Novinky

Schillerová: vývoj pandemie rozhodne o novele rozpočtu

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • E15
  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Koronavirus
  • Ekonomika

Datum vydání: 15.03.2021 | Zdroj: E15 | Rubrika: Rozhovor | Strana 2 | Autor: Nikita POLJAKOV, Pavel OTTO

* Už se připravujete na to, že státu v létě dojdou peníze?

Věřím, že navyšovat schodek nebude potřeba. Epidemická čísla se začínají mírně zlepšovat. Říkám to ale s velkou pokorou, není to žádná výhra. Nicméně jako první v Evropě jsme začali povinně testovat, tento týden i ve veřejném sektoru. Sami testujeme také v rezortu ministerstva financí, abychom ulevili zdravotnickým zařízením. Samozřejmě nejdůležitější je očkovat, očkovat, očkovat.

* Takže rozpočet na další lockdown, tedy na uzavření obchodů, restaurací nebo služeb, nepřipravujete?

Jako ministryně financí musím být připravena i na variantu B. Pokud by restrikce zůstaly ve stávajícím rozsahu a pokračovaly by programy COVID a další podpůrná opatření, peníze v rozpočtu nebudou. To říkám poctivě.

* Kolik peněz by mohlo chybět?

Programy ministerstev průmyslu, místního rozvoje či kultury představovaly loni zhruba tři miliardy měsíčně. V novele rozpočtu pro jistotu počítám s dvojnásobkem, tedy s šesti miliardami na měsíc. Nevíme, kolik podnikatelů se případně ještě přihlásí a jaký bude rozsah jejich ztrát. Budeme kompenzovat 60 procent v případě alespoň padesátiprocentního poklesu tržeb živnostníků a firem.

* Plán B alespoň v hrubých obrysech vyčíslený máte?

Mám jen dvě cesty. Buď proškrtám výdaje, což by ale byly jen jednotky miliard, nebo navrhnu zvýšení schodku. Nicméně bych se snažila, aby ta částka byla co nejmenší.

* Čekáte s dalšími kroky na příští makroekonomickou prognózu?

Primárně potřebuji vědět, jak to bude s pandemií. Nevím, jestli necháme ekonomiku dál zavřenou. Na to mi dnes nikdo neodpoví. Co odteď borník, to názor. Opozice teď navrhuje konkrétní plán rozvolnění. O tom všem bude debatovat vláda.

* Máte představu, kdy vláda o případném navýšení schodku začne jednat?

Až přijde ministr zdravotnictví a řekne, že musíme ještě dva nebo tři měsíce pokračovat v restrikcích, okamžitě začnu točit motory a propočítávat to. Až pak se posunu k nějakým číslům.

* Nejrealističtější cesta je ale pro vás navyšování schodku. Nic jiného neexistuje?

Je to jediná možná cesta. Zvyšovat daně před volbami je neprůchodné, nikdo to neschválí. Můžeme se tedy bavit jen o výdajové straně rozpočtu, kde mohu škrtat, nebo navyšovat. Když začnu škrtat, sníží se platy učitelů, zdravotníků, pracovníků sociálních služeb. Všem včetně policistů a hasičů, kterým jsme přidali, peníze zase vezmeme.

* Opozice například navrhuje snížit dotace některým velkým firmám. Podle ODS by se dalo ušetřit 80 miliard korun. Je to pro vás varianta?

Za svoje působení na ministerstvu financí jsem už sestavovala sedm rozpočtů. Vím tedy, že když proškrtám dotační tituly, včetně těch pro municipality, podtrhnu nohy investicím. To udělala vláda vedená ODS během poslední finanční krize. Podle mě to byla hloupost, protože se tím krize prodloužila.

* Vaši poslanci se mimo záznam zmiňují o variantě, že by se schodek rozpočtu mohl nakonec zvýšit až na 700 miliard korun. Řešili jste to?

Takové číslo jsem nikdy nevyslovila. Pokud to někdo říká, plácá. Žádné číslo v tuto chvíli neřeknu, bylo by to ode mě neprofesionální. Pokud bych navrhla novelu rozpočtu, určitě bych to udělala tak, aby byla schválena ještě před prázdninami a stihla se projednat. Udělala bych to i vzhledem k volbám. Také nechci zatěžovat další politickou reprezentaci. Zatím s tím ale nepočítám.

* Na co kromě vývoje pandemie čekáte?

V dubnu budu mít aktuální makroekonomickou prognózu ministerstva financí, ve které se promítnou dopady opatření do ekonomiky. V té době bych už také měla vědět, jaký bude vzhledem k epidemické situaci rozsah uzávěry a jaká bude potřeba kompenzací. Myslím, že pokud by nakonec bylo nutné zvýšení schodku, šlo by o nezbytné minimum.

* Zvolila byste tedy jiný přístup než loni, kdy jste si vytvářela v rozpočtu polštář?

Tehdy jsme byli v jiné situaci. Loni v červenci jsem navrhla 500 miliard a velice dobře jsem věděla, že si vytvářím prostor. Tehdy jsem uvažovala tak, že budeme mít určitý fiskální polštář, abych – kdyby nedejbože přišla další vlna – nemusela v říjnu nebo v listopadu přijít s další novelou.

* Podle Národní rozpočtové rady už samotné ekonomické oživení veřejné finance nezachrání a k jejich narovnání bude nutné zvýšit daně. Souhlasíte?

