Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 10. 2025
Územní rozpočty vykázaly v říjnu meziročně výrazně nižší přebytek hospodaření ve výši 23,6 mld. Kč. Propad ve výsledku hospodaření byl ovlivněn především rychlejším růstem výdajů, zejména těch běžných, a současně oslabením příjmové strany, kde se projevil pokles nedaňových příjmů související s absencí mimořádných jednorázových inkas z předchozího roku (výplata věřitelů Sberbank CZ). I přes meziroční snížení přebytku zůstalo hospodaření územních rozpočtů přebytkové a finančně stabilní, přičemž klíčovou roli v tomto výsledku sehrálo hospodaření hl. m. Prahy. Bez jeho zohlednění by obce vykázaly schodkové hospodaření. Struktura výdajů přitom nadále naznačuje cílené posilování dlouhodobého rozvojového potenciálu území (růst investičních výdajů), takže nižší saldo lze interpretovat spíše jako důsledek aktivního využívání dostupných zdrojů (využití investičního potenciálu) než jako signál fiskální nerovnováhy.
Celkové příjmy územních rozpočtů nadále meziročně rostly, přičemž hlavním zdrojem tohoto růstu byly transfery, zejména neinvestiční. Vlastní příjmy se vyvíjely méně dynamicky, a to zejména v důsledku nižších nedaňových příjmů, které souvisejí s mimořádnou výplatou věřitelů Sberbank CZ v předchozím roce. Daňové příjmy posílily zejména díky příjmům z DPPO, k čemuž přispěla zejména splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Současně meziročně posílily i příjmy z DPFO, a to v návaznosti na pokračující růst mezd a platů v ekonomice, přičemž částečně se zde projevil také dopad daňových změn účinných od roku 2024, zejména zrušení či omezení vybraných daňových slev. Příjmy z DPH rostly pozvolněji v souladu s vývojem nominálních výdajů domácností.
Na výdajové straně se projevil výrazný nárůst běžných výdajů v důsledku vyšších neinvestičních transferů základním školám. Územní samosprávy pokračují ke konci roku v intenzivní investiční činnosti, a to především v oblasti školství, sportovní infrastruktury a kultury. Právě zvýšenou investiční aktivitu územních samospráv, zaměřenou na rozvoj infrastruktury a veřejných služeb, lze vnímat jako pozitivní faktor dlouhodobého rozvoje.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
V říjnu 2025 hospodařily kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) s rozpočtovým přebytkem ve výši 23,6 mld. Kč, který meziročně klesl o více než polovinu (viz graf č. 1). Pokles salda byl způsoben zejména dynamickým růstem investičních výdajů a na straně příjmů pak výrazným oslabením nedaňových příjmů, které souviselo s mimořádnou výplatou věřitelům Sberbank CZ v předchozím roce. Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací soukromým školám1 činilo očištěné saldo hospodaření 22,9 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 55,5 %, tj. o 28,5 mld. Kč.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v říjnu 2025 činily 730,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 5,2 %, tj. o 36,4 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí očištěné příjmy 548,3 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 454,9 mld. Kč, meziročně opět posílily. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech2, v říjnu letošního roku činila 83 % a meziročně mírně klesla.
Za meziročním navýšením celkových příjmů stojí především transfery, které vzrostly o 9,3 %, tj. o 23,3 mld. Kč, a dosáhly 275,4 mld. Kč. To bylo především způsobeno růstem neinvestičních přijatých transferů (zejména se jedná o růst přímých výdajů na vzdělávání) o 9,6 %, tj. o 21,7 mld. Kč, které činily 247,5 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery, které tvoří pouze zlomek celkových transferů, meziročně mírně vzrostly.
Daňové příjmy meziročně vzrostly o 5,3 %, tj. o 19,5 mld. Kč, na 387,7 mld. Kč. Meziroční pokles nedaňových příjmů o 11,2 %, tj. o 7,5 mld. Kč, na 59,5 mld. Kč souvisí s výplatou věřitelů Sberbank CZ, realizovanou v předchozím roce, a poklesem příjmů z úroků.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v říjnu 2025 činily 706,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 10,1 %, tj. o 64,6 mld. Kč. Po očištění výdajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 dosáhly očištěné výdaje 525,5 mld. Kč.
Běžné výdaje vzrostly o 7,8 %, tj. o 40,5 mld. Kč, a činily 557,6 mld. Kč. Na tom se podílel nárůst neinvestičních transferů základním školám. Kapitálové výdaje se meziročně navýšily o 19,3 %, tj. o 24,1 mld. Kč, a činily 149,3 mld. Kč, a to především díky investicím do základních škol a do sportovního zařízení.
