Novinky

Ministryně financí diskutovala s odborníky o podnětech na změny institutu zajišťovacího příkazu

Ing. Michal Žurovec
Ing. Michal Žurovec Vedoucí oddělení Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Tisková zpráva
  • Veřejný sektor
  • Daně a cla
  • Daň
  • Finanční správa

Ministryně financí Alena Schillerová, ombudsmanka Anna Šabatová, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a další odborníci se dnes sešli k jednání expertní skupiny k daňovému řádu. Jednání v Praze tematicky navázalo na říjnovou schůzku v obdobném složení, která se konala na půdě Nejvyššího správního soudu v Brně. „Všem zúčastněným chci poděkovat za věcnou a konstruktivní diskusi. Velmi si cením, že jsme se opět sešli u jednacího stolu s představiteli správního soudnictví, státního zastupitelství či paní ombudsmankou a zároveň se zástupci Komory daňových poradců a advokáty,“ uvedla k jednání ministryně financí Alena Schillerová.

Diskutující se plně shodli, že institut zajišťovacího příkazu má v českém daňovém řádu jednoznačné opodstatnění, zejména coby záchranná brzda proti daňovým podvodům, zejména na DPH. Zároveň souhlasili, že nedávná úprava a zpřesnění metodiky Finanční správy týkající se vydávání zajišťovacích příkazů představují krok správným směrem a přispěly k tomu, aby tento nástroj byl uplatňován pouze v nezbytně nutných případech závažných podvodů či tzv. schránkových firem. Zajišťovací příkaz nemá být trestem, nýbrž prostředkem pro výběr daní v situaci, kdy jiné prostředky nemohou být účinné. Diskuse se točila kolem toho, zda je za tímto účelem zapotřebí novela daňového řádu či, zda dostačuje změna metodiky Finanční správy v intencích stanovených příslušnými judikáty Nejvyššího správního soudu. Jeho předseda Josef Baxa doporučil v této věci spíše legislativní zdrženlivost. Pozornost by podle něj měla být věnována nejen otázce podmínek vydání zajišťovacího příkazu a jeho realizace, které jsou v současné době judikaturou i metodikou dostatečně popsány a nastaveny, ale též otázce co nejrychlejšího stanovení daně, která je takto zajištěna. Na to pak navazují i úvahy o zrychlení projednávání před správními soudy.

Velká část tříhodinové diskuse se týkala úvah o zavedení vhodné alternativy k zajišťovací exekuci, v důsledku které může dojít k nežádoucím dopadům na daňový subjekt. Skupina expertů doporučila, aby byla podrobně posouzena možnost zavedení institutu zajišťovacího, resp. nuceného správce. „Zavedení tohoto institutu považuji za rozumnou alternativu v situacích, kdy správce daně za stávající právní úpravy nemá při realizaci zajišťovacího příkazu jinou možnost, než je exekuce majetku,“ vysvětluje Alena Schillerová s tím, že záměrem je, aby se jednalo o nezávislého odborníka, nikoliv pracovníka Finanční správy nebo jiné instituce z rezortu Ministerstva financí. Nezávislý správce by zabránil vyvádění prostředků z firmy, aby se nemohla vyhnout svým daňovým povinnostem. Zároveň by umožnil pokračování její činnosti, čímž by se předešlo faktické likvidaci firmy v případech, kdy je po vydání zajišťovacího příkazu okamžitě provedena exekuce.