Zdroj: Novinky.cz, 25.1.2026

Vláda se chystá tvrdě zasáhnout proti daňovým únikům, zejména u odvodů na sociálním pojištění. U práce takzvaně na černo se to stalo v Česku fenoménem a úniky podle indicií Finanční správy představují vyšší desítky miliard korun ročně. Novinkám to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Bude líp, zopakovala jste po volbách slogan hnutí ANO. Není to ale tak, že je líp a vy víte, že i bude líp, poněvadž přebíráte po vládě Petra Fialy znovu našlápnutou ekonomiku, kdy inflace je už dole, mzdy reálně rostou a nezaměstnanost zůstává nízká?

Líp bude určitě, protože od prvního dne jsme začali dělat politiku pro lidi. Tím se zásadním způsobem lišíme od bývalé vlády.

Schválili jsme novelu stavebního zákona. Okamžitě jsme připravili snížení odvodů pro živnostníky. Řešíme problémy zdravotních pojišťoven, které nechala bývalá vláda vyhladovět a některé menší se dostávají do platební neschopnosti.

Provádíme řadu opatření. Převedli jsme platby za obnovitelné zdroje na stát, což se již projevuje v poklesu regulované složky ceny. Zejména pro některé domácnosti, které topí nebo ohřívají vodu elektřinou, to určitě není zanedbatelná částka. Ročně ušetří až několik tisíc korun.

Jen toto opatření ale zatíží letos státní rozpočet dalšími 17 miliardami korun. Je to rozumné opatření v situaci, kdy energie po cenovém šoku v roce 2022 zase zlevnily?

Reagovali jsme na to, že ceny energií v Česku byly dlouhodobě nejvyšší v rámci EU, a také na letošní zlevnění elektřiny v Německu pro tamní firmy, které jim poskytuje konkurenční výhodu.

Slíbili jsme to a opatření v Německu naše rozhodnutí převést poplatky za obnovitelné zdroje na stát jen urychlilo. Naše kroky, ve kterých pokračujeme, děláme pro lidi. Za minulé vlády se měly dobře jenom určité skupiny, za naší se budou mít dobře občané.

Nahrává vám, že odhadovaný vývoj ekonomiky znamená i vyšší příjmy pro státní kasu. Víte už o kolik?

Ano, v lednové makroekonomické predikci ministerstva financí jsme zlepšili odhad růstu pro letošek na 2,4 procenta proti srpnovým dvěma procentům, na kterých byl rozpočet původně postaven. A i pro loňský rok se odhad o čtyři desetiny zlepšil na dvě a půl procenta.

Nesmíme ale zapomenout, že jdeme ze sklepa. Tři roky jsme tady oscilovali kolem nuly, co se týká hospodářského výkonu. Zatímco země kolem nás běžely, my jsme z té startovací čáry vyběhli později. Bývalá vláda se nynějším růstem možná chlubí, ale my cílíme na ještě vyšší. I s pomocí naší hospodářské strategie, kterou vnímá odborná obec pozitivně.

To, že nyní rostou reálné mzdy, je určitě dobře, považuji to ale za normální. Tleskat zatím nemůžeme, pořád jsme někde na úrovni roku 2019.

O kolik mají příjmy státu vzrůst proti původnímu rozpočtu?

Výnos z daní má být sice vyšší o 15 miliard, ale výběr příjmů ze sociálního pojistného byl bývalou garniturou nadhodnocený o devět miliard. Takže reálně navýšení příjmů pro státní rozpočet vychází díky nové prognóze jen o 6,3 miliardy korun.

Příjmy vám už letos klesnou asi o dvě miliardy kvůli snížení odvodů OSVČ, chystáte další daňové úlevy, navíc stát přebírá platby za obnovitelné zdroje. Není to ale zbytečné? Není naopak pravý čas na to srazit deficit a dluh, dokud tady nebude nějaká další krize? Nemá se střecha opravovat, když svítí slunce, než bude pozdě a spustí se liják?

