Novinky

Fiskální výhled ČR - listopad 2015

odbor 37 - Hospodářská politika
odbor 37 - Hospodářská politika

Vydáno

  • Fiskální výhled ČR
  • Vládní fiskální data
  • Makroekonomika
  • Makroekonomické indikátory
  • Makroekonomická predikce
  • Prognóza
  • Ekonomika
  • Veřejný sektor

ISSN 1804‐7998

Rok 2015 přinesl v oblasti fiskální politiky hned několik výjimečných událostí, především pak v oblasti investiční aktivity a výnosů státních dluhopisů. Výše investic sektoru vládních institucí je největší minimálně od roku 1995. I po zohlednění pronájmu bojových letounů JAS-39 Gripen převyšuje hodnota investic nejvyšší předkrizovou úroveň o více než 10 mld. Kč. Výrazně tomu napomohlo rychlejší využívání prostředků z evropských fondů.

Druhým fenoménem jsou rekordně nízké výnosy státních dluhopisů. Dne 28. srpna 2015 se podařilo poprvé v historii České republiky prodat na primárním trhu střednědobé dluhopisy se záporným výnosem −0,001 % v hodnotě téměř 4,2 mld. Kč. V důsledku tohoto úspěchu byly emitovány další, tentokrát se splatností v roce 2017 a s nulovým kupónem. Při jejich prodeji 11. září 2015 se podařilo dosáhnout výnosu −0,212 % s objemem v hodnotě 16,6 mld. Kč, při další tranši ze 14. října 2015 byly emitovány dluhopisy s výnosem −0,323 % v objemu 9,2 mld. Kč. V neposlední řadě v aukci ze dne 11. listopadu 2015 byly umístěny střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě 11,0 mld. Kč při průměrném výnosu –0,332 % p.a. Pokladniční poukázky se kontinuálně se záporným úrokovým výnosem obchodují na primárním trhu od září roku 2015. Na sekundárním trhu se dostaly průměrné měsíční sazby střednědobých dluhopisů se splatností 2 roky do záporných čísel v dubnu roku 2015 a od srpna roku 2015 se v nich kontinuálně drží (v říjnu 2015 činila −0,28 %). V říjnu roku 2015 byla zaznamenána i záporná průměrná měsíční sazba na sekundárním trhu u dluhopisů se zbytkovou splatností 5 let (−0,05 %).

Z hlediska budoucího směru fiskální politiky je momentálně diskutovaným tématem výše deficitu státního rozpočtu na rok 2016. Koalice se již během projednávání Konvergenčního programu shodla na výši deficitu 70 mld. Kč, který se podařilo udržet. S přihlédnutím k ekonomickému růstu v letošním roce bývá navržená výše deficitu státního rozpočtu označována jako málo ambiciózní. Tato námitka není zcela opodstatněná. Z hlediska makroekonomického vývoje rok 2015 sice výrazně překvapil (očekáváme reálný růst ekonomiky ve výši 4,5 %), nicméně je nutné ho chápat jako výjimečný z důvodu několika klíčových faktorů. Jde především o fiskální stimul tažený masivními investicemi spolufinancovanými prostředky z programového období 2007–2013, a dále pak nízké ceny ropy. V následujících letech očekáváme zvolnění tempa růstu HDP postupně na 2,7 % a 2,4 %. Přímo úměrný vliv reálného růstu HDP na růst daňových příjmů je relevantní pouze tehdy, pokud by byl nulový cenový růst, neměnná důchodová struktura a struktura užití HDP, nemluvě o stabilitě daňových sazeb či legislativních základen pro odvod daní. Proto je reálný růst HDP pouze spíše indikativním ukazatelem pro nárůst daňových příjmů. Namísto něj je vhodnější sledovat nominální vývoj makroekonomických základen jednotlivých daňových titulů, především spotřeby domácností a vývoj mezd a platů. Odhady těchto veličin se v predikcích Ministerstva financí ČR na letošní a příští rok v průběhu roku 2015 měnily mnohem méně než reálný růst HDP. Vzestupné odhady reálného růstu v letošním roce jdou totiž na vrub především silné investiční aktivitě, která však primárně není daňově účinná.

Za oblast celého sektoru vládních institucí dostala Česká republika ze strany EU doporučení, aby v roce 2016 zajistila fiskální úsilí (tj. změnu strukturálního salda) ve výši 0,5 % HDP. Podle aktuálních propočtů by konsolidace v této výši vyžadovala dodatečné úspory ve výši cca 10 mld. Kč, což není ve světle aktuálních problémů (především rizika pocházející z vnějšího prostředí včetně migrační krize) dosažitelné. Na druhou stranu se vláda ve své strategii, zejména vlivem opatření pro lepší výběr daní, snaží o proticyklickou fiskální politiku a od roku 2016 by strukturální saldo mělo v každém roce výhledu klesat.

Předkládaný Fiskální výhled vychází z říjnové Makroekonomické predikce ČR Ministerstva financí a z návrhu státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů na rok 2016 včetně návrhu střednědobého výhledu do roku 2018. V rozpočtových dokumentech se odráží program koaliční vlády, zejména pak prorůstová orientace hospodářské politiky. Nicméně vše je podřízeno cíli bezpečně udržet saldo sektoru vládních institucí nad hraniční hodnotou −3 % HDP. Pro rok 2016 odhadujeme celkové saldo sektoru vládních institucí na úrovni −1,2 % HDP a s ekonomickým růstem i poklesem strukturálního salda by se měl tento indikátor postupně zlepšovat.

Aktuální Fiskální výhled přináší tradičně tematickou kapitolu. Toto vydání obsahuje hned dvě. První z nich se věnuje přístupu Ministerstva financí ČR k výpočtu vlivu fiskální politiky na reálnou ekonomiku, tzv. fiskálnímu impulsu. Výpočet fiskálního impulsu jako původního přístupu Ministerstva financí je zaměřen na využití tzv. input přístupu, otázka multiplikátorů a kvantifikovaného dopadu do samotného HDP je zpracována s využitím studií, které velikost multiplikátorů fiskální politiky pro Českou republiku počítají. Druhá tematická kapitola popisuje aktuální znění vládních návrhů zákonů o rozpočtové odpovědnosti. Tím především vycházíme vstříc poptávce odborné veřejnosti, která si tyto informace často žádá. Je však nutné zdůraznit, že aktuální podoba se při projednávání v parlamentu může samozřejmě ještě změnit.

Součástí Fiskálního výhledu je již tradičně rozsáhlá tabulková příloha, která je v plných časových řadách volně ke stažení na stránkách Ministerstva financí ČR.

 

Dokumenty ke stažení

 


 

Fiskální výhled je zpracováván s pololetní periodicitou (zpravidla v květnu a v listopadu). Zahrnuje predikci na běžný a následující rok, u některých ukazatelů pak i výhled na další 2 roky. Další podrobné údaje o makroekonomickém vývoji je možné nalézt v publikaci Makroekonomická predikce ČR, která je zveřejňována se čtvrtletní periodicitou, zpravidla ve druhé polovině prvního měsíce každého čtvrtletí.

Nejčtenější