Novinky

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až říjen 2020

oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol
oddělení 7401 - Komunikace s médii a protokol

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Ministerstvo financí
  • Příjmy státního rozpočtu
  • Schodek státního rozpočtu
  • Saldo státního rozpočtu
  • Výdaje státního rozpočtu
  • Veřejný sektor
  • Pokladní plnění

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 274,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 275,5 mld. Kč.

Propad hospodaření státního rozpočtu pokračoval v říjnu na podobné úrovni jako v předchozích dvou měsících. Příjmy rozpočtu v samotném měsíci říjnu převýšily loňskou úroveň o 2,6 mld. Kč, avšak výdajová strana, v říjnu zatížená výplatou mimořádných odměn zaměstnancům ve zdravotnictví ve výši 11,3 mld. Kč a další pomocí v souvislosti s epidemií COVID-19, překročila úroveň loňského října o 25,3 mld. Kč.

Podrobná data, včetně výše realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 74 kB).

Graf - Saldo státního rozpočtu za říjen
Saldo státního rozpočtu za leden až říjen (mld. Kč)
2015 2016 2017 2018 2019 2020
Saldo celkem -29,1 98,3 26,5 5,7 -19,6 -274
Saldo bez vlivu EU/FM -39,5 13,4 16,8 2,4 -10,5 -275,5

Graf - Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu
Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu (mld. Kč)
leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen
2019 8,8 -28,7 10,7 -20,4 -21,2 30,2 11 -5,7 -5,6 1,4
2020 -8 -19,4 -17,3 -49 -63,7 -37,8 -9,8 -25,2 -22,4 -21,3

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy rozpočtu jsou letos výrazně ovlivněny propadem ekonomiky, doprovázeným poklesem zaměstnanosti, odpracovaných hodin, mezd a řadou diskrečních opatření na příjmové straně. Celkově se příjmy dosud meziročně snížily o 3,5 % (-42,3 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 7,3 % (-45,3 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 24,3 % (+21,4 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z daní z příjmů právnických osob (-18,4 %, tj. -18,3 mld. Kč) je výrazně ovlivněn prominutím červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (dopad -13,5 mld. Kč na státní rozpočet) a dále i možností individuálního stanovení odlišných záloh daně, či částečným projevem zpětného uplatnění daňové ztráty.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-3,0 mld. Kč) je také ovlivněno plošným prominutím červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob (dopad -1,6 mld. Kč na státní rozpočet) a stanovením dalších nižších záloh. Na inkasu se také mohla projevit možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty.

Podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů v celkové výši 21,8 mld. Kč a pokles objemu mezd a platů mají zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-7,0 %). Vývoj objemu mezd a platů souvisí s ošetřováním nebo péčí o dítě během uzavřených škol, uzavřenými podniky během nouzového stavu či jejich omezeným provozem a poklesem zaměstnanosti. V druhém pololetí však již inkaso meziročně rostlo.

Obdobné faktory, stejně jako odklad či zrušení minimálních záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro osoby samostatně výdělečně činné (7,4 mld. Kč), determinovaly vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziročním poklesu o 3,5 % se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby. Inkaso rovněž snížilo prominuté pojistné placené zaměstnavatelem v rámci programu Antivirus C (13,3 mld. Kč).

Na inkasu daně z přidané hodnoty (-1,4 %) se negativně podepsal pokles maloobchodních tržeb. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května a července. Další snížení pramení z posečkaných a dosud nesplacených plateb daně v objemu pro státní rozpočet 1,5 mld. Kč. Na druhou stranu pouze za říjen bylo inkaso meziročně vyšší o 0,5 mld. Kč, kdy se mimo jiné projevila úhrada daňových povinností posečkaných v minulých měsících.

V inkasu spotřebních daní (-1,9 %) jsou rovněž zřejmé dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. Vyšší vratka daně z tzv. zelené nafty a především restrikce, které vedly k výraznému úbytku přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu, měly největší vliv na inkaso spotřební daně z minerálních olejů (-8,6 %). Pokles je také patrný u inkasa spotřební daně z lihu (-3,7 %), a to navzdory navýšení sazeb, a u spotřební daně z piva (-2,8 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo. Za poklesem spotřeby alkoholických nápojů stojí také omezený turistický ruch. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (+8,3 %) se již projevilo zvýšení sazeb spotřební daně, avšak v nižším než očekávaném objemu. To je způsobeno uzavřením hranic v první polovině roku a z toho plynoucí absencí přeshraničních nákupů např. z Německa a Rakouska a prodloužením lhůty pro doprodej cigaret s předcházející sazbou daně.

