Novinky

Marže u pohonných hmot dál klesají, v červnu byly průměrně o 1,70 Kč nižší než loni

Ing. Mgr. Tomáš Weiss
Ing. Mgr. Tomáš Weiss Vedoucí oddělení Komunikace s médii

Vydáno

  • Ministerstvo financí
  • Tisková zpráva
  • Pohonné hmoty
  • Soukromý sektor
  • Cenová regulace a kontrola
  • Regulace trhu
  • Cenové kontrolní orgány

Od 1. června do 30. září 2022 dočasně klesla spotřební daň z nafty a benzínu o 1,50 Kč na litr. Ministerstvo financí proto od června rozšířilo svou kontrolu cen pohonných hmot na celý distribuční řetězec a prodloužilo ji do konce září s cílem sledovat promítnutí snížené spotřební daně do konečných cen pro řidiče.

Přestože promítnutí snížené spotřební daně o 1,50 Kč na litr mělo trvat i několik dní do doby vyčerpání zásob původního paliva nakoupeného s vyšší spotřební daní, čerpací stanice z velké části zareagovaly zlevněním ceny pohonných hmot průměrně o korunu, a to dočasně i na úkor svých marží. Nižší ceny paliva nicméně vydržely sotva týden, následně začaly opět růst a aktuálně se v polovině měsíce pohybují ceny nafty zhruba půl koruny a u benzínu necelou korunu nad úrovní cen před snížením spotřební daně. 

„Už tři měsíce na denní bázi kontrolujeme zhruba 95 procent trhu čerpacích stanic, kde po počáteční slovní intervenci sledujeme trvalý pokles průměrných marží. Po snížení spotřební daně jsme byli svědky krátkého zlevnění paliv zhruba o korunu a vzápětí opětovného zdražení v důsledku přijetí šestého balíčku sankcí a závazku EU odstřihnout se od ruské ropy. Stojím si nicméně za tím, že kdybychom ke snížení spotřební daně nepřistoupili, viděli bychom dnes na pumpách ceny benzínu a nafty o jednu až dvě koruny vyšší,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.  

Z podrobnějšího rozboru cenové kontroly MF je zřejmé, že hlavním důvodem pro brzké odmazání pozitivního efektu snížení spotřební daně nejsou rostoucí marže u pohonných hmot, ale především růst cen nafty a benzínu na komoditní burze v Rotterdamu. Sledovaná marže čerpacích stanic a distributorů totiž po dubnovém poklesu v průměru o 60 haléřů klesla také v květnu a poté i v první polovině června, kdy se pohybovala pod průměrem roku 2021 o 1,60 Kč na litr nafty a zhruba o 1,80 Kč na litr benzínu.

„Podle naší cenové kontroly viníkem vysokých cen paliv aktuálně nejsou ani čerpací stanice ani distribuční část řetězce. Na vině je primárně zdražování vstupů energetických surovin v důsledku Putinovy agrese na Ukrajině a to je faktor, který neovlivní žádná vláda. Vidíme, že vývoj cen u nás kopíruje vývoj v Německu nebo v Polsku. V Německu jsme sledovali umazání pozitivního efektu snížené spotřební daně až o 7,5 koruny na litr v řádu několika dní. V Maďarsku šli cestou stropování cen a na pumpách kvůli tomu dozorovaly policejní kontroly a hrozil reálný nedostatek pohonných hmot,“ doplňuje Zbyněk Stanjura. 

Doporučované

Nejčtenější