Kroky jsou naplánované na celé volební období. Některé jsou navíc nedílně spojeny s bojem s šedou ekonomikou. Budou součástí zákona o elektronické evidenci tržeb 2.0, jehož účinnost bude od ledna příštího roku. Tak to mám naplánováno s tím, že asi měsíc bude evidence v dobrovolném režimu, aby si podnikatelé v klidu vyzkoušeli, jak to funguje. A také, aby každý měl komfortně čas se připravit.

Součástí zákona o evidenci tržeb bude i balíček úlev a výhod, protože naše filozofie je podnikatelskému prostředí pomáhat. Ruku v ruce s tím se musí připravovat IT řešení.

Nechceme zvyšovat daně, ale soustředíme se na jejich řádný výběr, jak jsme to dělali už dříve, i s pomocí evidence tržeb a kontrolního hlášení.

Většina ekonomů krotí vaše očekávání s tím, že boj s šedou ekonomikou v čele s EET může zvýšit příjmy státu maximálně o nižší desítky miliard.

Zaplať pánbůh, kdybych je měla.

Ano, ale když si vezmeme jen očekávaný výpadek kvůli snížení daně firmám z 21 na 19 procent, tak aby to nakonec nebylo, že nula od nuly pojde.

Jsem přesvědčena, že výpadek nebude takový, jak o tom mluví opozice nebo někteří ekonomové. Protože když tu daň snížíte, obvykle se to v inkasu zásadněji neprojeví. Zatímco když ji zvýšíte, tak se to projeví tím, že firmy začnou optimalizovat.

To, že se výběr daně právnických osob zvýšil, je výsledkem toho, že ekonomika roste, nikoliv toho, že se předloni daň zvedla.

Co kromě EET v boji s šedou ekonomikou chystáte?

EET je jedna moje vlajková loď. Další strašně důležitá věc pro nás je Kobra pro potírání nelegální práce. Už jsme o tom jednali s ministry práce Alešem Juchelkou a vnitra Lubomírem Metnarem a s příslušnými úředníky. Na to navázala jednání s vedením Finanční správy a České správy sociálního zabezpečení. Chci, abychom si definovali konkrétní kroky, které budou i legislativního charakteru.

Zapojíme do toho i cizineckou policii. Ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu a ministerstva práce vyplývá, že úniky mohou být v řádu vyšších desítek miliard korun. Nejvíc samozřejmě bolí sociální pojištění. Daňově to má relativně nižší dopad, protože ti lidé se většinou pohybují na nízkých mzdách, ale zásadní je to právě u sociálního, případně zdravotního pojištění.

Na to bychom se zaměřili až později. Teď to potřebujeme rozjet tam, kde jsou klíčové a nejkřiklavější úniky, tedy na sociálním pojištění. A to jsou samozřejmě peníze, které potom jdou na důchody a tak dále.

Ale zdaleka nejde jen o cizince, ne?

Není to věc jenom cizinců, samozřejmě. Ale mnoho jich zde přibylo a různé skupiny a agentury je zneužívají. Tím, že jich přibylo, tak se jich to hodně týká. I když často sami ani netuší. Dostanou nějaké peníze a nevědí, že dělají načerno.

V Česku jsou podle odhadů až dva miliony cizinců, z toho zhruba milion a sto tisíc má trvalý pobyt.

Finanční správa to má velmi dobře zmapované. Ví, kde ty problémy jsou, že je to agenturní zaměstnávání, že se to obchází přes smlouvu o dílo, což je dlouhodobý jev. Analytika se v posledních letech posunula. Dostat data na jednu hromadu pomůže jednotné měsíční hlášení.

To má podle zákona fungovat už v dubnu. Stane se tak?

Počítáme s tím. Naplňuje se ovšem to, co jsem říkala ve Sněmovně minulé období, že legislativa je jenom základ. Ale pak to musíte odpracovat na IT řešení, na tom, jak to bude fungovat, včetně formulářů a toho, aby firmy měly nastavený software.

Teď zjišťujeme, v jakém je toto řešení stavu – a minulá vláda opět nechala všechnu práci na nás. To znamená, že teď na tom makáme, posunula jsem to na ministerskou úroveň, aby se věci řešily plynule a rychle.