Národní rozpočtová rada žádá strategii konsolidace veřejných financí. Předložila jsem ji loni sněmovnímu rozpočtovému výboru. Obsahuje tři základní pilíře. Necháme zmrazené platy státních zaměstnanců s výjimkou učitelů, zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. Vedle toho nebudeme zvyšovat provozní výdaje státu. A konečně počítáme s evropskými penězi, na které se zapomíná. Česká republika má přitom už přiklepnuto asi 960 až 970 miliard, přesná částka bude záviset na kurzu koruny vůči euru, a to v rámci nového programovacího období. Z toho předchozího je navíc na cestě ještě 300 miliard. To je obrovská injekce.

* Narostou některé daně?

Premiér dal jasný politický závazek, že snížení daně z příjmů pro zaměstnance je pouze na dva roky. Nevím, jestli budu po volbách ministryní financí, ale stojím o tuto šanci. Už jen proto, že příští vláda bude mít velmi těžkou pozici. Rozhodně bude muset pokračovat v konsolidaci.

* Hovoří se o nutnosti změn v rámci daňového mixu. Máte už konkrétnější představu, kde byste chtěla v budoucnu získat peníze?

Nejde jen o daně, ale také o sociální a zdravotní pojištění. Nicméně dlouhodobě říkám, že daňovou reformu není možné dělat v krizi. Je třeba širokého politického konsenzu, my jsme ale menšinová vláda. Případné změny daní zatím nemáme definitivně prodiskutované ani v rámci ANO, ani s premiérem. Není to proto, že bychom o změny neusilovali. Momentálně na to není čas.

* Politici a odboráři tvrdí, že konsolidace veřejných rozpočtů bude jedním z důležitých témat letošních voleb. Počítá s tím ANO?

Chtěla bych, aby to bylo součástí volebního programu. Abychom předložili obrysy daňové reformy. Máme drahou cenu práce, zemi to znevýhodňuje. Například bychom mohli jít cestou snížených odvodů, které zaměstnavatelé platí za zaměstnance. To bych velmi doporučovala. Na druhé straně bychom ale něco museli zvýšit. Svoje představy mám.

* Je pro vás tedy představitelné jít cestou snižování odvodů firem?

Především bych snížila sociální odvody, ty zatěžují podniky nejvíc. Proto stále funguje švarcsystém. S návrhem nižších odvodů bych chtěla jít do voleb. Také bych pokračovala v opatřeních, jako je paušální daň. Za dotažení by určitě stálo i jednotné inkasní místo. To by ale znamenalo provázat nesourodé IT systémy Finanční správy, České správy sociálního zabezpečení nebo zdravotních pojišťoven. Vyzkoušeli jsme si to právě na paušální dani, kde se to podařilo.

* Vláda si loni prosadila změkčení podmínek a naplánovala snižování deficitů jen o půl procenta HDP ročně. Neměla by v tomto být trochu důslednější, aby neuvažovala pouze z roku na rok, ale měla konkrétnější představu o budoucnosti a nutných reformách?

Určitě souhlasím, ale je to třeba vnímat v širším kon textu. Nebylo možné snížit daně zaměstnancům a zároveň nerozvolnit fiskální pravidla. Oněch zhruba sto miliard korun, o něž se zvýšil schodek, se dalo lidem a také krajům a obcím na kompenzace daňových výpadků. Kdyby se rozpočtová pravidla neuvolnila, musela bych sto miliard seškrtat. To by byla devastace státu. Nicméně Evropská komise jedná o rozvolnění rozpočtových pravidel i pro rok 2022. Všechny evropské státy se zadlužují. Česko je čtvrtá nebo pátá nejméně zadlužená země v Evropě.

* Ale dluhy se budou muset jednou splatit. Skutečně by vláda neměla být vůči sobě důslednější a myslet víc na budoucnost?

Teď to možné není, musíme lít peníze do ekonomiky. Za tím si stojím. Peníze, kterými stimulujeme hospodářství, představují 1,5 procenta HDP. Kdybychom je neuvolnili, nebyl by propad HDP 5,6 procenta, jak uvedl Český statistický úřad, ale 7,1 procenta. Ve stimulaci je třeba pokračovat.

* Stále si stojíte za tím, že zrušení superhrubé mzdy se aktivně promítlo do ekonomiky? Depozita v bankách rostou, lidé šetří. Nešlo peníze investovat účinněji?

Zrušení superhrubé mzdy byl politický závazek vlády. Počítala jsem se snížením daní z příjmů na 19 procent. Když Andrej Babiš přišel s poklesem na 15 procent, musela jsem to rozdýchávat. Bylo ale jasné, že na 19procentní sazbu by doplatili živnostníci, kterým by se daně zvýšily. Živnostníky přitom koronavirová krize zasáhla nejvíc, nebylo možné je ještě víc zatížit. Věřím, že snížení daní byl správný krok.

* Pokud byste se po volbách teoreticky znovu stala ministryní financí, čekalo by vás minimálně zvýšení daně z příjmů.

Určitě bych znovu nezaváděla superhrubou mzdu, to byl podvod. Ale museli bychom se bavit o daňovém mixu. Někde budeme muset ubrat, jinde přidat. To je bez diskuze.

Nejčtenější