Roční souhrnná zpráva o stavu zahraničních pohledávek ČR v roce 2024

Ministerstvo financí provádí správu zahraničních pohledávek na základě Zásad správy a zajišťování návratnosti zahraničních pohledávek České republiky, které byly schváleny usnesením vlády č.629/2021 ze dne 12. července 2021.

I. Informace o stavu k 31. 12. 2024

¹ Pohledávky ČR vůči Číně činí 614 528 tis. Kč, závazky ČR vůči Číně činí 326 168 tis. Kč
² Pohledávka byla bezúplatně převedena na MZV a není vedena v účetnictví MF
³ Údaje o speciálních pohledávkách podléhají režimu utajení dle zákona č.412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
⁴ Nachází se na území Ukrajiny, nicméně dosud nebylo formálně všemi stranami potvrzeno jako nástupnictví Ukrajiny
⁵ Jedná se o součet pohledávky vyplývající z kompenzace embarga v Iráku (549.029 tis. Kč) a uhrazené státní záruky za Zetor Brno s. p. (1 575 877 tis. Kč)

II. Stručná informace o vývoji v roce 2024 

Celková výše zahraničních pohledávek ČR vedených v rozvaze k 31. 12. 2024 činila cca 13 377,2 mil. Kč + speciál (k 31. 12. 2023 cca 12 914,8 mil. Kč + speciál). 

Celková výše pohledávek činila k 31. 12. 2024 celkem 15 729,6 mil. Kč + speciál (k 31. 12. 2023 celkem 15 899,7 mil. Kč + speciál), inkaso ze splátek zahraničních pohledávek ve prospěch státního rozpočtu činilo v roce 2023 cca 152 mil. Kč (v roce 2023 cca 126,7 mil. Kč).

Alžírsko

splaceno 2024: 26 149 tis. Kč

Původní pohledávka byla evidována v návaznosti na dodávky realizované v 80. letech 20. století podnikem zahraničního obchodu Pragoinvest a financované z rozpočtu ČSSR. Investiční akce v Alžírsku však nebyly dokončeny. Alžírská strana dlouhodobě odmítala vést v této věci jakákoli jednání, neúspěchem skončily i pokusy řešit tuto otázku přes zprostředkovatele. Jedním z argumentů alžírské strany byla skutečnost, že nedokončením investiční akce vznikly Alžírsku značné škody. Tuto skutečnost následně zohlednily i soudní spory, ve kterých byla česká společnost alžírskými soudy odsouzena k úhradě značných částek z titulu náhrady škody.

V roce 2022 oslovila společně ministerstva financí  ČR a SR alžírskou stranu ve snaze uspořádat jednání, na kterém by zaznělo definitivní stanovisko Alžírska k této problematice. V únoru a říjnu 2023 se v Alžíru uskutečnila dvě kola trilaterálních jednání mezi zástupci MF ČR, MF SR a MF ADLR, na kterých alžírská strana projevila ochotu ke kompromisnímu řešení, jehož konkrétní obrysy byly finalizovány v roce 2024. V rámci tohoto kompromisního řešení bylo dosaženo shody na částce, kterou alžírská strana uhradí ČR a SR jako kompenzaci za škody způsobené financováním výše uvedených investičních akcí se současným započítáním nákladů alžírské strany spojených s nutností dokončit uvedené investiční akce pomocí alternativních dodavatelů.

Dne 22. září 2024 byla v Alžíru podepsána Dohoda mezi vládou Alžírské demokratické a lidové republiky na straně jedné a vládou České republiky a vládou Slovenské republiky na straně druhé o řešení finančních záležitostí. V souladu s uzavřenou Dohodou uhradí alžírská strana postupně v 6 pololetních splátkách ve prospěch MF ČR celkem 6 878 275,68 USD. První splátka ve výši 1 146 379,28 USD již byla v září 2024 uhrazena.