Finanční správa dodělává datový sklad a jsou schopni s těmi daty již dobře pracovat. Dále si musíme zanalyzovat možnosti zavádění umělé inteligence. Tady si také nemůžete dovolit, aby vám ujel vlak, protože všichni by byli dál než orgány, které to mají kontrolovat. To nejde.

Na co se musí připravit firmy a agentury, kde práci na černo odhalíte?

Určitě není mým cílem, aby represe byla na prvním místě. Nejdříve musí být využita data, musíme si je zanalyzovat, být je schopni poměřit, detekovat to a začít v určité fázi spolupracovat napříč veřejnou správou.

U cizinecké policie by to mělo mít spíš formu odrazení od těchto způsobů práce, půjde o jistou prevenci, protože se jedná o opravdu velké úniky.

V první řadě sleduji to, aby se postupovalo podle zákona a aby státní rozpočet dostal to, co dostat má, případně veřejné rozpočty.

Z toho, co slyším o únicích, zejména na sociálním pojištění, se jeví, že se to stalo fenoménem a jde pravděpodobně o mnohem vyšší částku než dosud odhadovaných 20 miliard ročně. Finanční správa to má zmapované a prostě to musíme vyřešit. Stát selhal. Tady se čtyři roky promarnily.

Rozpočet budete na vládě schvalovat v pondělí. Kde jste v něm provedli největší změny?

Nejvíc peněz jsem musela přidávat Státnímu fondu dopravní infrastruktury, kterému na zahajované a rozestavěné dopravní stavby chybělo nějakých 26 miliard.

Hodně peněz ale chybělo i v mandatorních výdajích, takže dvacet až třiadvacet miliard budu muset doplnit do kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí na příspěvek na péči, na podporu v nezaměstnanosti i důchody. Vypadalo to, že to bude přes třicet miliard, ale teď se zpřesnily například údaje o počtu důchodů či o superdávce. Pořád je to ovšem strašné číslo.

Samozřejmě jsem pak musela něco přidat i do školství, zdravotnictví a zemědělství.

Kde jste škrtala?

O něco méně dostane obrana, ale určitě dodržíme, že výdaje na ni budou minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu.

Zavedli jsme i velké úspory. Jinak by byl schodek obrovský. Škrtáme hlavně na provozu, o pět, ale někde i o více procent, a ve věcech, které nejsou až tak nezbytné.

Snižovali jsme i počty úředníků a budeme v tom pokračovat. Plus jsem si vyžádala, aby mi byly představeny projekty, které ministři v resortech mají. Chtěla jsem vědět, zda je reálné to utratit, protože ty resorty obrovsky narostly a nespotřebované výdaje, jež se vážou hlavně na investice, tam máme za zhruba 180 miliard.

Pošlete tedy do Sněmovny rozpočet s deficitem přes 300 miliard, to znamená vyšším, než byl schodek 286 miliard představený Fialovou vládou?

Ještě o rozpočtu jednáme, ale víceméně to tak vypadá.

Nelitujete ani po pěti letech, že zrušením superhrubé mzdy jste do DNA každého příštího rozpočtu zabudovali s ODS a SPD více než stomiliardovou sekyru? Andrej Babiš písemně do poslaneckého návrhu přitom dal, že to bude jen na dva roky.

Nelituju toho. Těch sedm procent, o kolik se daň reálně snížila, jsme dali tehdy lidem. Bylo to ve velice těžké době.

Superhrubá mzda byla vždy podvod ODS, kdy lidem slíbili patnáctiprocentní daň, ale skutečné zdanění poté bylo 20,1 procenta. Byli jsme pak v čele zemí OECD s nejvyšším zdaněním práce, všichni ekonomové to kritizovali. A teď jsme díky tomuto našemu kroku aspoň na průměru. A kritizují nás zase. Rozumíte tomu?

Naše filozofie byla vždy snižovat daně a nakonec jsme pro snížení daně z příjmů na 15 procent hlasovali s ODS.

Váš předchůdce Zbyněk Stanjura říká, že vám podle svých slov nechal 40 miliard „s mašličkou“ z EU. Pomohou vám tyto peníze aspoň trochu stlačit letošní rozpočtový deficit?

