Novinky

Kolik přináší EET? Odhady Ministerstva financí se naplňují

oddělení 1002 - Tiskové a zahraniční protokol
oddělení 1002 - Tiskové a zahraniční protokol

Vydáno

  • Nepřesnosti
  • Reakce MF
  • Právo
  • novinky.cz
  • Elektronická evidence tržeb

Reakce na: Čistý výnos EET jen 4,7 mld.
Právo | 21.9.2018 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 1 | autor: Tomáš Volf, Novinky.cz

Ministerstvo financí od počátku příprav elektronické evidence tržeb odhaduje roční přínos tohoto opatření na inkasu daně z přidané hodnoty a inkasu daně z příjmů zcela konzistentně, a to ve výši 18 mld. Kč. Zdůrazňujeme, že tento přínos představuje zvýšení inkasa po náběhu všech fází elektronické evidence tržeb. K náběhu první fáze došlo 1. prosince 2016, k náběhu druhé fáze došlo 1. března 2017. Třetí a čtvrtá fáze, které měly naběhnout v průběhu roku 2018, byly nálezem ústavního soudu odloženy. Je tedy pochopitelné, že bez náběhu zbývajících dvou fází nemůže inkaso dosahovat 18 mld. Kč. Z dosavadních výsledků je však zcela patrné, že přínosy EET stanovená očekávání pohodlně dosahují a po kompletním náběhu systému bude plánovaného efektu bez jakýchkoliv pochybností dosaženo.

V roce 2017 se jen na DPH vybralo díky EET 4,7 mld. Kč. To je o 400 mil. Kč více, než činily původní odhady Ministerstva financí před spuštěním elektronické evidence tržeb (4,3 mld. Kč). Původní odhad pro rok 2018, který počítal s náběhem 3. a 4. fáze, představoval 12,3 mld. Kč. Přestože v letošním roce nemohly být tyto fáze spuštěny, bude v roce 2018 dosaženo pozitivního inkasa ve výši 11,7 mld. Kč. Na konci roku 2018 tak celkové inkaso u obou nejvýznamnějších daní díky EET od jejího spuštění dosáhne 16,4 mld. Kč.

Přesto, že Právo obdrželo od Ministerstva financí kompletní čísla o přínosu EET k vyššímu výběru daní, využilo pouze jejich část, aby tím v nekorektním nadpisu na titulní straně novin dramatickým způsobem snížilo efektivitu tohoto opatření. Ministerstvo financí proto na svém webu zveřejňuje kompletní komunikaci s deníkem v této věci. Částka zmíněná Právem, tedy 4,7 mld. Kč, se vztahuje pouze k roku 2017 (v jehož průběhu teprve nabíhala druhá vlna EET) a navíc zahrnuje pouze DPH, nikoliv daň z příjmu. Ministerstvu financí není známo, z jakého důvodu autor zcela opomněl inkaso daní v roce 2018, ani proč píše pouze o DPH, když EET generuje i přínosy na dani z příjmu.

Přínosy a náklady EET přehledně na jednom místě.

Plné znění komunikace s redaktorem:

Dotaz č.1: jaký je aktuální odhad ministerstva kolik EET loni letos pomůže k ročnímu výběru DPH, když to očistíte o efekt růstu ekonomiky? splnilo tp z pohledu čísel EET původní očekávání?

Celkový přínos EET (při plném náběhu všech čtyř fází) odhadujeme ve výši 18 miliard Kč ročně. MF při zavádění EET odhadlo daňový přínos tohoto nástroje (po očištění o ekonomický růst) pro rok 2017 ve výši 4,3 mld. Kč (pouze na inkaso DPH) a pro rok 2018 ve výši 12,3 mld. Kč (7,2 mld. Kč na DPH a zbytek daně z příjmů). Za rok 2017 odhadujeme skutečný přínos EET po započtení negativního vlivu snížení sazby DPH pro oblast stravování (a po očištění o ekonomický růst) ve výši 4,7 mld. Kč (o 0,4 mld. Kč vyšší než původní odhad). Odhad přínosu EET pro rok 2018 byl snížen z 12,3 na 11,7 mld. Kč vzhledem k nálezu Ústavního soudu z prosince 2017, kterým byl odložen náběh 3. a 4. fáze. Vyhodnocení skutečného dopadu EET v roce 2018 bude MF provádět na konci roku 2018.

Z dosavadních výsledků je zřejmé, že skutečný přínos EET je vyšší, než původní odhady. Po náběhu všech fází bude inkaso daní (DPH, DzP) v důsledku tohoto opatření vyšší, než původně odhadovaných 18 mld. Kč ročně.

Dotaz č.2: co říkáte na kritiku že prý nejvíc roste výběr v oblastech kde EET zatím nebylo zavedeno z čehož např. senátor Valenta soudí, že to nefunguje.

Jedná se o účelová tvrzení, která Ministerstvo financí opakovaně vyvrátilo a jež jsou od začátku založena na chybné interpretaci. Skutečnost, že při porovnání dvou autorem vybraných období (2. a 3. kvartál let 2016 a 2017) „u oborů zasažených EET je nárůst DPH trojnásobně nižší, než u oborů bez EET“ samo o sobě nijak nevypovídá o efektech, respektive přínosech EET ke zvýšení inkasa DPH u jí dotčeného okruhu poplatníků. Autor zprávy též nezohlednil snížení sazby DPH v sektorech spadajících do 1. vlny EET ani efekty kontrolního hlášení a dalších opatření.

Nad to platí, že pro zvýšení vypovídající hodnoty obdobných analýz je nezbytné srovnávat delší časové řady, než jen dva náhodně vybrané kvartály, kdy se navíc zvyšuje rozdíl daný sezonními výkyvy apod.

Zásadní je fakt, že různá odvětví (zjednodušením je NACE) rostou či klesají v ekonomice v čase různě. Není to vlivem EET, ale souvisí to například s ekonomickým cyklem, strukturou vývozu /dovozu či strukturou ekonomiky jako takové. Děje se to neustále, před zavedením EET a bude se to dít i po něm.

Růst ekonomiky se tak neprojevuje stejným procentním nárůstem obratu, resp. odvedené DPH u všech odvětví stejně. Některá odvětví mohou díky růstu ekonomiky vzrůst i o 10 a více procent a jiné obory nemusí za stejné časové období dosáhnout ani jednoho procenta. Například obory činnosti jako výroba PC nebo chemických přípravků rostou při celkovém růstu ekonomiky rychlejším tempem, než sektory obsažené v EET. Některá odvětví jsou zkrátka více citlivá na ekonomický cyklus, některá méně.

Připomínáme, že hlavním cílem a přínosem evidence tržeb je narovnání tržního prostředí.

Doporučované

Nejčtenější