Bělorusko

splaceno 2024: 3 910 tis. Kč

V roce 2019 byla v Minsku podepsána mezivládní dohoda o řešení dluhu Běloruska vůči České republice ve výši 1 790 411,12 USD jeho postupným zápočtem za platby nájemného za užívání budovy zastupitelského úřadu (ZÚ) ČR v Minsku, případně za úhradu části kupní ceny, pokud by v budoucnu došlo k odprodeji nemovitosti do vlastnictví České republiky. Proces postupného umořování dluhu jeho zápočtem za splátky nájemného byl zahájen v roce 2020 a v roce 2024 nadále pokračoval. Bankovně technickou rolí v celém procesu byla v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou pověřena ČSOB, a.s., která však obecnou spolupráci s MF ČR ukončila ke konci roku 2022.

Dne 18. června 2024 proběhly v Minsku technické konzultace zástupců MF ČR a MF Běloruska s cílem projednat možnost převzetí bankovně technické role ČSOB, a.s. přímo MF ČR, avšak pokud možno bez změny platné mezivládní smlouvy, protože sjednávání dodatku na vládní úrovni by mohlo být (i s ohledem na současný stav bilaterální relace) mimořádně komplikované.

MF Běloruska následovně informovalo ZÚ ČR v Minsku, že jediným možným řešením případného ukončení spolupráce s ČSOB, a.s. je změna právního základu, tj. revize příslušné mezivládní dohody. ZÚ v Minsku proto doporučil pokračovat prozatím ve vypořádání zadluženosti Běloruska vůči ČR dosavadním způsobem a současnou mezivládní smlouvu ani mezibankovní dohodu neměnit.

Čína

MF ČR se řadu let snaží dosáhnout řešení již odsouhlasené části vzájemných pohledávek a závazků vyplývajících z barterových obchodů, případně odsouhlasení i zbylé části účtů. Hlavním problémem je nalezení partnera pro jednání na čínské straně. Jakýkoli případný kompromis nelze učinit bez souhlasu čínské strany, jelikož se jedná o souhrn odsouhlasených i neodsouhlasených barterových účtů, a to jak s konečným saldem ve prospěch ČR (23 mil. CHF), tak ve prospěch Číny (12,2 mil. CHF). Je proto zapotřebí domluvit se s Čínou na řešení, které by mělo v konečném důsledku za následek vyřešení aktiv i pasiv na obou stranách. 

MF ČR dlouhodobě ve spolupráci se ZÚ ČR v Pekingu urguje reakci čínské strany na opakované české návrhy dalšího postupu, v poslední době však ve věci k žádnému pokroku nedošlo. 

Lanatex (Indie) 

Společnost Lanatex a.s., která byla v 90. letech 20. století MF ČR vybrána pro deblokaci části indického dluhu, postupně přestala splácet své závazky vůči MF ČR. V letech 2009 a 2012 byly podány žaloby na zaplacení dlužných splátek, které MF ČR vyhrálo. Vzhledem k celkové výši žalované částky byl celý spor předán k dalšímu řízení na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který byl současně pověřen vymáháním pohledávky přiznané soudním rozhodnutím ve prospěch MF ČR coby věřitele.

V rámci exekučního řízení docházelo k postupnému splácení dluhu společnosti Lanatex vůči MF ČR a také vůči dalším věřitelům – příslušnému finančnímu úřadu a bance, zejména formou postupných prodejů nemovitostí ve vlastnictví společnosti Lanatex. 

V roce 2022 vydal Krajský soud v Brně usnesení, kterým zjistil úpadek dlužníka Lanatex a prohlásil na jeho majetek konkurs. V rámci probíhajícího insolvenčního řízení je MF ČR (zastupováno ÚZSVM) v postavení jednoho z věřitelů. Věřitelé ve spolupráci s insolvenční správkyní činí jednotlivé úkony, které by měly vést k úhradě alespoň podstatné části přihlášených pohledávek. Z důvodu opakovaných neúspěšných výběrových řízení na prodej nemovitého majetku probíhá v současné době přímé jednání s vybranými zájemci s cílem dosažení co nejvyšší ceny při současném dodržení záměru prodat majetek v co nejkratší době.

CS Trading (Indonésie)

V roce 2006 uplatnila společnost CS Trading nárok na náhradu škody způsobenou údajným nesprávným úředním postupem při rozdělování splátek indonéského dluhu, posléze, společně se společností LIGNA a.s., podala na MF ČR dvě žaloby. Ve všech soudních řízeních jedná ÚZSVM namísto MF ČR.