Je smutné, že Zbyněk Stanjura po té vší ostudě odešel ještě s takovouto kaňkou. Evropské peníze byly ke konci listopadu v čerpání na 68,8 procenta. Běžně, když jsme se dívali na časové řady, tam bývá čerpání 80 až 90 procent.

Musíte se o ty evropské peníze starat. Já jsem nastoupila 15. prosince a zvedli jsme to do konce roku ještě na 73 procent.

Schodky rozpočtu se posuzují podle cash flow k 31. prosinci a loňský deficit tedy činil 290,7 miliardy korun. Takže to je úplná hloupost, s čím pan Stanjura přišel. Je to jen pohádka na rozloučenou. Já nevím, kdy ty peníze přijdou, jestli přijdou v té výši, kdy vlastně budou na účtu a tak dále.

Pomůžete si i 17 miliardami původně určenými na dostavbu Dukovan?

Peníze na státní půjčku pro Dukovany nejsou notifikované Evropskou komisí, takže je tam zatím dávat nebudeme. A chceme se i bavit o tom, jaký by mohl být nejlepší způsob financování výstavby nových jaderných bloků.

Státní půjčka pro Dukovany ani obranné výdaje nad dvě procenta HDP se ale nezapočítaly do maximálního povoleného schodku kolem 237 miliard podle zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ten podle ekonomů porušíte, když rozpočet letos nově zatíží asi 17 miliard poté, co platby za obnovitelné zdroje převezme od firem a domácností stát.

Na miskách vah máte dvě věci. Buď lhát a předložit vylhaný rozpočet, jak to udělal Zbyněk Stanjura a vláda Petra Fialy, anebo prostě holt porušit ten zákon, což ale reálně udělala už minulá vláda.

Jsme vázáni usnesením Sněmovny, která vrátila rozpočet s konkrétními doporučeními, co se tam má změnit, a v závěru řekla: ‚Udělejte toto, toto, toto, proveďte úspory‘. ‚A když to nepůjde, zvyšte deficit‘. Tímto se budeme řídit.

Co to znamená?

Samozřejmě platí, jak jsme to i zapsali do programového prohlášení vlády, že chceme a budeme udržovat deficit rozpočtu bezpečně pod třemi procenty HDP, abychom nepřekračovali maastrichtská kritéria.

Ráda bych trajektorii postupně snižovala, ale řeknu vám otevřeně, že to bude velmi složité, protože nechceme zaškrtit ekonomiku a potřebujeme hodně investovat, hlavně v dopravní infrastruktuře.

Bývalá vláda měla nějaké číslo a k němu se dostávala i za cenu rozpočtových podrazů. To je pro nás zvrácená cesta. My chceme při rozpočtování postupovat reálně, úplně a transparentně, ale budeme se bavit i o tom, zda se nějaké výjimky nedají využít a tak dále. Takže určitě bych chtěla deficit snižovat. Pomoci nám může rostoucí ekonomika – pokud poroste, implicitně se budou snižovat i deficity rozpočtu.

Bude na konci vašeho volebního období rozpočet s deficitem aspoň v řádu desítek, nikoliv stovek miliard?

Byla bych tomu samozřejmě ráda, ale ne za cenu zaškrcení ekonomiky.

Do kdy bude trvat rozpočtové provizorium?

V pondělí by měla vláda schválit parametry rozpočtu a ministerstvo financí hned připraví kompletní návrh zákona o státním rozpočtu. Ve Sněmovně problémy vzhledem k naší silné důvěře neočekávám, takže věřím, že podle nového rozpočtu začneme hospodařit před koncem března.

EET se chystáte spustit od příštího ledna. Jak budou nabíhat další avizovaná opatření?

Od 1. ledna příštího roku naběhne nižší DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii, osvobození dobrovolného spropitného v gastru od daní a pojistných, ale také daňové slevy, jako je školkovné, původní podoba slevy na druhého z manželů nebo sleva pro pracující studenty.

Pokud jde o nižší daň z příjmů právnických osob, její načasování ještě probereme na koaliční radě.