Novinky

Komentář Ministerstva financí ke zprávě Národní rozpočtové rady z 24.6.

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Komentář
  • Ministerstvo financí
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Rozpočtová odpovědnost
  • Státní rozpočet
  • Opatření
  • Ekonomika
  • Koronavirus

Ministerstvo financí si je plně vědomo problému stárnutí populace a financování sociálních systémů. Bylo to právě Ministerstvo financí, které iniciovalo zpracování nezávislé studie důchodového systému a návrhu jeho reformy ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Výsledky studie budou hotovy na konci prázdnin. Ministerstvo financí participuje i na debatách o možných změnách v oblasti dalších systémů ovlivněných stárnutím populace, jako je zdravotnictví, dlouhodobá péče nebo vzdělávání.

Ministerstvo financí si je vědomo skutečnosti, že aktuálně realizovaná historicky nejvyšší podpora investic, zaměstnanosti, životní úrovně a hospodářské situace v zemi, má okamžitý negativní dopad do fiskálních ukazatelů jako je dluh nebo deficit. Nejinak je tomu i v případě všech ostatních zemí, které postupují stejným způsobem. S ohledem na nezbytnost těchto kroků a fiskální prostor, který si ČR v uplynulých letech vytvořila (a to jak z hlediska mezinárodního srovnání, tak z hlediska objektivních ukazatelů, např. dluhová kvóta), nelze uvažovat o tom, že bychom na pomoc ekonomice a životní úrovně v zemi rezignovali. Naopak lze předpokládat, že vhodný fiskální stimul povede k zmírnění recese a ve výsledku i zmírnění negativních dopadů pandemie na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Ministerstvo financí nepovažuje kritiku procyklické fiskální politiky za zcela srozumitelnou, pokud NRR současně jedním dechem vyžaduje bezprecedentní konsolidaci v době křehkého oživení.

Domníváme se zároveň, že samotné načasování této zprávy do období nejhlubšího poklesu celosvětové ekonomiky od 30. let minulého století lze hodnotit jako nešťastné, protože tvorba projekce během historického propadu světových ekonomik, českou nevyjímaje, ovlivňuje nejen výchozí hodnoty, ale hlavně značně znejišťuje trendy. Zároveň také platí, že řada demografických projekcí, klíčových pro dlouhodobý horizont, je aktualizována jednou za tři roky (projekce Eurostatu), nebo jednou za pět let (projekce Českého statistického úřadu), a z tohoto pohledu považujeme i samotnou roční periodicitu vydávání této dlouhodobé projekce za poněkud redundantní.

Nejčtenější