Novinky

Definice a měření

odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku
odbor 20 - Řízení státního dluhu a finančního majetku

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Státní dluh
  • Řízení státního dluhu
  • Dluh ústřední vlády
Aktualizováno 14. 10. 2016 14:00
  • Celková aktualizace obsahu
  • Celková aktualizace obsahu

DEFINICE A MĚŘENÍ STÁTNÍHO DLUHU

Odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku spravuje hrubý státní dluh, který je hlavní položkou dluhu centrální vlády a který tvoří zhruba 90 % celkové hrubé zadluženosti sektoru vládních institucí národního hospodářství.

Definice státního dluhu vychází z § 36 odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje státní finanční pasiva, která jsou do státního dluhu zahrnuta. Jedná se o:

a) dluhy státu odpovídající jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů; do státních finančních pasiv však nevstupují dluhy státu z dluhopisů, které byly při jejich vydání zapsány nejprve na majetkový účet, který vede ministerstvo v příslušné evidenci, po dobu, co jsou na tomto účtu zapsány, jakož i vlastní dluhopisy nabyté státem jako jejich emitentem před datem jejich splatnosti,
b) dluhy ze státem přijatých zápůjček a úvěrů,
c) dluhy ze státem vystavených směnek.

Do evidence státního dluhu není zařazen dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů a obcí. Do státního dluhu nejsou rovněž zařazeny státní záruky, které spravuje přímo státní rozpočet.

 

Celkový státní dluh lze rozdělit:

 I. dluh domácí a dluh zahraniční (podle místa vzniku dluhového nástroje)

Domácí dluh je tvořen:

  • státními pokladničními poukázkami,
  • střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy vydanými na domácím trhu,
  • dalšími domácími instrumenty, např. přijatými krátkodobými zápůjčkami a úvěry, zápůjčními facilitami ve formě repo operací a státem vydanými směnkami.

Zahraniční dluh je složen:

  • střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy vydanými na zahraničních trzích denominovanými v cizích měnách,
  • přijatými úvěry od Evropské investiční banky či jiné mezinárodní instituce,
  • směnkami vydanými k úhradě členství v IBRD a EBRD.

II. dluh obchodovatelný a dluh neobchodovatelný (podle obchodovatelnosti na finančních trzích)

Obchodovatelný dluh:

  • státní pokladniční poukázky,
  • střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy,
  • případně ostatní zdroje krytí.

Neobchodovatelný dluh:

  • Po rozdělení Československa v roce 1993 Česká republika převzala 2/3 bývalých federálních dluhů na knihy státního dluhu. Od vzniku České republiky nevznikly nové tuzemské kategorie netržních závazků.
  • Do roku 1998 se neobchodovatelný dluh podílel i na domácím dluhu (např. přímý úvěr od centrální banky a přímé úvěry od obchodních bank). Po jistou dobu se do neobchodovatelného dluhu počítaly i korunové směnky pro úhradu majetkové účasti u IBRD. V současnosti již tyto instrumenty ministerstvo nevyužívá.

  • Zahraniční neobchodovatelný dluh představují především přijaté zápůjčky a úvěry od mezinárodních finančních institucí (např. Evropské investiční banky) a počínaje rokem 2011 i spořicí státní dluhopisy, které ministerstvo nabízí drobným investorům.

 

 

Nejčtenější