Novinky

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až listopad 2020

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Ministerstvo financí
  • Příjmy státního rozpočtu
  • Výdaje rozpočtu EU
  • Saldo státního rozpočtu
  • Schodek státního rozpočtu
  • Pokladní plnění
  • Veřejný sektor
Aktualizováno 1. 12. 2020 15:45

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem ve výši 341,5 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 334,3 mld. Kč.

V průběhu listopadu se hospodaření státního rozpočtu propadlo o dalších 67,5 mld. Kč, tedy o 48,5 mld. Kč více než v samotném listopadu roku 2019. V tomto měsíci byly příjmy z daní a pojistného meziročně nižší o 3,2 mld. Kč, ale propad příjmů umocnil pokles příjmů z EU o 15,3 mld. Kč. Meziroční srovnání výdajů v samotném listopadu nejvíce ovlivnily vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+10 mld. Kč), odvody do rozpočtu EU (+7,3 mld. Kč), dotace regionálnímu školství (+3,9 mld. Kč), platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+3,4 mld. Kč) a samozřejmě pokračující opatření v souvislosti s řešením epidemie COVID-19.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 73 kB).

Graf - Saldo státního rozpočtu za listopad
Saldo státního rozpočtu za leden až listopad (mld. Kč)
2015 2016 2017 2018 2019 2020
Saldo celkem -29,5 55,5 -11,6 -21,6 -38,6 -341,5
Saldo bez vlivu EU/FM -31,2 -14,7 -13 -17,3 -35,3 -334,3

Graf - Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu
Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu (mld. Kč)
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad
2019 8,8 -28,7 10,7 -20,4 -21,2 30,2 11 -5,7 -5,6 1,4 -19,1
2020 -8 -19,4 -17,3 -49 -63,7 -37,8 -9,8 -25,2 -22,4 -21,3 -67,5

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy rozpočtu jsou letos výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, objemu mezd a řadou diskrečních opatření. Celkově se příjmy dosud meziročně snížily o 2,8 % (-38,0 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 7,1 % (-48,5 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 5,5 % (+6,1 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob (-17,6 %, tj. -17,4 mld. Kč) je výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (dopad -13,5 mld. Kč na státní rozpočet) a dále i možností individuálního stanovení odlišných záloh daně, či částečným projevem zpětného uplatnění daňové ztráty.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-58,8 %, tj. -3,1 mld. Kč) také snižuje plošné prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob (dopad -1,6 mld. Kč na státní rozpočet) a stanovení nižších záloh. Na inkasu se již mohla projevit i možnost zpětného uplatnění daňové ztráty.

Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 22,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (- 5,7 %, tj. -7,2 mld. Kč). Vývoj souvisí rovněž s ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti. V druhém pololetí však již inkaso meziročně rostlo.

Obdobné faktory, posílené odkladem či zrušením minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné (7,4 mld. Kč), determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 2,5 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku, která kompenzovala náklady za zrušení karenční doby. V neposlední řadě inkaso snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (13,3 mld. Kč).

Na inkasu daně z přidané hodnoty (-1,2 %, tj. -3,1 mld. Kč) se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet ve výši -1,3 mld. Kč. Čistě z pohledu za listopad bylo inkaso ovlivněno nižším počtem pracovních dnů a na úrovni veřejných rozpočtů bylo meziročně nižší o 0,8 mld. Kč.

V inkasu spotřebních daní (-3,9 %, tj. -5,6 mld. Kč) jsou rovněž zřejmé dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Vyšší vratka daně z tzv. zelené nafty a především restrikce, které vedly k výraznému úbytku přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu, měly největší vliv na inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-7,9 %). Pokles je také patrný u inkasa spotřební daně z lihu (-3,7 %), a to navzdory navýšení sazeb, a u spotřební daně z piva (-2,9 %). Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí kromě uzavření restauračních zařízení také omezený turistický ruch. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+1,4 %) vykazuje tradiční výkyvy před dalším navýšením sazeb daně. Příčinou nedosažení původně predikovaného inkasa je pak zejména uzavření hranic v první polovině roku a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů např. z Německa a Rakouska, prodloužení lhůty pro doprodej cigaret s předcházející sazbou daně, i již zmíněné omezení turistického ruchu.

