Plnění státního rozpočtu ČR za leden až únor 2024

K meziročnímu zlepšení salda o 17,2 mld. Kč přispěl téměř 11% růst příjmů, zatímco tempo výdajů zpomalilo na 2,5 %. 

„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“  uvedl k výsledkům rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor. 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci února o 10,7 % (+26,5 mld. Kč) vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě daňové příjmy (+12,2 mld. Kč), pojistné (+8,4 mld. Kč) a prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (+5,6 mld. Kč). 

Výběr daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+14,1 %, +2,6 mld. Kč) pozitivně ovlivnil růst mezd. Kladný vliv na inkaso mají také změny přijaté v rámci konsolidačního balíčku. Jedná se například o snížení limitu pro druhou sazbu daně či změnu zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Nicméně platí, že řada změn z konsolidačního balíčku se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

U daně z příjmů právnických osob (+0,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,2 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu). Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 %, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku nemocenského pojištění. Pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,6 % (+8,4 mld. Kč). 

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+7,0 %, +4,0 mld. Kč) se pozitivně promítá růst spotřebitelských cen. Zároveň se začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. 

Inkaso spotřebních a energetických daní (+11,2 %, +2,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo, a to zejména díky spotřební dani z minerálních olejů a lihu. Růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+12,9 %, +1,5 mld. Kč) je způsoben navrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (z 8,45 Kč/l na 9,95 Kč/l). V případě inkasa spotřební daně z lihu (+72,2 %, +1,4 mld. Kč) se jedná o dopad předzásobení před zvýšením sazby daně. Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (-4,5 %, -0,3 mld. Kč) je na počátku roku v důsledku předzásobení z důvodu navýšení sazby daně rozkolísaný (samotný leden +1,1 mld. Kč, samotný únor -1,4 mld. Kč). Výběr ostatních spotřebních a energetických daní je prozatím podobný loňskému. Další dopady změn spotřebních daní v důsledku přijetí konsolidačního balíčku se začnou projevovat až v průběhu roku v závislosti na splatnosti daně či účinnosti nových sazeb.   

Příjmy státního rozpočtu za leden až únor 

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 9,3 mld. Kč (+2,5 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+2,7 %, +9,2 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+8,7 mld. Kč), předfinancováním oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+8,8 mld. Kč), výdaji na společné programy Evropské unie a České republiky (+4,0 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+3,5 mld. Kč). Dynamiku výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-8,7 mld. Kč) a obsluha státního dluhu (-6,2 mld. Kč). 

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+6,8 %, +9,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+6,8 %, +8,7 mld. Kč). Do jejich výše se kromě loňského mimořádného navýšení promítá letošní řádná valorizace o 1,8 %. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+0,9 mld. Kč) a podpory v nezaměstnanosti (+0,3 mld. Kč). Naopak výplata rodičovského příspěvku klesla o 0,3 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.  

Běžné nákupy (bez obsluhy státního dluhu), které meziročně vzrostly o 4,6 mld. Kč (+49,4 %), byly nejvíce navýšeny výdaji souvisejícími s pořízením víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+3,7 mld. Kč). 

Vzrostly i běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+26,1 %, +6,2 mld. Kč). K jejich navýšení nejvýrazněji přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace (+6,0 mld. Kč) směřované nejvíce vysokým školám a veřejným výzkumným institucím z rozpočtů Ministerstva školství, mláděže a tělovýchovy, Technologické agentury České republiky, Grantové agentury České republiky a Akademie věd České republiky.

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na z 1 900 Kč na 2 085 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,3 mld. Kč (+8,8 %). Objem vyplacených prostředků vzrostl o 9,1 % (+2,1 mld. Kč). 

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 10,2 mld. Kč (-37,7 %, -6,2 mld.   Kč). Meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů. 

Výrazněji klesly i běžné transfery podnikatelům (-19,0 %, -5,9 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spjatá s dotacemi v oblasti energií (-8,7 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 9,2 mld. Kč (-5,9 mld. Kč), podpora obnovitelných zdrojů energie 5,7 mld. Kč (-1,1 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (+1,3 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-3,0 mld. Kč). Naopak k navýšení podpory podnikatelů došlo v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+1,7 mld. Kč) a na rozdíl od minulého roku byla v únoru vyplacena dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s. v objemu 1,0 mld. Kč.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům v objemu 52,7 mld. Kč meziročně klesly o 1,1 mld. Kč. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+0,1 mld. Kč). Podobně jako v únoru předchozího roku stát uvolnil 14,9 mld. Kč (více než 50 % rozpočtu) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Za snížením transferů stály především loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč) a prozatím nižší zapojení prostředků na společné programy Evropské unie a České republiky (-0,4 mld. Kč). 

Kapitálové výdaje státu v objemu 20,8 mld. Kč (+0,1 mld. Kč) jsou na počátku roku tradičně nízké, což souvisí jednak s realizací investic převážně ve druhé polovině roku a v letoším roce i s přechodem na novou finanční perspektivu. Většina těchto prostředků (13,3 mld. Kč; +2,3 mld. Kč) představovala výdaj spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-7,2 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-4,1 mld. Kč). Naopak vzrostly investiční nákupy (+4,4 mld. Kč) podpořené především financováním strategických záměrů Armády České republiky. Transfery územním rozpočtům (+3,4 mld. Kč) a podnikatelům (+2,6 mld. Kč) navyšovala především realizace projektů Integrovaného regionálního operačního programu 2014+ a Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+.  

Výdaje státního rozpočtu za leden až únor

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}