Materiály na jednání vlády dne 13. prosince 2023
Bod č. 9: Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/2021 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky
Ministerstvo financí předkládá materiál ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Generálním ředitelstvím cel. Účinnost návrhu nařízení vlády se předpokládá dnem 1. ledna 2024.
Předmětem navrhované právní úpravy je zvýšení prahů pro sběr údajů o obchodu se zbožím mezi ČR a jinými členskými státy EU neboli údajů Intrastatu, a to s cílem snížení administrativní zátěže malých a středních podniků při vykazování do systému Intrastat. Navrhovaná změna je v souladu s usneseními vlády ČR k systémovému snižování zátěže podnikatelů.
Hlavní důvodem navrženého řešení je skutečnost, že od roku 2021 se výrazně do parametrů Intrastatu promítla vysoká inflace, která prakticky při neměnné hodnotě prahů způsobuje navýšení počtu zpravodajských jednotek. Současně návrh změn prahu vychází z analýz, které dokladují skutečnost, že při takto nastavené hodnotě je ještě kvalita dat zemědělských a energetických komodit dostačující pro přísné požadavky na evropské reporty z těchto statistických oblastí.
Bod č. 16: Navýšení kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj a související účast České republiky
Radě guvernérů EBRD je předložen k hlasování návrh na navýšení základního kapitálu EBRD o 4 mld. EUR, které by dle analýz měly pokrýt navýšené investice na Ukrajině. Předpokládá se, že by konečné rozhodnutí mohlo být Radou guvernérů přijato do konce roku 2023.
Dopad navýšení splaceného kapitálu EBRD na státní rozpočet ČR se očekává ve výši 34,42 mil. EUR (cca 826 mil. Kč). Předpokládá se pět ročních splátek v letech 2025–2029 ve výši 6 884 000 EUR (cca 165 mil. Kč).
Pro informaci:
Bod č. 1: Fiskální výhled České republiky (listopad 2023)
Predikce Fiskálního výhledu počítá s postupným snižováním deficitu veřejných financí na úroveň 1,5 % HDP v roce 2026. Pod hranici maastrichtského kritéria a referenční hodnoty Paktu o stabilitě a růstu pro nadměrný deficit by se saldo mělo dostat v roce 2024. K tomu by měl přispět jak konsolidační balíček, tak ukončení platnosti jednorázových opatření spojených s energetickou krizí. Strukturální deficity v predikci a výhledu odhadujeme ve výši 2,0 % HDP pro rok 2024 s následným poklesem k 1,7 % HDP v letech 2025 a 2026. Meziroční zlepšení v letech 2024 a 2025 je v prvé řadě důsledkem konsolidačního balíčku.
V letech výhledu MF predikuje mírné zpomalování nárůstu zadlužení. Očekává se, že v příštím roce vzroste k hodnotě 45,9 % HDP, což by mělo znamenat růst zadlužení o 1,1 p. b. oproti roku 2023. Na konci horizontu výhledu by mělo zadlužení dosáhnout hodnoty kolem 47 % HDP. ČR by tak měla plnit referenční hranici pro maastrichtské dluhové kritérium a kritérium Paktu o stabilitě a růstu (60 % HDP). Úroveň dluhové kvóty také plní národní pravidlo dané zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Bod č. 3: Makroekonomická predikce České republiky (listopad 2023)
MF očekává, že HDP za celý rok 2023 klesne o 0,5 %, v roce 2024 podle predikce vzroste o 1,9 %, hlavně zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů. Dopady konsolidačního balíčku budou mírné – v rozsahu mínus 0,3 p. b. do růstu HDP – a přispějí ke snížení inflačních tlaků.
Domácnosti se i v letošním roce potýkají s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Meziroční inflace se v průběhu letošního roku rychlým tempem snižovala, ve 4. čtvrtletí ji však dočasně zvýší efekt srovnávací základny nižších cen energií od října 2022 po zavedení úsporného energetického tarifu. Průměrná míra inflace by letos mohla dosáhnout 10,8 %. V průběhu téměř celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat mezi 3 a 4 %, v celoročním vyjádření MF očekává pokles na 3,3 %.
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2023 příliš vzrůst. Z průměrných 2,2 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 2,7 % a dále na 2,8 % v roce 2024. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však i letos bude zaostávat za inflací. K obnovení růstu průměrné reálné mzdy by tak mělo dojít až v roce 2024.
Deficit veřejných financí letos pravděpodobně dosáhne 3,6 % HDP, v příštím roce by pak mělo dojít i vlivem konsolidačního balíčku k jeho snížení na 2,2 % HDP. Nastavená fiskální politika povede k nárůstu zadlužení na odhadovaných 44,7 % HDP v roce 2023, následně pak na 45,9 % HDP v roce 2024.