Příjmy státního rozpočtu za leden až říjen

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 31. říjnu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 239,84 129,47 99,26 132,15 454,95 87,85 77,54
2020 236,59 126,98 80,97 121,18 439,06 109,22 64,77

Graf - Graf - Příjmy státního rozpočtu k 31. říjnu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
DPH SD DPPO DPFO Pojistné EU/FM Ostatní
2019 80,5 82,3 79,8 79,8 81,8 71,5 109
2020 81,5 84,8 104,1 92,7 81,5 88,6 96,3

DPH - daň z přidané hodnoty;
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny;
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou;
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám;
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR;
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Tempo růstu celkových výdajů oproti stavu na konci srpna a září mírně zrychlilo na úroveň 17,1 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+16,9 %, tj. +192,2 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů zvyšovaly kapitálové výdaje (+19,6 %, tj. +19,9 mld. Kč).

Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+61,1 mld. Kč). Kromě valorizace důchodů (+29,0 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+11,9 mld. Kč) či příspěvku na péči (+3,2 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+14,3 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli navýšené ošetřovné (+8,8 mld. Kč), následované nemocenským (+5,1 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 2,0 mld. Kč.

Běžné transfery podnikatelským subjektům (+39,2 mld. Kč) byly hlavně v květnu a červnu silně navýšeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus A a B v celkovém objemu 18,6 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům zvýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., na krytí závazků z poskytovaných záruk. Výrazněji vzrostly také výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+6,1 mld. Kč). Dopad mělo i vyplacení ošetřovného pro OSVČ (2,2 mld. Kč) a prostředků v rámci programu COVID Nájemné (2,1 mld. Kč). V srpnu byla rovněž Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s., převedena 1,0 mld. Kč na zabezpečení potravinové soběstačnosti. Nemocnice, které jsou obchodními společnostmi, získaly v průběhu října na mimořádné finanční ohodnocení svých zaměstnanců cca 5 mld. Kč.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+37,0 mld. Kč) odráží prioritu vlády orientovanou na oblast vzdělávání či sociální péči. Transfery obsahují růst platů (+17,0 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění sociální péče (+4,1 mld. Kč) či 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,5 mld. Kč). Kromě toho byl v srpnu vyplacen mimořádný příspěvek obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů (13,4 mld. Kč). V říjnu byly municipalitám uvolněny prostředky na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytovatelů lůžkové péče (cca 2 mld. Kč) a na pořízení technického vybavení základních škol (1,3 mld. Kč).

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+14,4 mld. Kč) se výrazně promítl květnový převod 6,6 mld. Kč určený na oddlužení vybraných nemocnic. Vzrostly také příspěvky a transfery směřované vysokým školám (+1,4 mld. Kč) a do oblasti kultury (+1,4 mld. Kč). Zvýšila se i podpora výzkumu, vývoje a inovací realizovaná prostřednictvím Akademie věd ČR, Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR (+0,7 mld. Kč). Nemocnicím, které jsou státními příspěvkovými organizacemi, byly na mimořádné finanční ohodnocení zaměstnanců poskytnuty cca 4 mld. Kč.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) účinné od 1. června a mírný nárůst počtu státních pojištěnců od začátku roku vedly k meziročnímu růstu o 18,7 mld. Kč 

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích1 státu (+7,9 mld. Kč), když zejména nákupy materiálu se meziročně zdvojnásobily (+7,2 mld. Kč).

Kapitálové výdaje i přes mírné zpomalení v posledních dvou měsících velmi výrazně rostou (+19,6 %, tj. +19,9 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+28,5 %, tj. +13,7 mld. Kč). Rozhodující roli mají i nadále investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+27,5 %, tj. +10,1 mld. Kč). Vzrostly i investiční nákupy a související výdaje Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany (+55,0 %, tj. +4,0 mld. Kč).

1 bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu

Výdaje státního rozpočtu za leden až říjen

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 31. říjnu 2020 - Skutečnost
skutečnost (mld. Kč)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 105 58,46 98,92 154,29 68,69 500,34 153,76 101,18
2020 110,69 100,42 124,07 191,29 83,07 561,42 160,73 121,03

Graf - Graf - Výdaje státního rozpočtu k 31. říjnu 2020 - Plnění
procento plnění (% rozpočtu po změnách)
Platy NT SS NT VRÚÚ NT ÚSC NT PO Soc. dávky Ostatní NV Investice
2019 73,2 78,9 81,9 83,8 90,4 83,3 76,9 73,8
2020 73,3 72,3 77,4 85,8 90,5 84,5 57,5 71,3

Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu,
NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím,
NT ÚVR - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům),
NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům,
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím,
Ostatní NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU,
Investice - kapitálové výdaje.

Dokumenty ke stažení

Doporučované

Nejčtenější