Balíček Omnibus I.
Evropská komise představila 26. února 2025 legislativní balíček Omnibus I, který tvoří dvě směrnice a jedno nařízení. Jeho cílem je snížit administrativní zátěž spojenou s pravidly o udržitelnosti, posílit konkurenceschopnost evropských podniků a podpořit jejich schopnost růstu a inovací.
Podnětem pro vznik balíčku byla zpráva bývalého prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Draghi v ní upozornil, že podniky jsou zatíženy nákladným reportingem, například podle směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti (CSRD) a povinnostmi náležité péče (CSDDD). Evropská komise proto nastavila cíl snížit celkovou regulatorní zátěž o 25 %, a u malých a středních podniků dokonce o 35 %. Úspory by mohly dosáhnout více než šesti miliard eur v rámci celé EU.
Klíčové cíle balíčku
Zjednodušení – Zefektivnění pravidel a snížení požadavků pro reporting a náležitou péči v oblasti udržitelnosti.
Snížení zátěže – Omezení počtu podniků s povinností vykazovat a odklad účinnosti některých povinností.
Konkurenceschopnost – Umožnit podnikům, zejména těm menším, soustředit se na růst bez nadměrné administrativy.
Dvě části balíčku: odklad termínů a věcná reforma
Omnibus I se skládá ze dvou hlavních pilířů:
První je tzv. „stop-the-clock“ směrnice (zastavení času), která posouvá lhůty pro zavádění povinností. Dne 14. dubna 2025 byla směrnice přijata a podnikům ve 2. a 3. vlně poskytla jistotu, že nebudou muset připravovat zprávu o udržitelnosti bez znalosti konečných pravidel.
Druhým pilířem je věcný návrh, který přináší konkrétní změny v účetní směrnici, v auditorské směrnici a ve směrnicích CSRD a CSDDD. Tento návrh se nyní projednává v Evropském parlamentu a jeho konečná podoba bude výsledkem politického vyjednávání mezi Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem.
Změny v pravidlech pro reporting
V návrhu EK v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti se nejzásadnější změnou stalo zvýšení prahových hodnot pro vznik povinnosti vyhotovit a zveřejnit zprávu o udržitelnosti. Podle návrhu EK by se povinnost nově měla vztahovat pouze na velké podniky s více než 1 000 zaměstnanců. Tím by se počet povinných podniků v celé EU snížil přibližně o osmdesát procent. V České republice by se okruh povinných podniků zúžil z odhadovaných dvou tisíc na zhruba 250 společností.
Další úlevou je zrušení plánovaných sektorových standardů, které by vedly k dalšímu růstu požadavků na data.
Komise také navrhuje, aby malé podniky v hodnotových řetězcích nebyly vystaveny nadměrným požadavkům ze strany velkých podniků. Pro nepovinné podniky připravuje dobrovolný standard založený na dobrovolném standardu pro podávání zpráv o udržitelnosti vypracovaný poradním orgánem Komise EFRAG.
V oblasti taxonomie EU se zavádí možnost „opt-out“. Plná povinnost zveřejňovat data by se měla vztahovat jen na společnosti s více než 1 000 zaměstnanců a obratem nad 450 milionů eur. Podniky s nižším obratem budou moci zveřejňovat jen klíčové ukazatele o kapitálových výdajích. V České republice by se tak rozsah povinných podniků zúžil přibližně na méně než 100 (bez přihlédnutí ke konsolidovanému výkaznictví).
Balíček Omnibus I současně přináší úpravy tzv. Level 2 regulace, tedy nařízení Komise v přenesené pravomoci k taxonomii EU. Ty mají zjednodušit vykazování, například změnou ukazatele zelených aktiv (GAR) pro úvěrové instituce nebo úpravou posuzování kritérií zásady „významně nepoškozovat“ (do no significant harm/DNSH). Evropská komise se rovněž zavázala k rozsáhlé revizi standardů ESRS – zejména ke snížení počtu vyžadovaných datových bodů a k upřesnění některých konceptů, jako je například princip tzv. dvojí významnosti (double materiality).
Významnou součástí balíčku je také tzv. quick fix nařízení Komise, které odkládá účinnost některých povinností podle ESRS. Dále Evropská komise vydala doporučení obsahující dobrovolný standard pro podávání zpráv o udržitelnosti (VSME ESRS). Tento standard je určen malým a středním podnikům v hodnotových řetězcích a je k dispozici i v českém jazyce.
Vývoj vyjednávání po 21. březnu 2025: Pozice Rady a Parlamentu
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/794, tzv. „stop-the-clock“ směrnice, byla schválena Radou i Parlamentem a vstupuje v platnost od dubna 2025. Přinesla dvouletý odklad pro velké společnosti a kótované malé a střední podniky a prodloužení transpoziční lhůtu směrnice CSDDD.
| Původní rok | Schválený Odklad | Nový rok (za FY) | |
|---|---|---|---|
| CSRD vlna 2 (Velké ne-PIE společnosti) | 2026 (za FY 2025) | Odklad o 2 roky | 2028 (za FY 2027) |
| CSRD vlna 3 (Kótované malé/střední podniky) | 2027 (za FY 2026) | Odklad o 2 roky | 2029 (za FY 2028) |
| CSDDD transpozice ČS | Červenec 2026 | Odklad o 1 rok | Červenec 2027 |
| CSDDD aplikace Fáze 1 | Červenec 2027 | Odklad o 1 rok | Červenec 2028 |
Dne 23. června 2025 přijala Rada EU svoji vyjednávací pozici k balíčku Omnibus I, která v několika ohledech jde dál než původní návrh Evropské komise. V říjnu 2025 se projednávání posunulo i v Evropském parlamentu – Výbor pro právní záležitosti (JURI) dne 13. října 2025 schválil svou pozici k návrhům.
