Od 1. prosince roku 2016 je účinný zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jedná se o komplexní právní úpravu spotřebitelských úvěrů, která uceleně upravuje distribuci pro celý segment retailových úvěrů zrušením dříve stanovených hodnotových hranic působnosti (5.000-1.880.000 Kč) a zavedením regulace úvěrů hypotečních.

Právní úprava spotřebitelského úvěru reguluje jak spotřebitelské úvěry (terminologií zákona „spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení“), tak i úvěry na bydlení (vč. hypotečních, terminologií zákona „spotřebitelský úvěr na bydlení“).

Nová právní úprava spotřebitelského úvěru významně zlepšuje postavení spotřebitele a kultivuje podnikatelské prostředí v této oblasti. Návrh zákona uceleně pokrývá všechny typy spotřebitelských úvěrů – od klasických hotovostních úvěrů, přes kreditní karty, nákupy zboží na splátky, tzv. mikropůjčky až po hypotéky a jiné úvěry na bydlení. Návrh obsahuje prvky, které významně chrání spotřebitele, eliminují praxi jejich klamání, zneužívání a omezují lichevní praktiky.

Nejdůležitějšími ochranospotřebitelskými opatřeními jsou:

1. Omezení sankcí za pozdní splátku úvěru - právo na náhradu věřitelem účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu, jejíž výše je zastropována denně (nejvýše 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení) i celkově (maximálně polovina úvěru, nejvýše však 200 000Kč).
2. Umožnění úvěr na bydlení předčasně splatit bez vysokých nákladů – spotřebitel může splatit svůj dluh kdykoli a poskytovatel má právo pouze na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s předčasným splacením. V těžkých životních situacích, které vedou k výraznému snížení schopnosti spotřebitele úvěr splácet, je předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma. Zdarma je také možnost 1x ročně splacení až 25 % původní výše úvěru.
3. Zákonem stanovená neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nebude-li řádně posouzena úvěruschopnost (schopnost spotřebitele z jeho příjmů splácet jednotlivé splátky úvěru) – při neplatnosti smlouvy nemusí spotřebitel platit žádný úrok, dokonce se mu dosud zaplacené úroky vracejí, zatímco půjčenou jistinu vrací spotřebitel ve splátkách dle svých možností.
4. Rozšíření působnosti regulace i na další běžné typy úvěrů, jako jsou hypoteční úvěry, nebo tzv. mikroúvěry (do 5 000 Kč). Předchozí zákon se na tyto úvěry nevztahoval, což vedlo zejména u mikroúvěrů ke snahám vyhnout se regulaci a různým neetickým až nezákonným praktikám.
5. Úplný zákaz uzavírání rozhodčích doložek ve smlouvách uzavřených se spotřebitelem.
6. Významné zvýšení nároků na nebankovní subjekty „podnikající v úvěrech“ – zákon reguluje vstup do odvětví u zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů, klade vyšší nároky na odbornost, důvěryhodnost a určitou úroveň počátečního kapitálu. Na distributory úvěrů klade vyšší požadavky na odbornost (odborná zkouška, maturita), důvěryhodnost a ekonomické požadavky (kapitál, pojištění profesní odpovědnosti).
7. Přesunutí licencování a dohledu nad všemi poskytovateli a zprostředkovateli úvěrů na Českou národní banku – ta je vybavena i silnějšími pravomocemi udílet při porušení zákona pokuty a jiné sankce.
8. Úvěr poskytnutý nelicencovaným poskytovatelem je zdarma (neúročen a k jiným ujednáním o platbách se nepřihlíží).