Srpnová predikce MF: Česká ekonomika zrychluje, růst podpoří domácí poptávka i nižší inflace
Světová ekonomika nadále těží ze slábnoucí inflace, která je impulsem pro dynamiku spotřebních výdajů domácností. Naproti tomu investiční aktivitu v řadě zemí limituje restriktivní působení měnových politik společně se zvýšenou geopolitickou nestabilitou. Predikce počítá s plošnými cly ve výši 15 % na většinu komodit vyvážených ze zemí EU do USA, jejichž negativní efekt bude v příštím roce tlumit německý stimulační balíček.
Aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj.
Zbyněk Stanjura
ministr financí„Aktuální čísla potvrzují trend, že se česká ekonomika postupně vrací k udržitelnému růstu, což je ten nejlepší základ pro její další rozvoj. Je to jak díky nízké a stabilní inflaci, která by měla v příštím roce ještě klesnout, tak i rostoucím reálným mzdám o 4 %, které se viditelně odráží ve vyšší spotřebě domácností. Velký podíl zde má ale také odpovědná fiskální politika vlády, které se povedlo ozdravit veřejné finance a i přesto rekordně investovat. Schodek veřejných financí by měl v roce 2025, tedy v posledním roce funkčního období této vlády, klesnout na 1,9 % HDP oproti 5 % HDP z roku 2021, kdy dovládl předchozí kabinet. Současná vláda tedy udělala maximum, aby byla česká ekonomika v příštích letech odolná a konkurenceschopná, a to i přes současné globální nejistoty,“ okomentoval aktuální makropredikci ministr financí Zbyněk Stanjura.
Česká ekonomika by mohla letos vykázat růst o 2,1 %. Hlavním tahounem budou spotřební výdaje domácností, které stimuluje nárůst reálných příjmů a pokles míry úspor. Pozitivně k růstu přispěje i akumulace zásob a vládní výdaje. Investiční aktivitu podpoří veřejné investice, kde kromě investic z Nástroje pro oživení a odolnost očekáváme akceleraci stávající finanční perspektivy evropských strukturálních a investičních fondů EU. Naopak soukromé investice by měly i nadále zůstat utlumené.
V roce 2026 by se hrubý domácí produkt měl zvýšit o 2,0 %. Ekonomický výkon bude tažen domácí poptávkou. Kromě spotřeby domácností dojde také k oživení investiční aktivity firem. Dynamika vývozu by měla zrychlit v důsledku silnější zahraniční poptávky (částečně vlivem fiskálního balíčku Německa). Na druhou stranu se zvýšení domácích investičních výdajů promítne do silnější dynamiky dovozů – celkově tak bude zahraniční obchod působit na ekonomický růst negativně.
Inflace se vrátila do tolerančního pásma ČNB. Volatilita cenového růstu v letošním roce je způsobena převážně bazickým efektem vývoje cenové hladiny v loňském roce, ale také kolísavostí cen potravin a pohonných hmot. Na cenový vývoj bude působit řada protichůdných faktorů. Inflační tlaky bude v horizontu predikce stále ještě tlumit měnová politika. Protiinflačně bude působit také očekávaný pokles dolarové ceny ropy, posilování koruny a v letošním roce i nižší ceny energií. Naopak inflaci by měly tlačit nahoru rostoucí mzdy, zvýšení spotřebních daní z alkoholu a tabáku a také přetrvávající zvýšená cenová dynamika u služeb včetně nájemného. Průměrná roční inflace by tak měla letos dosáhnout 2,4 % a v roce 2026 mírně klesnout na 2,3 %.
Trh práce se navzdory dílčímu ochlazení potýká s nedostatkem pracovníků. Poptávka po práci ve službách a stavebnictví zůstává silná a pomáhá snižovat dopady problémů v některých průmyslových odvětvích. Míra nezaměstnanosti by se letos měla udržet kolem 2,6 % a v roce 2026 by pak mohla mírně vzrůst na 2,7 % vlivem celní politiky USA a zpožděného dopadu nepříznivého vývoje v průmyslu. Růst mezd a platů přesto zůstane z dlouhodobého hlediska nadprůměrný, reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce.
Schodek veřejných financí by měl v roce 2025 mírně klesnout na 1,9 % HDP. Navzdory vyšším výdajům na vzdělávání, obranu a dopravní infrastrukturu se konsolidační úsilí vlády a pokračující ekonomické oživení projeví v meziročně lepším výsledku hospodaření. Strukturální saldo by mělo letos setrvat na −1,7 % HDP, veřejné zadlužení by mohlo vzrůst na 44,2 % HDP.
