2019. Pro rok 2019 odhadujeme přebytek ve výši 0,3 % HDP a téměř vyrovnané strukturální saldo. Česká republika tedy nadále plní svůj střednědobý rozpočtový cíl a mělo by tomu tak být i v celém horizontu výhledu. Dluh sektoru vládních institucí by měl na konci výhledu klesnout pod hranici 30 % HDP.

Makroekonomický scénář a predikce příjmů byly dne 15. dubna 2019 posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy jako realistické. Základní scénář je navíc ve 4. kapitole doplněn analýzou citlivosti, ve které jsou simulovány dopady alternativních předpokladů ekonomického vývoje, založených na vyšší úrokové míře, nižším hospodářském růstu v Evropské unii a vyšší dolarové ceně ropy. Neméně podstatnou částí kapitoly je i rozbor odchylek současného scénáře oproti scénáři minulého Konvergenčního programu.

Konvergenční program se v 5. kapitole zabývá též aspekty dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Celkové výdaje související s demografickou změnou by se v poměru k HDP měly v dlouhém období zvýšit o více než 6 procentních bodů, zejména v důsledku vyšších výdajů na starobní důchody a zvýšených nároků v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. S ohledem na růst výdajů je Česká republika hodnocena z hlediska své dlouhodobé udržitelnosti jako středně riziková země, což se promítá i v přísnějším střednědobém rozpočtovém cíli. Naproti tomu výše vládních garancí dlouhodobou udržitelnost prakticky neovlivňuje.
Kapitola 6 postihuje kvalitativní stránku příjmů a výdajů sektoru vládních institucí. Jde především o charakteristiku změn v daňové oblasti v souvislosti s bojem proti daňovým únikům nebo se zjednodušením daňové administrativy. Dále jsou představena opatření pro racionalizaci veřejných výdajů.

Poslední kapitola 7 se zabývá realizovanými či plánovanými změnami v institucionálním prostředí fiskální a rozpočtové politiky, stejně jako posílením transparentnosti veřejných financí. Důraz je kladen na implementaci opatření souvisejících s pravidly rozpočtové odpovědnosti, rozsah a kvalitu publikovaných údajů či protikorupční opatření, jako je zákon o střetu zájmů nebo novela zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Dokumenty ke stažení

 

Doporučované

Nejčtenější