Novinky

Reakce Ministerstva financí na Zprávu Národní rozpočtové rady

oddělení 1002 - Tiskové a zahraniční protokol
oddělení 1002 - Tiskové a zahraniční protokol

Vydáno

  • Reakce MF
  • Ministerstvo financí
  • Národní rozpočtová rada
  • Důchodová reforma
  • Veřejný sektor
  • Nepřesnosti

Ministerstvo financí vítá Zprávu Národní rozpočtové rady (NRR) jako užitečný vklad do diskuze, která probíhá již řadu let. Problematika reformy důchodového systému, stejně jako dalších částí sociálního systému, je jednou z priorit současné vlády. Ministerstvo financí je připraveno poskytnout plnou součinnost gesčně příslušnému rezortu práce a sociálních věcí při přípravě opatření, která přispějí k dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému. Připomínáme, že výsledky projekce neberou v úvahu možné změny věku odchodu do důchodu vyplývající z revizního mechanismu, který současná legislativa již obsahuje. Ministerstvo financí je připraveno participovat i na debatách o případných změnách v oblasti dalších systémů ovlivněných stárnutím populace, jako je zdravotnictví, dlouhodobá péče nebo vzdělávání.

Připomínáme, že stav veřejných financí České republiky patří v porovnání s ostatními zeměmi EU k nejlepším. Saldo veřejných financí dosáhne v roce 2018 přebytku 1,6% HDP, pro rok 2019 pak predikujeme přebytek 1%. Tento stav řadí Českou republiku mezi 3 země v Evropské unii s nejvyššími přebytky veřejných financí. Adekvátně se bude vyvíjet i zadlužení veřejných financí. V letošním roce očekáváme pokles výše zadlužení na 33 % HDP, přičemž příští rok by měla klesnout pod 32 % HDP. Strukturální saldo, tedy saldo očištěné o vliv ekonomických cyklů, dosahuje přebytku 1,1%, přičemž limit stanovený evropskou legislativou je – 1%.

Bylo to právě Ministerstvo financí, kdo prosadil reformu fiskálního rámce, zejména pak zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který i do budoucna vládě nařizuje sestavovat státní rozpočet tak, aby byl splněn tzv. střednědobý rozpočtový cíl, který indikuje zajištění obezřetné a dlouhodobě udržitelné rozpočtové politiky. Jakákoliv vláda je při zhoršujícím se vývoji veřejných financí povinna na tento vývoj reagovat a nesmí nechat dluh vládních institucí explozivně růst, zejména pokud by byla překročena hranice dluhu 55 % HDP, při níž se spouští dluhová brzda. Je tedy značně zavádějící srovnávat Českou republiku s Řeckem. Pro srovnání, zatímco dluh ČR očekáváme v roce 2018 ve výši 33% HDP, v případě Řecka se jedná o 183% HDP.

Pokud jde o to, jak Národní rozpočtová rada srovnává současný stav veřejných financí a stav předkrizový, je nekorektní srovnávat pouze stav, tedy zadlužení, a nezohledňovat toky, tedy saldo. Zatímco v roce 2008 bylo nastavení veřejných financí vyjádřené tzv. strukturálním saldem vysoce deficitní (-3,2 % HDP), v současné době je výrazně přebytkové (+1 % HDP).

Ministerstvo financí bude nyní zprávu NRR bude podrobně analyzovat a k jednotlivým detailům se vyjádří v následujících dnech.

Doporučované

Nejčtenější