První z žalob na cca 24 mil. Kč s příslušenstvím soud v prvním stupni původně zamítl, odvolací soud však rozsudek zrušil a věc vrátil zpět soudu I. stupně. V opakovaném řízení soud žalobu potvrdil a uložil MF ČR uhradit žalovanou částku s příslušenstvím, což posléze potvrdil i odvolací soud. Na základě tohoto rozsudku MF ČR uhradilo žalující straně vč. nákladů řízení cca 46 mil. Kč. Na základě dohody MF ČR a ÚZSVM bylo proti rozsudku odvolacího soudu podáno dovolání, a to úspěšně. Dovolací soud v roce 2015 všechny dosavadní rozsudky zrušil a vrátil řízení k soudu I. stupně. MF ČR proto následně u Okresního soudu v Berouně zažalovalo navrácení dříve vyplaceného bezdůvodného obohacení. V roce 2024 bylo soudem prvního stupně rozhodnuto ve prospěch MF ČR, žalovaná společnost se však proti tomuto rozhodnutí odvolala.

V roce 2020 proběhlo úvodní jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 týkající se druhé žaloby společností CS Trading a Ligna na MF ČR a ČSOB, a.s. o náhradu škody ve výši cca 190 mil. Kč, v roce 2021 soud rozsudkem tuto žalobu zamítl. V roce 2022 odmítl Ústavní soud ústavní stížnost společnosti CS Trading týkající se žádosti této společnosti o osvobození od soudních poplatků.

Irák 

splaceno 2024: 121 869 tis. Kč
V souladu s ustanoveními Dohody o vypořádání irácké zadluženosti ze dne 14. května 2006 byly splátky za rok 2024 uhrazeny v dohodnutých termínech. 

Írán

MF ČR zaslalo Centrální bance Íránu na konci roku 2019 v návaznosti na předchozí jednání návrh smlouvy 
o řešení íránského dluhu. Írán zaslal návrh na úpravy a doplnění textu mezivládní dohody prostřednictvím svého zastupitelského úřadu v Praze v roce 2021.

V návaznosti na konzultace s Ministerstvem zahraničních věcí ČR zpracovalo MF ČR formou další verze návrhu smlouvy stanovisko k íránským připomínkám a zaslalo jej íránské straně v roce 2022 spolu s žádostí o uskutečnění 1. kola expertního jednání o textu dohody. Íránská strana se do současné doby nevyjádřila.

MF SR (Írán)

V roce 2022 se uskutečnilo společné jednání MF ČR a MF SR s cílem pokusit se najít přijatelnou cestu k řešení situace vzniklé přečerpáním podílu SR při řešení íránského dluhu o cca 188 tis. USD na úkor ČR v 90. letech 20. století. 

V rozporu s dřívějším vstřícným postojem zaslalo MF SR v dubnu 2024 stanovisko, ve kterém se od své odpovědnosti k úhradě uvedené částky distancuje a odkazuje na dřívější pochybení ČSOB, a.s. MF ČR proto následně požádalo ČSOB, a.s. o vyjádření k aktuálnímu stanovisku MF SR.

Jugoslávie (bývalá SFRJ)

Dluh bývalé SFRJ vůči bývalé ČSFR pocházející z počátku 90. let 20. století nebyl stále oficiálně rozdělen mezi jednotlivé nástupnické státy bývalé SFRJ. V letech 2018 – 2019 byly uzavřeny mezivládní smlouvy se Srbskem a s Černou Horou, které zatím jako jediné souhlasily s dvojstranným jednáním o řešení příslušné části dluhu. Obě země již také uhradily dohodnuté částky.

V roce 2019 se uskutečnilo společné jednání zástupců MF ČR a MF SR se zástupci 4 dalších nástupnických zemí bývalé SFRJ (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Severní Makedonie a Slovinsko), kde tyto země poskytly svou představu rozdělení zbývající části dluhu. S ohledem na některé nejasnosti zaslalo MF ČR v roce 2020 dopis zástupcům těchto zemí s žádostí o upřesnění a vyjasnění jejich stanoviska, dosud však přes urgence neobdrželo žádnou odpověď. 

