Novinky

Makroekonomická predikce - listopad 2016

oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika
oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika

Vydáno

  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Ekonomika
  • Hrubý domácí produkt
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru

ISSN 1804‐7971

Shrnutí predikce

Česká ekonomika nadále dynamicky roste. Ekonomický výkon, měřený sezónně očištěným reálným HDP, se ve 2. čtvrtletí 2016 mezičtvrtletně zvýšil o 0,9 %. Růst se tak téměř vyrovnal nejúspěšnějším čtvrtletím roku 2015, která však byla podpořena několika jednorázovými faktory, např. zvýšeným čerpáním z fondů EU či propadem ceny ropy. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku se reálný HDP zvýšil o 3,6 %. Tento údaj byl ovšem do značné míry ovlivněn skutečností, že 2. čtvrtletí 2016 mělo o 3 pracovní dny více.

Zásadním způsobem se změnila struktura ekonomického růstu, který začal být v dominantní míře tažen zahraničním obchodem. Projevilo se zde působení dvou faktorů, a to nečekaného zvýšení exportní výkonnosti a zpomalení růstu domácí poptávky.

To bylo způsobeno poklesem tvorby hrubého fixního kapitálu o 4,1 %. Investice sektoru vládních institucí se proti velmi vysoké srovnávací základně mimořádného roku 2015 snížily téměř o čtvrtinu. Vedle tohoto očekávatelného faktoru však stagnovaly soukromé investice do fixního kapitálu. Pokles investic ve vládním sektoru a stagnace v soukromém sektoru jsou důsledkem enormního nárůstu investic v roce 2015 spolufinancovaných fondy EU z minulé finanční perspektivy 2007–2013.

Nejrychleji rostoucí složkou domácí poptávky zůstala soukromá spotřeba (růst o 2,6 %), což odráží dobrou příjmovou situaci domácností v podmínkách téměř zanedbatelné inflace. Růst spotřeby vlády dosáhl 2,5 %.

Reálná hrubá přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 3,7 %. Jako obvykle byl nejvýznamnější příspěvek zpracovatelského průmyslu, k růstu však pozitivně přispěla všechna odvětví s výjimkou stavebnictví.

Ekonomický růst je přitom doprovázen nízkou inflací. Ve 3. čtvrtletí 2016 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily jen o 0,5 %. Inflace je převážně dána hlubokým poklesem cen dováženého zboží a obecně nízkou inflací v globálním měřítku, které převažují nad málo patrnými poptávkovými tlaky. Tato situace napomáhá k růstu reálného disponibilního důchodu domácností a následně i jejich spotřeby.

Na trhu práce se ekonomická konjunktura odráží v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů. Zaměstnanost ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o vysokých 1,7 %. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti (VŠPS) v srpnu 2016 dále poklesla na 3,9 % a od začátku roku dosahuje nejnižší úrovně v rámci celé EU. Nízká nezaměstnanost a určitý nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci se již začínají projevovat v akceleraci růstu mezd a jednotkových nákladů práce.

Běžný účet platební bilance dosahuje od roku 2014 přebytku, který se navíc setrvale zvyšuje. Ve 2. čtvrtletí 2016 dosáhl 1,9 % HDP (v ročním vyjádření), a byl tak opět nejvyšší v historii samostatné ČR. Přebytky bilancí zboží a služeb již viditelně převyšují schodek prvotních důchodů, na nějž má největší vliv odliv důchodů z přímých zahraničních investic ve formě dividend a reinvestovaného zisku.

I přes dosavadní velmi příznivý vývoj je k předpovědi pro zbývající část roku 2016 i pro rok 2017 zapotřebí přistupovat opatrně.

Z pohledu struktury užití HDP je nejproblematičtějším faktorem dynamika investic. Meziroční propad tvorby hrubého fixního kapitálu v sektoru vládních institucí bude zřejmě pokračovat až do konce roku 2016. U soukromých investic je však situace nejasná. Potřeba vypořádat se s frikcemi na trhu práce zřejmě ani v prostředí mimořádně uvolněných měnových podmínek není dostatečnou motivací investovat. Patrně tak převládají negativní faktory, jako je vysoká srovnávací základna roku 2015 (podpořená zvýšeným čerpáním z fondů EU) či nárůst externích rizik.

