Rozhovor s Alenou Schillerovou o přípravě rozpočtu 2026
Newstream, 22.1.2026
V jaké fázi je skládání rozpočtu na rok 2026?
Ministerstvo financí v současnosti připravuje parametry státního rozpočtu k projednání a schválení vládou 26. ledna. Na jeho základě pak neodkladně připraví kompletní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026, včetně všech zákonných příloh.
Můžete rámcově říct, na jaké úrovni se bude pohybovat schodek státního rozpočtu za rok 2026? Bude to mezi 350 až 400 miliardami korun?
S konkrétní výší navrhovaného deficitu seznámím nejdříve vládu. Jednoznačně platí, že státní rozpočet bude na rozdíl od návrhu předchozí vlády splňovat požadavky úplnosti, pravdivosti a transparentnosti. Zároveň pracujeme na úsporách nejen v provozní oblasti, ale také neefektivitách a řešíme nezbytnost každého výdaje. Navzdory účetním trikům, které v rozpočtu zanechala minulá vláda, jsem přesvědčena, že budeme výrazně pod vaším odhadem.
Poruší návrh rozpočtu zákon o rozpočtové odpovědnosti, jak se obává šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl? Jak se k těmto obavám stavíte?
Zákon o rozpočtové odpovědnosti byl fakticky porušován především minulou vládou, bohužel bez adekvátní odezvy Mojmíra Hampla. Je zarážející, že dala přednost rozpočtovým trikům, mimorozpočtovým půjčkám a podhodnocování výdajů před transparentním rozpočtováním. Taková praxe je pro nás nepřijatelná. Zejména v situaci, kdy jsou národní pravidla přísnější než ta, která po nás požaduje EU. Každopádně platí, že na prvním místě je transparentnost a věrohodnost rozpočtu a také to, že suverénem je Poslanecká sněmovna.
Jak probíhá vyjednávání o rozpočtu s jednotlivými resorty? Kde žádají největší navýšení?
Vrátila jsem se k osvědčené praxi, kdy o rozpočtu každého resortu detailně jednám s příslušným ministrem a vrchním ředitelem jeho ekonomické či provozní sekce. Každému vládnímu kolegovi jsem sdělila, že neakceptuji žádné nadpožadavky vyjma růstu mandatorních výdajů a plnění konkrétních vládních slibů typu přenesení plateb za obnovitelné energie na státní rozpočet.
Kde jsou největší výdajové díry, které je potřeba zalátat?
V první řadě je potřeba se vrátit k praxi transparentního a férového rozpočtování. Můj předchůdce při sestavování rozpočtů vědomě některé výdajové položky podhodnocoval, pomáhal si mimorozpočtovými půjčkami a nedbal varování expertů, opozice nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Výsledkem je porušení zákonem stanoveného deficitu státního rozpočtu za uplynulý rok a narušení důvěry veřejnosti a expertů v rozpočtový proces. To musí skončit.
Státnímu fondu dopravní infrastruktury chybí v rozpočtu 48 miliard korun. Dodá je stát, aby se nezastavila výstavba dálnic a železnic?
Rozpočet SFDI bude meziročně významně navýšen, ale přesnou sumu zatím nemůžu konkretizovat. Pan ministr Bednárik slíbil, že si posvítí na tzv. železniční inflaci a udělá maximum pro to, aby výstavba dálnic a železnic nepolevovala.
Jak vláda vyřeší kumulující se schodky ve výdajích zdravotních pojišťoven. Bude je doplácet ze státního rozpočtu, nebo se opět navýší platba za státní pojištěnce? Nebo je ve hře nějaké jiné řešení?
Ano, rezervy zdravotních pojišťoven se od roku 2022 setrvale snižují a v minulém roce se to projevilo nejcitelněji u VZP. Vláda proto na svém prvním zasedání v polovině prosince schválila převod 7,9 miliardy korun z rezerv VZP menším pojišťovnám. Programové prohlášení vlády počítá s opatřeními k předcházení deficitům v systému veřejného zdravotního pojištění. Chceme, aby mezi zdravotními pojišťovnami vzniklo skutečné konkurenční prostředí. Pojišťovny získají větší prostor pro samostatné hospodaření a odpovědnost za kvalitu poskytovaných služeb. Posílíme smluvní volnost mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče. Zrevidujeme systém přerozdělení pojistného. Výše platby za státní pojištěnce je v současnosti zákonem určována automaticky valorizačním mechanismem a pro rok 2026 činí 2188 korun měsíčně, což představuje meziroční nárůst o 61 korun.
Jak se v rozpočtu promítne navyšování důchodů?
Výdaje na důchody jsou mandatorní tedy zákonem dané. Rozpočet zohlední veškeré požadavky dané zákonem dle odhadů expertů z MPSV.
Vláda před volbami slíbila průměrný plat pro celníky či policisty 50 tisíc korun. Bude tento slib naplněn, a jak se promítne do rozpočtu ministerstva vnitra?
Závazky v programovém prohlášení vlády platí. Zároveň je fakt, že rozpočet na rok 2026 je především výsledkem hospodářské a fiskální situace, kterou nám předala končící vláda. Naše plány v oblasti boje s šedou ekonomikou, transformace ekonomiky nebo provozních úspor v důsledku důsledné digitalizace logicky nemohou přinést ovoce již letos. Proto je i splnění našich závazků otázkou celého funkčního období vlády. Například EET či změny v oblasti lepšího výběru daní se promítnou až příští rok.
Jakou úsporu si slibujete od zmrazení platů státních úředníků či zefektivnění chodu jednotlivých úřadů?
Očekávám v každé rozpočtové kapitole úsporu pět až deset procent na provozních výdajích. O vývoji platů úředníků budeme jednat v rámci tripartity a nechci předjímat výsledek. Na rozdíl od příslušníků bezpečnostních sborů a učitelů jim platy k 1. lednu 2026 nevzrostly.
Kolik vydá stát za obsluhu státního dluhu v letošním roce?
Přibližně 110 miliard korun.