Novinky

Makroekonomická predikce - říjen 2015

oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika
oddělení 3704 - Makroekonomické predikce a strukturální politika

Vydáno

  • Makroekonomika
  • Makroekonomická predikce
  • Makroekonomické indikátory
  • Ekonomika
  • Hospodaření vládního sektoru
  • Veřejný sektor
  • Hrubý domácí produkt

ISSN 1804‐7971

Shrnutí a rizika predikce

Dynamický růst české ekonomiky pokračuje. Reálný HDP se ve 2. čtvrtletí 2015 mezičtvrtletně zvýšil o 1,1 %. Meziroční růst dosáhl 4,6 %, což bylo nejvíce od 4. čtvrtletí 2007.

Reálná hrubá přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí 2015 mezičtvrtletně vzrostla o 0,9 %. Zvýšila se ve všech odvětvích ekonomiky, přičemž největší příspěvek byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu.

Ekonomický růst zůstává tažen výhradně domácí poptávkou. Nejdynamičtější položkou užití je tvorba hrubého fixního kapitálu, kde se snaha o maximální využití fondů EU projevila silným meziročním růstem o 7,4 %. Vedle toho v podmínkách nízké inflace a zlepšování situace na trhu práce akceleruje spotřeba domácností, a ani růst spotřeby vlády není zanedbatelný. V zahraničním obchodu se navzájem kompenzuje růst ekonomik hlavních obchodních partnerů ČR se zvýšenými dovozy, danými růstem domácí poptávky a vysokou dovozní náročností českého exportu.

I další základní makroekonomické indikátory potvrzují příznivý stav české ekonomiky. Velmi nízká inflace je převážně dána hlubokým poklesem cen minerálních paliv a obecně nízkou inflací v globálním měřítku. Na trhu práce se dobrá kondice ekonomiky odráží v dynamicky rostoucí zaměstnanosti a klesající nezaměstnanosti. Pozitivní je též zvýšení přebytku běžného účtu platební bilance ve 2. čtvrtletí 2015.

Mnohé z příčin robustního růstu české ekonomiky však lze označit jako jednorázové faktory, jejichž působení je omezeno pouze na letošní rok. Jde zejména o čerpání prostředků z fondů EU z programového období 2007–2013, které je možné využít pouze do konce roku 2015. Dalším pozitivním faktorem je fiskální stimulace (která z části souvisí s čerpáním z fondů EU), jejíž rozsah odhadujeme okolo 0,8 % HDP. Rovněž tak pozitivní nabídkový šok v podobě propadu světových cen ropy považujeme za časově limitovaný.

Silný růst ekonomiky ve 2. čtvrtletí a pozitivní vyhlídky na zbývající část roku vedou k dalšímu zvýšení predikce reálného růstu HDP pro rok 2015 z 3,9 % na 4,5 %.

V roce 2016 by měly uvedené jednorázové faktory odeznít. Ukončení financování projektů z minulého programového období a pomalejší náběh čerpání z nové finanční perspektivy 2014–2020 zmírní růst investic. Fiskální politika by měla být restriktivní, orientovaná na snižování deficitu vládního sektoru. Světové ceny paliv by sice měly zůstat na nízké úrovni, v meziročním srovnání však již lze očekávat jejich mírné zvýšení. Ekonomický růst v roce 2016 by tak měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky.

Očekávaný dobrý stav ekonomiky přesto vede ke zvýšení predikce růstu reálného HDP pro rok 2016 z 2,5 % na 2,7 %.

Lepší reálný vývoj hospodářství se však zřejmě neprojeví v úrovni nominálního HDP. Dochází totiž ke snížení predikce spotřebitelské inflace pro roky 2015 a 2016. Vedle toho se nově projevuje stagnace až zhoršení směnných relací v zahraničním obchodu. Dovozní ceny nepalivových komodit pravděpodobně v důsledku opožděné reakce na znehodnocení české měny rostou, a vývozní ceny klesají. To se odrazí v nižším růstu deflátoru HDP, nominálního HDP a mohlo by ovlivnit i ziskovost firem. Nicméně predikce vývoje nejdůležitějších daňových základen, tj. nominálního objemu mezd a platů a nominální spotřeby domácností se mění jen minimálně.

Rizika predikce považujeme za vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším prostředí.

Pro světový obchod a vývoj na finančních trzích to jsou nejen nejistoty spjaté s měnovou politikou v USA (načasování zvyšování měnově-politických sazeb a dopad na rozvíjející se ekonomiky), ale zejména zpomalování čínské ekonomiky a obavy z dalšího pokračování tohoto jevu. Pro ČR by ale tento faktor neměl být zásadní, a to navzdory tomu, že je propojení české a čínské ekonomiky kvůli jejich zapojení do globálních dodavatelských řetězců vyšší, než napovídají data o vzájemném zahraničním obchodu.