Dalším tlumícím prvkem budou zřejmě ceny ropy a minerálních paliv. Ty stále setrvávají na výrazně nižších úrovních, než jaké byly v předchozích letech obvyklé. V následujícím období by však pravděpodobně měla převážit tendence k jejich postupnému mírnému nárůstu, a tudíž lze očekávat, že se tento pozitivní nabídkový šok v dohledné době vyčerpá.

Velmi dobrá kondice ekonomiky ve 2. čtvrtletí 2016, a zejména výborné výsledky zahraničního obchodu, vedou k nepatrnému zvýšení predikce růstu reálného HDP pro rok 2016 z 2,2 % na 2,4 %, pro rok 2017 potom z 2,4 % na 2,5 %.

Predikce průměrné míry inflace zůstává nezměněna na 0,5 % v roce 2016, resp. 1,2 % v roce 2017.

Díky příznivé situaci na trhu práce byla dále snížena předpověď míry nezaměstnanosti (VŠPS) pro roky 2016 (z 4,1 % na 4,0 %) i 2017 (z 4,0 % na 3,9 %). Domníváme se však, že na této úrovni již další pokles nezaměstnanosti naráží na strukturální meze popsané v boxu 3.1.

Podstatně se zlepšuje prognóza přebytku běžného účtu platební bilance, který by měl v roce 2016 namísto dříve očekávaných 1,5 % HDP dosáhnout 2,3 % HDP. Pro rok 2017 byla predikce salda běžného účtu zvýšena z 1,2 % HDP na 1,8 % HDP. Oproti předchozí predikci totiž počítáme s vyšším přebytkem bilance zboží a služeb. Česká ekonomika se tak zřejmě zařazuje mezi země se strukturálním přebytkem běžného účtu platební bilance.

Z hlediska očekávaných daňových výnosů lze konstatovat, že souhrn změn v predikci vývoje nejdůležitějších daňových základen je neutrální.

 

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2016 2017
Aktuální predikce Minulá predikce
Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 034 4 060 4 098 4 314 4 555 4 703 4 864 4 629 4 812
Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,0 -0,8 -0,5 2,7 4,5 2,4 2,5 2,2 2,4
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 0,3 -1,2 0,5 1,8 3,0 2,5 2,8 3,1 2,7
Spotřeba vlády růst v %, s.c. -2,2 -2,0 2,5 1,1 2,0 2,3 1,6 2,2 1,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 0,9 -3,1 -2,5 3,9 9,0 -3,6 2,8 -0,6 2,8
Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 1,8 1,3 0,1 -0,5 0,1 1,3 0,2 0,7 0,2
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,3 -0,2 -0,7 1,1 0,3 0,4 0,0 -0,2 0,0
Deflátor HDP růst v % 0,0 1,5 1,4 2,5 1,0 0,8 0,9 0,6 1,1
Průměrná míra inflace % 1,9 3,3 1,4 0,4 0,3 0,5 1,2 0,5 1,2
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 0,4 0,4 1,0 0,8 1,4 1,6 0,3 1,6 0,1
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 6,7 7,0 7,0 6,1 5,1 4,0 3,9 4,1 4,0
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 2,3 2,6 0,5 3,6 4,4 5,4 5,0 5,3 4,9
Saldo běžného účtu % HDP -2,1 -1,6 -0,5 0,2 0,9 2,3 1,8 1,5 1,2
Saldo vládního sektoru % HDP -2,7 -3,9 -1,2 -1,9 -0,6 -0,2 -0,2 -0,3 .
Předpoklady:                    
Směnný kurz CZK/EUR   24,6 25,1 26,0 27,5 27,3 27,0 26,9 27,0 26,9
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 3,7 2,8 2,1 1,6 0,6 0,4 0,6 0,6 0,8
Ropa Brent USD/barel 111 112 109 99 52 44 51 44 50
HDP eurozóny (EA12) růst v %, s.c. 1,5 -0,9 -0,3 1,0 2,0 1,4 1,1 1,5 1,2

 

 


 

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

AnalytIQ aktualizováno dne 14.11.2016
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.

Informace

  • Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Hospodářská politika MF ČR se čtvrtletní periodicitou. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2017) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2019). Je publikována zpravidla v druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 31.10.2016.

Nejčtenější