Ministerstvo financí vítá Zprávu Národní rozpočtové rady (NRR) jako užitečný vklad do diskuze, která probíhá již řadu let. Problematika reformy důchodového systému, stejně jako dalších částí sociálního systému, je jednou z priorit současné vlády. Ministerstvo financí je připraveno poskytnout plnou součinnost gesčně příslušnému rezortu práce a sociálních věcí při přípravě opatření, která přispějí k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. Připomínáme, že výsledky projekce neberou v úvahu možné změny věku odchodu do důchodu vyplývající z revizního mechanismu, který současná legislativa již obsahuje. Ministerstvo financí je připraveno participovat i na debatách o případných změnách v oblasti dalších systémů ovlivněných stárnutím populace, jako je zdravotnictví, dlouhodobá péče nebo vzdělávání.

Připomínáme, že stav veřejných financí České republiky patří v porovnání s ostatními zeměmi EU k nejlepším. Saldo veřejných financí dosáhne v roce 2018 přebytku 1,6% HDP, pro rok 2019 pak predikujeme přebytek 1%. Tento stav řadí Českou republiku mezi 3 země v Evropské unii s nejvyššími přebytky veřejných financí. Adekvátně se bude vyvíjet i zadlužení veřejných financí. V letošním roce očekáváme pokles výše zadlužení na 33 % HDP, přičemž příští rok by měla klesnout pod 32 % HDP. Strukturální saldo, tedy saldo očištěné o vliv ekonomických cyklů, dosahuje přebytku 1,1%, přičemž limit stanovený evropskou legislativou je – 1%.

Bylo to právě Ministerstvo financí, kdo prosadil reformu fiskálního rámce, zejména pak zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který i do budoucna vládě nařizuje sestavovat státní rozpočet tak, aby byl splněn tzv. střednědobý rozpočtový cíl, který indikuje zajištění obezřetné a dlouhodobě udržitelné rozpočtové politiky. Jakákoliv vláda je při zhoršujícím se vývoji veřejných financí povinna na tento vývoj reagovat a nesmí nechat dluh vládních institucí explozivně růst, zejména pokud by byla překročena hranice dluhu 55 % HDP, při níž se spouští dluhová brzda. Je tedy značně zavádějící srovnávat Českou republiku s Řeckem. Pro srovnání, zatímco dluh ČR očekáváme v roce 2018 ve výši 33% HDP, v případě Řecka se jedná o 183% HDP.

Pokud jde o to, jak Národní rozpočtová rada srovnává současný stav veřejných financí a stav předkrizový, je nekorektní srovnávat pouze stav, tedy zadlužení, a nezohledňovat toky, tedy saldo. Zatímco v roce 2008 bylo nastavení veřejných financí vyjádřené tzv. strukturálním saldem vysoce deficitní (-3,2 % HDP), v současné době je výrazně přebytkové (+1 % HDP).

Ministerstvo financí bude nyní zprávu NRR bude podrobně analyzovat a k jednotlivým detailům se vyjádří v následujících dnech:

• Vyjádření Ministerstva financí ke Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtové rady - ze dne 19. 11. 2018