Dalším nepříznivým faktorem jsou geopolitická rizika. Nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe může ovlivnit vývoj na trzích s ropou a zemním plynem, ve směru poklesu cen by ale mohl působit návrat íránské ropy na světové trhy.

Eskalace konfliktů v této oblasti navíc vyvolala vážnou migrační krizi, jejíž ekonomický dopad na jednotlivé státy EU zatím není možné odhadnout. S ohledem na nízký počet žadatelů o azyl v ČR by ale přímé dopady na českou ekonomiku měly být zanedbatelné.

Vzhledem ke struktuře ekonomiky ČR a silné obchodní provázanosti s Německem je negativním rizikem také další vývoj v kauze týkající se výše emisí některých dieselových motorů ve vozech koncernu Volkswagen. Zatím však rovněž nepočítáme s tím, že by byl dopad na ČR z makroekonomického hlediska příliš významný.

Rizikem pro českou ekonomiku by v neposlední řadě mohlo být přetrvání výraznějších tlaků na zhodnocení kurzu koruny pod hranici 27 CZK/EUR. ČNB však vůči těmto tendencím může na devizovém trhu v zásadě neomezeně intervenovat, navíc je zatím výše devizových rezerv v poměru k HDP na nízké úrovni.

 

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2015 2016
Aktuální predikce Minulá predikce
Hrubý domácí produkt mld. Kč, b.c. 3 954 4 023 4 042 4 077 4 261 4 482 4 642 4 469 4 647
Hrubý domácí produkt růst v %, s.c. 2,3 2,0 -0,9 -0,5 2,0 4,5 2,7 3,9 2,5
Spotřeba domácností růst v %, s.c. 1,0 0,3 -1,5 0,7 1,5 2,9 2,5 2,9 2,4
Spotřeba vlády růst v %, s.c. 0,4 -3,0 -1,8 2,3 1,8 2,2 2,0 2,0 1,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu růst v %, s.c. 1,3 1,1 -3,2 -2,7 2,0 8,2 2,9 6,4 3,1
Příspěvek ZO k růstu HDP p.b., s.c. 0,5 1,9 1,3 0,0 -0,2 -0,2 0,3 -0,4 0,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP p.b., s.c. 0,8 0,2 -0,2 -0,6 0,6 0,7 0,0 0,9 -0,1
Deflátor HDP růst v % -1,5 -0,2 1,4 1,4 2,5 0,7 0,9 1,0 1,5
Průměrná míra inflace % 1,5 1,9 3,3 1,4 0,4 0,4 1,1 0,5 1,5
Zaměstnanost (VŠPS) růst v % -1,0 0,4 0,4 1,0 0,8 1,3 0,3 1,0 0,2
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) průměr v % 7,3 6,7 7,0 7,0 6,1 5,2 4,9 5,7 5,5
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c. 0,6 2,2 2,5 0,4 1,9 4,2 4,3 4,2 4,1
Saldo běžného účtu % HDP -3,6 -2,1 -1,6 -0,5 0,6 0,7 0,2 0,5 0,2
Saldo vládního sektoru % HDP -4,4 -2,7 -4,0 -1,3 -1,9 -1,9 . -1,9 -1,2
Předpoklady:                    
Směnný kurz CZK/EUR   25,3 24,6 25,1 26,0 27,5 27,3 27,1 27,5 27,5
Dlouhodobé úrokové sazby % p.a. 3,7 3,7 2,8 2,1 1,6 0,7 1,2 0,8 1,3
Ropa Brent USD/barel 80 111 112 109 99 54 59 61 68
HDP eurozóny (EA12) růst v %, s.c. 2,0 1,7 -0,8 -0,3 0,8 1,4 1,6 1,4 1,8

 


 

Tabulky a grafy

Příprava Makroekonomické predikce

Zhodnocení historie predikcí na MF ČR

AnalytIQ aktualizováno dne 30.10.2015
Spuštění aplikace vyžaduje Microsoft Excel 2010 nebo Microsoft Excel 2007. Je potřeba povolit makra.

Informace

  • Makroekonomická predikce je zpracovávána v odboru Finanční politika MF ČR se čtvrtletní periodicitou. Zahrnuje predikci na běžný a následující rok (tj. do roku 2016) a u některých ukazatelů výhled na další 2 roky (tj. do roku 2018). Je publikována zpravidla v druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.
  • Přivítáme jakékoliv připomínky nebo náměty, které poslouží ke zkvalitnění publikace a přiblíží ji potřebám uživatelů. Případné připomínky zasílejte na adresu: macroeconomic.forecast(zavináč)mfcr.cz
  • Uzávěrka datových zdrojů:
    Predikce byla zpracována na základě údajů, které byly známy k 12. 10. 2015.

Nejčtenější