Dne 6. března 2024 se v Praze konalo jednání zástupců MF ČR, MF Bosny a Hercegoviny a Centrální banky Bosny a Hercegoviny k problematice řešení clearingového dluhu bývalé SFRJ. Obě strany prezentovaly svůj pohled na možnosti dalšího řešení, bosenská strana požádala o pomoc při dohledání příslušných dokumentů a přislíbila, že tuto záležitost zmíní na jednání Vysokých představitelů pro otázky sukcese po bývalé SFRJ, které se bude konat na konci března 2024 v Lublani. V této souvislosti MF ČR prostřednictvím MZV oslovilo další nástupnické země (Slovinsko, Chorvatsko, Severní Makedonie) s urgencí žádosti o jejich vyjádření.

MF ČR a MF SR následně požádala také srbské partnery (MF Srbska a Národní banku Srbska) o poskytnutí dostupné dokumentace týkající se clearingového dluhu bývalé SFRJ (Národní banka Srbska je nástupkyní Národní banky Jugoslávie). 

MF ČR a MF SR se dohodla na přípravě dopisů, které budou adresovány Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Slovinsku a Severní Makedoniia budou obsahovat jak návrh rozdělení dluhu na základě dostupné dokumentace, tak také výzvu k zahájení příslušných bilaterálních jednání.

Kazachstán

Pohledávka za Kazachstánem vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není kazachstánskou stranou odsouhlasena. Na jednání v roce 2017 zástupci Kazachstánu sdělili, že dluh byl vyřešen již počátkem 90. let 20. století dodávkami plynu přes Ruskou federaci (RF) a Ukrajinu. MF ČR následně obdrželo vyjádření Ministerstva energetiky RF, které výše uvedené sdělení Kazachstánu nepotvrdilo.

V rámci jednání mezivládní komise ČR – Kazachstán v roce 2021 bylo dosaženo dohody, že jednání s kazachstánskou stranou mají pokračovat. MF ČR proto následně vyzvalo kazachstánskou stranu k dalšímu kolu expertních jednání, nicméně Kazachstán požádal o zaslání dokumentů dokládajících existenci pohledávky (ačkoli česká strana v minulosti tyto dokumenty opakovaně poskytla). MF ČR proto v roce 2022 zaslalo do Kazachstánu další dopis, jehož přílohou jsou kopie relevantních dokumentů, a znovu požádalo o další kolo expertních jednání, dosud však neobdrželo žádnou reakci.

KLDR

Řešení pohledávky závisí na ochotě MF KLDR přehodnotit svůj kategorický postoj z roku 2010 (nabídka uhradit max. 5% pohledávky). Konverze jednotlivých částí pohledávky ČR dle klíče odsouhlaseného na jednání zástupců MF ČR a MF KLDR v roce 2010 je dle názoru MF KLDR aplikovatelná pouze při současném souhlasu české strany s podmínkami řešení zadluženosti navrženými MF KLDR.

Krivyj Rih

Podle sdělení MF SR nadále trvá stav, že jakékoli řešení této problematiky z věcné stránky je možné až po ukončení soudního sporu, který je veden mezi Ministerstvem hospodárstva SR a Slovenským investičním holdingem a.s. o určení povinnosti vrácení majetku – objektu KTUK Slovenské republice.

Kuba

V letech 2015 – 2017 proběhla jednání, na kterých Kuba uznala všechny části dluhu, a byly diskutovány možnosti jeho řešení. V roce 2018 byla jednání přerušena, Kuba nereagovala na žádosti o konkretizaci nabídek řešení dluhu. Vzhledem k pokračujícím sankcím a současně s ohledem na epidemii COVID-19 se ekonomická situace na Kubě v posledních letech výrazně zhoršila.

V roce 2022 proběhlo v Havaně jednání, které obsáhlo jak otázky technického charakteru, mj. rekonciliaci a konsolidaci jednotlivých pohledávek a přípravu na zjednodušení evidence, tak i diskusi o konkrétních možnostech řešení části dluhu vedené v EUR. Kubánská strana na jednání projevila zájem o českou stranou nabídnuté řešení části dluhu formou postupného zápočtu za platby nájemného za objekty využívané ZÚ ČR v Havaně (velvyslanectví a rezidence velvyslance). 

