Materiály na jednání vlády 19. ledna 2011
Bod č. 3:
Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011
Ministerstvo financí předkládá vládě České republiky k projednání a schválení návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011.
Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, povolil vydat státní dluhopisy v objemu 131 589 908 000 Kč. Navrhuje se, aby vláda České republiky schválila zákon o státním dluhopisovém programu v objemu 131 589 908 000 Kč, který vytvoří dlouhodobý právní rámec pro vydání státních dluhopisů na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011.
Bod č. 21:
Návrh rozhodnutí o privatizaci části majetku podniku Správa Letiště Praha, s.p., podle §10, odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů
Dne 24. listopadu 2010 vláda přijala usnesení č. 848, jímž schválila návrh na vytvoření holdingového uspořádání vybraných firem vlastněných státem v oblasti letecké přepravy a pozemních služeb. Vláda tímto usnesením uložila ministru financí předložit vládě ke schválení zakladatelský privatizační projekt na část majetku státního podniku Správa Letiště Praha, s.p. Rozhodnutí o privatizaci se týká malé části majetku podniku, konkrétně krátkodobého finančního majetku ve výši 55 000 tis. Kč. Po vydání rozhodnutí vládou bude Ministerstvem financí z tohoto majetku založena obchodní společnosti Český Aeroholding, a.s., se základním kapitálem 50 mil. Kč, do níž budou později vloženy majetkové účasti státu ve společnostech Letiště Praha, a.s. a České aerolinie a.s.
Bod č. 26:
Návrh na institucionální sjednocení funkcí guvernéra a alternáta guvernéra v Mezinárodním měnovém fondu a Světové bance
Ministerstvo financí a Česká národní banka navrhují vládě jmenovat do funkce alternáta guvernéra za Českou republiku v institucích Skupiny Světové banky náměstka ministra financí Tomáše Zídka a do funkce alternáta guvernéra za Českou republiku v Mezinárodním měnovém fondu viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka. Ve funkcích guvernérů v těchto institucích zůstávají ministr financí Miroslav Kalousek jako guvernér v institucích Skupiny Světové banky a guvernér České národní banky Miroslav Singer jako guvernér v Mezinárodním měnovém fondu.
Dosud byla na základě usnesení vlády učiněného v roce 1993 po rozdělení federace vždy funkce alternáta guvernéra v institucích Skupiny Světové banky zastávána viceguvernérem České národní banky a funkce alternáta guvernéra v Mezinárodním měnovém fondu náměstkem ministra financí. Obrácená institucionální příslušnost alternátů však neodpovídá faktickému věcnému zaměření Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a v praxi vytváří komplikace.
Nové nastavení vychází také z cílů a věcného zaměření obou mezinárodních institucí a jejich protějšků v České republice. Ministerstvo financí má gesci nad spoluprací s institucemi Skupiny Světové banky, která je zaměřena rozvojovou problematiku, zatímco ČNB je garantem spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem, který svoji pozornost zaměřuje více na měnové otázky a v současné době i na finanční stabilitu.
Bod č. 31:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011
Ministerstvo financí předkládá vládě k projednání návrh novely zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2011. Důvodem je skutečnost, že zákon č. 402/2010 Sb., který řeší problém fotovoltaických elektráren, zvýšil příjmy i výdaje státního rozpočtu o 11,7 miliardy Kč, které je nutné dodatečně do státního rozpočtu zapracovat. Saldo státního rozpočtu se nemění.
Zvýšení příjmů způsobuje hlavně zavedení odvodu z elektřiny ze slunečního záření, kterým se odčerpá část nadměrných zisků majitelů fotovoltaických elektráren, a zvýšení darovací daně v důsledku zavedení darovací daně z emisních povolenek. Dotace, kterou stanoví prováděcí nařízení vlády k uvedenému zákonu ve výši zvýšení příjmů, tedy ve výši 11,7 miliardy Kč, je určena pro podniky, které vykupují elektřinu ze slunečního záření a které jsou nuceny jejím výrobcům platit za ni podstatně vyšší cenu než za elektřinu z jiných zdrojů.
Kromě toho se přesunuje necelých 180 milionů Kč v rámci výdajů kapitoly Všeobecná pokladní správa v souvislosti se snížením příspěvku obcím na výkon státní správy, které se jim částečně kompenzuje jiným způsobem.
Bod č. 32:
Pravidla pro zajištění spolufinancování prostředků EU z národních veřejných zdrojů
Až do loňského roku se státní rozpočet podílel na spolufinancování regionálních operačních programů a operačních programů hl. m. Prahy polovinou z povinných 15 %. V rámci úsporných opatření je však nezbytné, aby regiony převzaly větší část finanční odpovědnosti za jimi řízené programy.
Vláda původně rozhodla, že od roku 2011 státní rozpočet již přestane spolufinancovat jak nově schvalované projekty, tak všechny krajské projekty a všechny projekty předložené v rámci operačních programů Prahy včetně již běžících projektů.
S cílem předejít nutnosti komplikovaných úprav informačních systémů s negativními důsledky na implementaci a čerpání regionálních operačních programů a programů hl. m. Prahy však vláda své rozhodnutí přehodnotila a nově stanovila, že účast státního rozpočtu na spolufinancování těchto programů bude ukončena jen pro projekty schválené po 22. září 2010. Na všechny projekty schválené do tohoto data, nově tedy i na krajské projekty a projekty hl. m. Prahy, bude státní rozpočet i nadále přispívat 7,5 % z celkových způsobilých veřejných výdajů.
V důsledku této změny uhradí státní rozpočet v letech 2011-2015 přibližně o 1,1 mld. Kč více než podle původního usnesení. Oproti stavu, kdy by státní rozpočet nadále kofinancoval všechny projekty, však dochází k úspoře cca 3,2 mld. Kč.