Rizika predikce ekonomického růstu jsou vychýlená směrem dolů. Mezi hlavní nejistoty patří geopolitické napětí, cla a jiné překážky v mezinárodním obchodě. Přetrvávajícími riziky jsou možné obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, pokračující silný růst cen ve službách a volatilita cen energií a surovin.
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2025 | 2026 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aktuální predikce | Minulá predikce | |||||||||
| Nominální hrubý domácí produkt | mld. Kč, b.c. | 5 828 | 6 308 | 7 050 | 7 660 | 8 057 | 8 454 | 8 832 | 8 391 | 8 787 |
| růst v %, b.c. | -1,0 | 8,2 | 11,8 | 8,6 | 5,2 | 4,9 | 4,5 | 4,7 | 4,7 | |
| Reálný hrubý domácí produkt | růst v %, s.c. | -5,3 | 4,0 | 2,8 | 0,0 | 1,2 | 2,1 | 2,0 | 2,0 | 2,4 |
| Spotřeba domácností | růst v %, s.c. | -6,4 | 4,2 | 0,5 | -2,6 | 2,4 | 3,0 | 2,9 | 3,6 | 3,2 |
| Spotřeba vládních institucí | růst v %, s.c. | 4,1 | 1,5 | 0,4 | 3,2 | 3,2 | 1,9 | 1,4 | 2,0 | 1,4 |
| Tvorba hrubého fixního kapitálu | růst v %, s.c. | -4,8 | 6,7 | 6,3 | 4,2 | -2,8 | 0,1 | 2,9 | 0,7 | 3,1 |
| Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP | p.b., s.c. | -0,6 | -2,8 | -0,3 | 2,6 | 0,7 | -0,4 | -0,5 | -1,0 | -0,5 |
| Příspěvek změny zásob k růstu HDP | p.b., s.c. | -1,2 | 2,8 | 1,2 | -3,0 | -0,5 | 0,7 | 0,1 | 0,7 | 0,2 |
| Deflátor HDP | růst v % | 4,5 | 4,0 | 8,7 | 8,6 | 3,9 | 2,8 | 2,5 | 2,7 | 2,3 |
| Míra inflace spotřebitelských cen | průměr v % | 3,2 | 3,8 | 15,1 | 10,7 | 2,4 | 2,4 | 2,3 | 2,4 | 2,3 |
| Zaměstnanost (národní účty) | růst v % | -2,3 | 1,0 | 1,0 | 1,6 | 0,6 | 1,0 | 0,1 | 0,2 | 0,1 |
| Míra nezaměstnanosti (VŠPS) | průměr v % | 2,6 | 2,8 | 2,2 | 2,6 | 2,6 | 2,6 | 2,7 | 2,6 | 2,5 |
| Objem mezd a platů (dom. koncept) | růst v %, b.c. | 0,4 | 7,2 | 9,1 | 8,8 | 6,8 | 6,6 | 5,4 | 6,6 | 5,6 |
| Saldo běžného účtu | % HDP | 1,8 | -2,1 | -4,7 | -0,1 | 1,7 | 1,2 | 0,5 | 0,7 | 0,1 |
| Saldo sektoru vládních institucí | % HDP | -5,6 | -5,0 | -3,1 | -3,7 | -2,0 | -1,9 | . | -2,2 | -2,0 |
| Dluh sektoru vládních institucí | % HDP | 36,9 | 40,7 | 42,5 | 42,2 | 43,3 | 44,2 | . | 44,5 | 45,1 |
| Předpoklady: | ||||||||||
| Měnový kurz CZK/EUR | 26,4 | 25,6 | 24,6 | 24,0 | 25,1 | 24,8 | 24,4 | 24,9 | 24,5 | |
| Dlouhodobé úrokové sazby | % p.a. | 1,1 | 1,9 | 4,3 | 4,4 | 4,0 | 4,2 | 4,1 | 4,1 | 3,7 |
| Ropa Brent | USD/barel | 42 | 71 | 101 | 82 | 81 | 70 | 67 | 72 | 68 |
| HDP eurozóny | růst v %, s.c. | -6,2 | 6,3 | 3,6 | 0,7 | 0,9 | 1,2 | 1,3 | 0,7 | 1,4 |
Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR z dubna 2025.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.
Pozn.: Srpnovou Makroekonomickou predikci České republiky posoudí dne 28. srpna 2025 Výbor pro rozpočtové prognózy.