Podle schváleného návrhu Rady EU i pozice výboru JURI by se povinnost reportovat o udržitelnosti měla vztahovat pouze na velké společnosti s více než 1 000 zaměstnanci a obratem nad 450 milionů eur. Pravidla náležité péče (CSDDD) by pak měla platit jen pro největší podniky s více než 5 000 zaměstnanci a obratem přes 1,5 miliardy eur. V dalších detailech se však oba návrhy liší.
Pokud plénum Evropského parlamentu potvrdí mandát JURI, mohou vyjednávání s Radou EU a Komisí začít už koncem října 2025.
| Původní CSRD (před Omnibus I) |
Návrh EK (únor 2025) |
Pozice Rady (červen 2025) |
Pozice EP (říjen 2025) |
|
|---|---|---|---|---|
| CSRD: počet zaměstnanců | >250 | >1 000 | >1 000 | >1 000 |
| CSRD: finanční práh (obrat/aktiva) | 40/20 mil. EUR | 50/25 mil. EUR | >450 mil. EUR obratu | >450 mil. EUR obratu |
| CSDDD: počet zaměstnanců | >500 | >1 000 | >5 000 | >5 000 |
| CSDDD: finanční práh (Fáze 1) | >150 mil. EUR | >50/25 mil. EUR | >1,5 mld. EUR obratu | >1,5 mld. EUR obratu |
Vykazování dle směrnice CSRD
První vlna podniků zasažených směrnicí CSRD zůstává balíčkem nedotčena. V ČR jde o vybrané subjekty veřejného zájmu (největší společnosti), jež letos zveřejní své zprávy o udržitelnosti (za účetní období roku 2024), a to na základě částečné transpozice směrnice provedené konsolidačním balíčkem do zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Povinnost pro podniky, jež dosud zprávy o udržitelnosti neměly povinnost podávat (tzv. druhá a třetí vlna), se dle návrhu změn směrnice CSRD výrazně mění. Zaprvé, podniky ve druhé vlně budou podávat zprávy o udržitelnosti až od roku 2028, nikoliv od roku 2026. Zadruhé, definice subjektů pro druhou vlnu se výrazně zužuje. V roce 2028 tak budou své zprávy zveřejňovat pouze podniky, které:
- mají více než 1 000 zaměstnanců (dle stávající směrnice byla hranice 250 zaměstnanců), a současně
- překračují alespoň jednu z hraničních hodnot:
- roční úhrn čistého obratu překračuje hranici 50 mil. eur a/nebo
- aktiva k rozvahovému dni překračují hranici 25 mil. eur.
Návrh tak výrazně snižuje počet podniků, které by měly podávat zprávy o udržitelnosti v ČR v následujících dvou letech.
Vykazování dle taxonomie EU
Povinnost vykazovat informace o souladu s taxonomií EU ve zprávě o udržitelnosti se původně měla vztahovat od příštího roku na stejný okruh podniků. Dle nově navrhovaného znění směrnice má nicméně tato povinnost zůstat po další dva roky zachována pouze pro podniky první vlny. Rozšíření na další podniky předpokládá návrh až od roku 2028, a to pouze při splnění následujících kritérií:
- průměrný počet více než 1 000 zaměstnanců, a současně
- roční úhrn čistého obratu vyšší než 450 mil. eur.
Tyto subjekty musejí zveřejnit soulad finančních ukazatelů (obratu, capex a opex) s taxonomií EU.
Návrh tak opět výrazně snižuje počet podniků s povinností vykazovat soulad s taxonomií v příštích dvou letech. Postupné rozšíření návrh předpokládá až od roku 2028, a to s výrazně zjednodušenými kritérii (viz úpravy Level 2 níže).
Pro velké podniky s více než 1 000 zaměstnanci, ale s ročním čistým obratem do 450 mil. eur zavádí návrh směrnice možnost dobrovolného vykazování (“opt-in” režim) aktivit v souladu s taxonomii EU. V případě, že podnik dobrovolně uvede soulad nebo částečný soulad svých aktivit, musí zveřejnit ukazatele obratu a capex, zatímco zveřejnění ukazatele opex by bylo plně dobrovolné.
Balíček Omnibus I přináší také řadu návrhů na úpravu tzv. Level 2 regulace (nařízení Komise v přenesené pravomoci k taxonomii EU), které mají zjednodušovat vykazování, jako např. změna ukazatele zelených aktiv pro úvěrové instituce (GAR), zjednodušení posuzování kritérií zásady „významně nepoškozovat“ aj.