Příjmy státního rozpočtu za leden až listopad

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 30. listopadu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 265,78 144,42 98,95 145,72 500,65 111,78 84,22
2020 262,68 138,78 81,54 135,6 487,92 117,88 89,17

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 30. listopadu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 89,2 91,8 79,5 88 90 90,9 118,4
2020 90,5 92,6 104,8 103,8 90,5 91,1 132,6

DPH - daň z přidané hodnoty;
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny;
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou;
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám;
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR;
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Tempo růstu celkových výdajů oproti předchozím měsícům zrychlilo na 19,1 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly mírně pomaleji (+18,8 %, tj. +239,5 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů zvyšovaly kapitálové výdaje (+21,5 %, tj. +25,4 mld. Kč).

Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+65,2 mld. Kč). Kromě valorizace důchodů (+30,7 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+13,0 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,3 mld. Kč) výrazně vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+15,1 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+9,1 mld. Kč), následované nemocenským (+5,6 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 2,2 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+42,5 mld. Kč) byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 19,7 mld. Kč. Dopad mělo i vyplacení prostředků v rámci programu COVID Nájemné (3,2 mld. Kč), COVID Ubytování (1,0 mld. Kč) a ošetřovného pro OSVČ (2,3 mld. Kč). Transfery rovněž zvýšil vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., na krytí závazků z poskytovaných záruk a srpnová platba Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s., 1,0 mld. Kč k zabezpečení potravinové soběstačnosti. Výrazněji vzrostly také výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+4,4 mld. Kč). V této kategorii jsou též zařazeny nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, a které získaly v průběhu října cca 5 mld. Kč na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+40,6 mld. Kč) obsahují růst platů (+20,9 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění sociální péče (+5,3 mld. Kč) či 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,6 mld. Kč). Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu jejich daňových příjmů (13,4 mld. Kč). V říjnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (cca 2 mld. Kč) a na pořízení technického vybavení základních škol (1,3 mld. Kč).

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+14,4 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,4 mld. Kč) a do oblasti výzkumu, vývoje a inovací, realizované prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč). Nemocnicím, které jsou státními příspěvkovými organizacemi, byly na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytnuty cca 4 mld. Kč a příspěvkové organizace v kultuře byly podpořeny částkou 1,2 mld. Kč.

Financování běžných výdajů státních fondů narostlo o 13,8 mld. Kč, na čemž se nejvíce podílely transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+11,6 mld. Kč, tj. +90,2 %).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) účinné od 1. června a mírný nárůst počtu státních pojištěnců od začátku roku vedly k meziročnímu růstu o 22,1 mld. Kč (+33,5 %).

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+9,0 mld. Kč), když zejména nákupy materiálu se meziročně zdvojnásobily (+8,4 mld. Kč).

Navýšené požadavky ze strany Evrospké komise vedly k růstu odvodu vlastních zdrojů do rozpočtu EU (+6,2 mld. Kč).

Kapitálové výdaje i nadále velmi výrazně rostou (+21,5 %, tj. +25,4 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+30,2 %, tj. +18,2 mld. Kč). Rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+32,1 %, tj. +13,8 mld. Kč). Vzrostly i investiční nákupy a související výdaje Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany (+4,5 mld. Kč) a transfery určené na investice municipalit (+4,0 mld. Kč)..

1 bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu

Výdaje státního rozpočtu za leden až listopad

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 30. listopadu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 117,62 70,64 113,58 181,41 72,51 550,71 165,57 118,11
2020 123,07 115,63 149,52 222,03 86,87 615,95 198,48 143,49

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 30. listopadu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 82 93,5 94 98,3 95,1 91,7 83,5 86,6
2020 81,5 78 93,2 99,3 94,6 90 79 82,8

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu,
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím,
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům),
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům,
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím,
Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU,
Investice - kapitálové výdaje.

Dokumenty ke stažení

Doporučované

Nejčtenější