Novinky

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na roky 2018 až 2020

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Ekonomika
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Makroekonomika
  • Rozpočtová strategie
  • Veřejný sektor
  • Rozpočtová odpovědnost

ISBN 978-80-85045-94-9

V lednu roku 2017 byl schválen soubor právních předpisů, který přenesl do českého právního řádu podstatnou část směrnice Rady EU 2011/85/EU, o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Ze skupiny předpisů klíčový zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zcela mění způsob, jakým se stanovují výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy v České republice.

Způsob určení výdajových rámců se nyní odvíjí od takzvaného střednědobého rozpočtového cíle, jenž vychází z konceptu salda upraveného o vlivy hospodářského cyklu a jednorázová či jiná přechodná opatření, která nemají strukturální povahu. Principy a použití střednědobého rozpočtového cíle ukotvuje nařízení Rady (ES) č. 1466/97, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik, ve znění pozdějších předpisů. Střednědobý rozpočtový cíl je pro Českou republiku stanoven na úrovni schodku ve výši 1 % hrubého domácího produktu tak, aby zabezpečil dlouhodobě udržitelné hospodaření celého sektoru vládních institucí, stejně jako prostor pro působení automatických stabilizátorů. Reforma fiskálního a rozpočtového rámce z roku 2017 tak propojila střednědobý rozpočtový cíl s národní rozpočtovou metodikou pro státní rozpočet a státní fondy, čímž dovádí uvedené nařízení do národního rozpočtového procesu.

Aplikaci a popis odvození střednědobých výdajových rámců podává tento dokument. Specifikum Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí (dále pouze „Rozpočtová strategie“) spočívá v tom, že prolíná dimenzi očekávaného makroekonomického prostředí a obezřetné, proticyklické fiskální politiky s konkrétním rámcem pro celkové výdaje státního rozpočtu a státních fondů.

Rozpočtová strategie je schvalována Vládou České republiky jako závazný dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů, s možností aktualizace v červenci o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů. Při vypracování Rozpočtové strategie se Ministerstvo financí v mezidobí, než budou poprvé jmenováni členové Národní rozpočtové rady, kromě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, řídilo odpovídajícími platnými postupy ve vládní finanční statistice, stejně jako dobrou praxí a metodikami, které jsou obvyklé v renomovaných mezinárodních institucích.

Na odvozeném výdajovém rámci pro státní rozpočet a státní fondy, očekávaném hospodaření ostatních jednotek sektoru vládních institucí a na platných včetně plánovaných opatřeních ve fiskální politice je postaven Konvergenční program České republiky. Ten popisuje makroekonomický kontext horizontu Rozpočtové strategie a predikci hospodaření sektoru vládních institucí. Proto je také nedílnou součástí celé Rozpočtové strategie. Ovšem z důvodu, že je Konvergenční program České republiky dle článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 předkládán zvlášť Evropské komisi a Radě EU k posouzení a doporučení a rovněž že se řídí specifickými ustanoveními ohledně struktury a formátu údajů, je k Rozpočtové strategii přiložen jako samostatný sešit.

Rozpočtová strategie také rozvádí odvozené výdajové rozpočtové rámce státního rozpočtu a státních fondů o finanční vztahy mezi jednotlivými úrovněmi veřejných rozpočtů. Vzhledem k velikosti a všeobecnému významu transferových a dotačních vazeb je v Rozpočtové strategii primární akcent kladen na finanční vztahy vůči územním samosprávným celkům a systému veřejného zdravotního pojištění.

Pro výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů je nezbytná výše budoucího očekávaného hrubého domácího produktu v běžných cenách, jehož procento je klíčové pro stanovení střednědobého rozpočtového cíle. Rozpočtová strategie na roky 2018 až 2020 vychází z predikce reálného růstu ekonomiky v úrovni okolo 2,4 %. Při zohlednění odhadovaného cenového vývoje v celé ekonomice ve výši 1,9 % je růst hrubého domácího produktu v běžných cenách odhadován v průměru na 4,3 %. Česká ekonomika by se měla v následujících letech nacházet nad úrovní svého rovnovážného výstupu (potenciálního produktu), který optimálně využívá výrobní kapacity a pracovní sílu v ekonomice a nevytváří makroekonomické nerovnováhy. Hodnocení pozice ekonomiky umožňuje vyčíslit vliv hospodářského cyklu na příjmy sektoru vládních institucí, zejména pak pro státní rozpočet a státní fondy.

Aplikace příslušných ustanovení zákona č. 23/2017 Sb. umožňuje stanovit výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů až ve výši 1 394 mld. Kč pro rok 2018, 1 426 mld. Kč pro rok 2019 a 1 455 mld. Kč pro rok 2020. Tyto částky pak mohou být v průběhu přípravy státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a střednědobého výhledu změněny pouze v případě odlišné makroekonomické prognózy a z ní vycházející prognózy celkových příjmů včetně příjmů prostředků z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů, či odlišného hodnocení pozice v ekonomickém cyklu. Dále jsou povoleny úpravy, které se pro příští tři roky nezdají být z dnešního pohledu pravděpodobné, a sice očekávaná hospodářská recese či vyhlášení mimořádných opatření vládou na základě nouzového stavu, stavu ohrožení anebo výdaje související s odstraněním následků závažných živelních pohrom.

Dokumenty ke stažení

 

Nejčtenější