I. Hospodaření krajů
Kraje v říjnu 2025 hospodařily se saldem 4,1 mld. Kč, které bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku více než o polovinu nižší. Důvodem je značný růst běžných výdajů. Po očištění salda o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výsledek hospodaření skončil v přebytku 3,4 mld. Kč a meziročně klesl o 69,6 %, tj. o 7,8 mld. Kč.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů dosáhly ke konci října 2025 výše 307,1 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 4,5 %, tj. o 13,3 mld. Kč. Po očištění příjmů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činily očištěné příjmy 147,4 mld. Kč. Meziročně se téměř nezměnily vlastní příjmyi, které dosáhly 103,1 mld. Kč a tvořily 70 % celkových očištěných příjmů2. U vlastních příjmů došlo k meziročnímu poklesu u kapitálových příjmů a zejména u nedaňových příjmů z důvodu výplat věřitelů Sberbank CZ realizovaných v předchozím roce.
Daňové příjmy, které tvoří nejvýznamnější část vlastních příjmů, vzrostly meziročně o 5,9 %, tj. o 5,1 mld. Kč, a činily 93,2 mld. Kč. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly příjmy z DPPO na 25,6 mld. Kč, kde měla pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Dále meziročně vzrostl příjem z DPFO na 21,5 mld. Kč, kde se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani). Příjem z DPH zaznamenal růst na 45,5 mld. Kč. Největší procentuální růst zaznamenaly ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze malou část celkových daňových příjmů.
Kraje přijaly do října transfery v celkovém objemu 204 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 6,8 %, tj. o 12,9 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které tvoří převážnou většinu přijatých transferů, dosáhly 196,7 mld. Kč, tedy meziročně vzrostly o 8,6 %, tj. o 15,5 mld. Kč. Nejvýraznější meziroční růst zaznamenaly přímé výdaje na vzdělávání, které vzrostly o 13,8 mld. Kč. Tyto peněžní prostředky byly poskytnuty z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji v říjnu činily 7,3 mld. Kč a meziročně klesly o necelou třetinu. Tento výrazný pokles byl způsoben zejména nižším objemem peněžních prostředků poskytnutých na financování dopravní infrastruktury (o 0,9 mld. Kč) ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Přehled nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v říjnu 2025 činily 303 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,4 %, tj. o 20,7 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 143,9 mld. Kč. Na meziročním růstu měly podíl především běžné výdaje (o 7,2 %, tj. o 18,1 mld. Kč), které dosáhly 269,2 mld. Kč, a to v důsledku růstu transferů základním školám. Transfery převedené příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 203,3 mld. Kč a tvořily téměř 76 % celkových běžných výdajů. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 8,6 %, tj. o 2,7 mld. Kč, na 33,7 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za září 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2025.
II. Hospodaření obcí
Obce v říjnu 2025 hospodařily s přebytkem 18,8 mld. Kč, jehož výše se meziročně propadla o více než polovinu (viz graf č. 6). Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 19,8 mld. Kč (meziročně nepatrný růst) s celkovými příjmy ve výši 120,2 mld. Kč a výdaji v hodnotě 100,4 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 311,6 mld. Kč, výdaje 312,6 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření dokonce skončil v deficitu 0,9 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v říjnu dosáhly 431,8 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 5,7 %, tj. o 23,2 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné příjmy činí 409,4 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které v říjnu tvořily 85,6 % celkových očištěných příjmů2, zaznamenaly meziroční růst a dosáhly 350,6 mld. Kč.
Na tom se podílely hlavně daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 5,1 %, tj. o 14,4 mld. Kč, na 294,6 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšily příjmy z DPPO na 76,6 mld. Kč, kde měla pozitivní vliv splatnost čtvrtletní zálohy na daň. Dále meziročně vzrostl příjem z DPFO na 60,1 mld. Kč, kde se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani). Příjem z DPH zaznamenal růst na 121,7 mld. Kč. Ostatní daňové příjmy dosáhly 36,2 mld. Kč (z toho daň z nemovitých věcí 17 mld. Kč) a zaznamenaly pouze mírný růst.
Obce přijaly do října transfery v celkové výši 81,3 mld. Kč (meziroční růst o 14,9 %, tj. o 10,5 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 59,6 mld. Kč a meziročně se navýšily o více než 11,8 %. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT na operační program Jan Amos Komenský (o 3,6 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi zaznamenaly meziroční růst a dosáhly 21,7 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytnutých v rámci Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 financovaného z EU (zvýšení o 3,7 mld. Kč) z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v říjnu 2025 činily 413 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,8 %, tj. o 43,5 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 390,6 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 8,2 %, tj. o 22,5 mld. Kč) na 296,9 mld. Kč, a to zejména navýšením neinvestičních transferů základním a mateřským školám. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 76,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku výrazně zvýšily (o 22 %, tj. o 20,9 mld. Kč) na 116,1 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do sportovních zařízení a pozemních komunikací.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za září 20253 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 30. 9. 2025.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v říjnu 2025 s celkovými příjmy ve výši 6,6 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 6,1 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,5 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky poskytované ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
3 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy