Novinky

Zavedení EET mělo smysl

JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D. náměstkyně ministra sekce 05

Vydáno

  • Boj proti daňovým únikům
  • Daň
  • Daně a cla
  • Elektronická evidence tržeb
  • Komentář
  • Veřejný sektor
  • Ministr financí
Aktualizováno 13. 12. 2017 12:00

Zdroj: Hospodářské noviny | 1.12.2017 | Rubrika: Názory | Strana: 10

Když jsem v červnu 2017 přebírala za ministerstvo financí ocenění pro EET za druhé místo v anketě Zákon roku, zajímala jsem se, jaké byly důvody podnikatelů a odborné veřejnosti, které je přiměly EET do této prestižní ankety nominovat a následně pro ni hlasovat. Pozitiva, která si byznys s evidencí tržeb spojoval, byla zejména dvojí – EET je nástroj k zefektivnění výkonu státní správy a zároveň opatření, které narovnává podnikatelské prostředí. Díky těmto atributům se v anketě, kde o umístění rozhodují sami podnikatelé, stala EET po necelém roce od svého spuštění z nejskloňovanějšího zákona druhým nejlepším zákonem roku.

Nutí to k zamyšlení – po všem tom strašení a katastrofických scénářích je tu najednou obrat? Je to skutečně možné, že se mínění podnikatelů tak zásadně změnilo? Nebo to bylo vždycky jinak?

Odpověď nabízí aktuální sociologický výzkum pro Generální finanční ředitelství, který zjišťoval vývoj názorů veřejnosti na EET. Vyplývá z něj, že v listopadu 2017 téměř dvoutřetinová většina občanů (64 %) považovala zavedení elektronické evidence tržeb za pozitivní opatření. To je de facto stejný stav jako na počátku zavádění EET, kdy se v květnu 2016 pro EET vyslovilo 63 % respondentů. Co se týče názorů na vliv EET na podnikatelské prostředí, téměř třípětinová většina občanů (59 %) se v listopadu 2017 domnívala, že EET přispívá ke zlepšení podnikatelského prostředí. Tento podíl oproti roku 2016 vystoupal ze 48 %, i tehdy byl však navzdory absenci reálné zkušenosti silný a slibný. Stabilní je také přesvědčení, že zavedení EET přispívá k lepšímu výběru daní. Aktuálně s pozitivním přínosem pro daňové inkaso souhlasí více než dvě třetiny občanů.

Po roce s EET již máme k dispozici údaje o vlivech evidence tržeb nejen na výběr daní, o počtu restaurací a hospod, které zrušily svou registraci k DPH nebo se k DPH naopak nově zaregistrovaly, máme čísla, jak se změnila efektivita daňových kontrol, zda se daří jejich počet díky lepšímu zacílení snižovat. Je zřejmé, že čísla hovoří ve prospěch EET:

Likvidace hospod? Počet nově zaregistrovaných restauračních provozů k DPH je 2465, počet zrušených registrací 1506, kladné saldo 959.

Výběr daní? Jen na DPH na konci října meziročně plus 26 mld. Kč, tedy 9,1 % při růstu HDP 4,1 %, tedy ekonomickém růstu oproti dynamice výběru daní méně než polovičním.

Kontroly a jejich efektivita? Vezmeme-li uzavřená pololetí, tak zatímco v prvním pololetí 2016 provedla finanční správa více než 10 tisíc kontrol, o rok později jich bylo o tři tisíce méně. A co je ještě důležitější – celkově se průměrný doměrek na jednu kontrolu zvýšil o více než čtvrtinu.

Stojí za povšimnutí, že postoje veřejnosti k EET zůstávají od počátku pozoruhodně konstantní. Jako by data neměla na jejich formování zásadní vliv. Podporovatelé jimi nejsou překvapeni, utvrzují je v jejich přesvědčení, zatímco k odpůrcům čísla jakoby vůbec nedolehnou. