Novinky

Makroekonomická predikce - červenec 2016

oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika
oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika

Vydáno

  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomika
  • Ekonomika
  • Hrubý domácí produkt
  • Veřejný sektor
  • Hospodaření vládního sektoru
Aktualizováno 16. 8. 2016 9:30
  • doplněno - Nezávislé expertní zhodnocení makroekonomického rámce

ISSN 1804‐7971

Shrnutí predikce

Česká ekonomika je nadále ve velmi dobré kondici. Podle očekávání se sice meziroční růst ekonomiky v 1. čtvrtletí 2016 po odeznění jednorázového vlivu evropských dotací zpomalil, toto zpomalení však bylo méně intenzivní, než jsme odhadovali v předchozí predikci. Reálný HDP se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o 2,7 %, mezičtvrtletní růst (po sezónním očištění) dosáhl 0,4 %.

Nejrychleji rostoucí složkou domácí poptávky byla soukromá spotřeba (růst o 2,6 %), což odráží zlepšující se příjmovou situaci domácností v podmínkách téměř zanedbatelné inflace. Růst spotřeby vlády dosáhl 2,5 %. Investice do fixního kapitálu nepatrně poklesly (o 0,1 %), jelikož se zde projevila vysoká srovnávací základna mimořádně úspěšného roku 2015.

Příznivě naopak na růst HDP působilo saldo zahraničního obchodu. Růst vývozu se sice výrazně zpomalil, k obdobné změně dynamiky však došlo i na straně dovozu. Zde se kromě zpomalení růstu vývozu projevil také vývoj investic, které se rovněž vyznačují značnou dovozní náročností.

Reálná hrubá přidaná hodnota v 1. čtvrtletí 2016 meziročně vzrostla o 2,4 %. Klíčový byl příspěvek zpracovatelského průmyslu, vysoký růst byl zaznamenán rovněž v odvětví obchodu a dopravy.

Podle posledního známého údaje z června 2016 se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily jen o 0,1 %. Nízká inflace je převážně dána hlubokým poklesem cen dováženého zboží, zejména minerálních paliv, a obecně nízkou inflací v globálním měřítku, které převažují nad zatím málo patrnými poptávkovými tlaky. Tato situace napomáhá k růstu reálného disponibilního důchodu domácností a následně i jejich spotřeby.

Na trhu práce se ekonomická konjunktura odráží v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů. Meziroční růst zaměstnanosti o 2,0 % v 1. čtvrtletí 2016 byl nejvyšší od konce roku 2007. Pozitivním rysem je rovněž zvyšování participace. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti (VŠPS) v květnu 2016 dále poklesla na 4,0 % a od začátku roku dosahuje nejnižší úrovně v rámci celé EU. Nízká nezaměstnanost a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci se již začínají projevovat v akceleraci růstu mezd, která není zcela v souladu se zpomalujícím se růstem produktivity práce.

Běžný účet platební bilance dosahuje od roku 2014 přebytku, který se navíc setrvale zvyšuje. V 1. čtvrtletí 2016 dosáhl 1,4 % HDP (v ročním vyjádření), a byl tak nejvyšší v historii samostatné ČR. Přebytky bilancí zboží a služeb tak již viditelně převyšují schodek prvotních důchodů, na nějž má největší vliv odliv důchodů z přímých zahraničních investic ve formě dividend a reinvestovaného zisku.

V nadcházejícím 2. pololetí roku 2016 i v roce 2017 však lze očekávat o něco méně optimistické vyhlídky.

Výsledek referenda o vystoupení Spojeného království z EU výrazně zvýšil nejistoty v evropských ekonomikách i v globálním měřítku. Přestože v době uzávěrky predikce ještě nebyly k dispozici žádné relevantní informace o časovém postupu a způsobu vyjednávání o vystoupení, samotný pokles důvěry ekonomických subjektů v budoucí vývoj je důvodem pro snižování prognóz růstu v ekonomikách, které vystoupení Spojeného království z EU přímo či nepřímo pravděpodobně zasáhne, a to včetně ekonomiky české.

Ceny ropy a minerálních paliv stále setrvávají na výrazně nižších úrovních, než jaké byly v předchozích letech obvyklé. V následujícím období by však pravděpodobně měla převážit tendence k jejich postupnému mírnému nárůstu, a tudíž lze očekávat, že tento pozitivní nabídkový šok v dohledné době skončí.

Z pohledu struktury užití HDP se zdá nejproblematičtějším faktorem dynamika investic. Propad tvorby hrubého fixního kapitálu ve vládním sektoru pravděpodobně nebude vyvážen soukromými investicemi, v jejichž růstu se kromě zvýšené srovnávací základny roku 2015 negativně promítne také nižší růst hrubého provozního přebytku, pokračující zpomalování růstu úvěrů nefinančním podnikům či nárůst externích rizik.

Zhodnocení uvedených skutečností vede ke korekci predikce růstu reálného HDP pro rok 2016 z 2,5 % na 2,2 %, pro rok 2017 potom z 2,6 % na 2,4 %.

Predikce míry inflace v roce 2016 se mírně snižuje, a to z 0,6 % na 0,5 %. Stejným směrem a v obdobném rozsahu byla upravena i predikce pro rok 2017, kdy by míra inflace měla dosáhnout 1,2 %. Obnovení růstu spotřebitelských cen by tak mělo být pozvolnější a návrat k inflačnímu cíli ČNB pomalejší.

Příznivá situace na trhu práce vede k dalšímu snížení předpovědi míry nezaměstnanosti (VŠPS) pro rok 2016 (z 4,4 % na 4,1 %) i 2017 (z 4,3 % na 4,0 %).

Rovněž se zlepšuje prognóza přebytku běžného účtu platební bilance, který by měl v roce 2016 namísto dříve očekávaných 1,1 % HDP dosáhnout 1,5 % HDP. Pro rok 2017 byla predikce salda běžného účtu zvýšena z 1,0 % HDP na 1,2 % HDP. Česká ekonomika se tak zřejmě zařazuje mezi země se strukturálním přebytkem ve vztazích k zahraničí.

Z hlediska očekávaných daňových výnosů lze konstatovat, že souhrn změn v predikci vývoje nejdůležitějších daňových základen je víceméně neutrální. Změny pozitivním (tj. vyšší dynamika nominálního objemu mezd a platů) i negativním (pomalejší růst nominální spotřeby domácností a čistého provozního přebytku) směrem se navzájem zhruba kompenzují.

 

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2015 2016 2017
Aktuální predikce Minulá predikce
Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 4 034 4 060 4 098 4 314 4 555 4 681 4 846 4 472 4 629 4 812
Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,0 -0,8 -0,5 2,7 4,5 2,2 2,4 4,2 2,5 2,6
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 0,3 -1,2 0,5 1,8 3,0 3,1 2,7 2,8 3,1 2,7
Spotřeba vlády růst v %, s.c. -2,2 -2,0 2,5 1,1 2,0 2,2 1,6 2,8 2,1 1,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 0,9 -3,1 -2,5 3,9 9,0 -0,6 2,8 7,3 0,6 3,0
Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 1,8 1,3 0,1 -0,5 0,1 0,7 0,2 -0,2 0,2 0,2
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,3 -0,2 -0,7 1,1 0,3 -0,2 0,0 0,7 0,1 0,0
Deflátor HDP růst v % 0,0 1,5 1,4 2,5 1,0 0,6 1,1 0,7 1,0 1,3
Průměrná míra inflace % 1,9 3,3 1,4 0,4 0,3 0,5 1,2 0,3 0,6 1,4
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % 0,4 0,4 1,0 0,8 1,4 1,6 0,1 1,4 0,5 0,1
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 6,7 7,0 7,0 6,1 5,1 4,1 4,0 5,1 4,4 4,3
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 2,3 2,6 0,5 3,6 4,4 5,3 4,9 4,0 4,5 4,6
Saldo běžného účtu % HDP -2,1 -1,6 -0,5 0,2 0,9 1,5 1,2 0,9 1,1 1,0
Saldo vládního sektoru % HDP -2,7 -3,9 -1,2 -1,9 -0,4 -0,3 . -0,4 -0,6 .
Předpoklady:                      
Směnný kurz CZK/EUR   24,6 25,1 26,0 27,5 27,3 27,0 26,9 27,3 27,0 26,9
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 3,7 2,8 2,1 1,6 0,6 0,6 0,8 0,6 0,6 0,8
Ropa Brent USD/barel 111 112 109 99 52 44 50 52 41 47
HDP eurozóny (EA12) růst v %, s.c. 1,6 -0,9 -0,3 0,9 1,6 1,5 1,2 1,6 1,3 1,5

 

Nezávislé expertní zhodnocení makroekonomického rámce

Podle Směrnice Rady EU č. 85/2011/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států má být makroekonomická prognóza, na níž je založen návrh rozpočtu, ex-ante hodnocena na vládě nezávislou institucí. Implementace této směrnice je řešena zákony o rozpočtové odpovědnosti, které však dosud Poslaneckou sněmovnou nebyly schváleny.

Proto byla červencová Makroekonomická predikce MF ČR podrobena hodnocení experty z řad na vládě nezávislých institucí. Jednotlivé instituce byly požádány, aby na škále konzervativní–realistická–optimistická ohodnotily odhadovaný budoucí vývoj české ekonomiky.

Celkem bylo takto osloveno 19 nezávislých institucí (makroekonomická pracoviště bank, pojišťoven, akademická pracoviště vysokých škol, zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců), vyjádřilo se 11 z nich (Akcenta CZ, a.s, Cyrrus, a.s., Česká spořitelna, a.s., Česká národní banka, ČSOB, a.s., Hospodářská komora, ING Bank N.V., Institut ekonomických studií FSV UK, Komerční banka, a.s., Raiffeisenbank, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.). Scénář červencové Makroekonomické predikce byl shledán 8 institucemi jako realistický, 2 institucemi jako realistický až konzervativní a 1 institucí jako konzervativní. Scénář červencové Makroekonomické predikce ČR lze tedy považovat za realistický a je možné jej v souladu s článkem 4 směrnice Rady (EU) č. 2011/85/EU, o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, využít pro formulaci makroekonomického rámce státního rozpočtu.


Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

AnalytIQ aktualizováno dne 29.7.2016
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.

Informace

  • Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Hospodářská politika (dříve Finanční politika – k 1. 1. 2016 došlo ke změně názvu odboru) MF ČR se čtvrtletní periodicitou. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2017) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2019). Je publikována zpravidla v druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 13. 7. 2016.

Nejčtenější