Dne 6. února 2024 se v Havaně uskutečnilo jednání zástupců MF ČR se zástupci Banco Nacional de Cuba a Banco Central de Cuba o možnostech řešení dluhu Kuby vůči ČR. Jednání proběhlo v souvislosti s bilaterálními politickými konzultacemi ministerstev zahraničních věcí ČR a Kuby. V rámci jednání o dluhu česká strana aktualizovala svůj návrh týkající se možnosti postupného splácení dluhu v EUR prostřednictvím zápočtu nájemného za objekty ZÚ ČR v Havaně a residence velvyslance v tom smyslu, že v návaznosti na jednotlivé splátky dluhu v EUR by byla odpouštěna dohodnutá část dluhu v XTR. Současně by v rámci sjednání dohody o splácení dluhu byla konsolidována celková výše dluhu a nadále by bylo jednáno o řešení ostatních částí dluhu. 

Kubánská strana reagovala dopisem z listopadu 2024, ve kterém souhlasí se splácením části dluhu v EUR, konkrétní parametry tohoto návrhu budou předmětem dalších jednání. 

Libye

S ohledem na politickou a bezpečnostní situaci v Libyi byla jednání o pohledávce ČR přerušena v roce 2009. Podle posledních vyjádření MZV ČR a ZÚ ČR v Tunisu (v současné době zajišťuje diplomatické styky s Libyí) je však možné, že by k obnově těchto jednání mohlo dojít v roce 2025.

Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS)

Ve vztahu k MBHS byla na začátku roku 2024 odsouhlasena směrnice pro expertní jednání o návrhu Dohody mezi Českou republikou a Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce o vypořádání vzájemných vztahů, na základě které proběhla jednání s bankou o textu Dohody. 

V říjnu 2024 bylo dosaženo s bankou dohody na finálním textu. Po schválení vládou ČR dojde k uzavření Dohody, v roce 2025 by měla MBHS zahájit splácení dluhu v souladu se splátkovým kalendářem.

Mezinárodní investiční banka (MIB)

V roce 2023 vyzvalo MFČR banku k jednání o způsobu výplaty podílu ČR na splaceném kapitálu ve výši 37,4 mil. EUR. Banka však odkázala na principy vzájemného vypořádání závazků, odsouhlasené Radou guvernérů, se kterými MF ČR zásadně nesouhlasí. ČR následně v roce 2024 oslovila Radu guvernérů s žádostí o vyrovnání. Ani jedna z oslovených zemí však nereagovala. Jelikož mezi členskými státy MIB jsou rovněž členské státy MBHS, bude o dalších krocích ve vztahu k MIB rozhodnuto až po podepsání dohody s MBHS.

Súdán

Súdán dlouhodobě potvrzuje výši dluhu (jistinu i úroky), nicméně odmítá podniknout jakékoli kroky do rozhodnutí mezinárodních společenství o způsobu a formě částečného či úplného oddlužení této země. V roce 2014 byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Súdán o konsolidaci súdánského dluhu.

V návaznosti na rozhodnutí MMF o dosažení tzv. decision pointu se v roce 2021 v rámci Pařížského klubu věřitelů dohodly podmínky částečného odpuštění súdánského dluhu s tím, že zbývající část dluhu Súdánu bude řešena po dosažení tzv. completion pointu, kdy MMF rozhodne o doporučené výši dalšího odpuštění súdánského dluhu (tehdy předpokládaný termín 2024). MF ČR následně potvrdilo dokončení rekonciliace dluhu a požádalo Súdán o určení gestora pro negociace bilaterální dohody o řešení súdánského dluhu vůči ČR. 

Vzhledem k následným turbulentním událostem v Súdánu však byl celý proces přerušen, současná politická situace dosud další jednání ve věci neumožňuje.

Ukrajina

Pohledávka za Ukrajinou vyplývající z tzv. jamburských dohod dosud není ukrajinskou stranou odsouhlasena v peněžní formě. V minulých letech došlo k předběžné dohodě na nejvyšší úrovni obou zemí, že by měl být dluh řešen poskytnutím odpovídajících nemovitostí pro potřeby ZÚ ČR v Kyjevě. 

V rámci řešení pohledávky MZV stále aktivně usiluje o získání budov pro generální konzuláty ČR ve Lvovu a Dnipru. Záležitost je připomínána při jednáních na všech úrovních, zatím však nedošlo k nalezení vyhovujících budov.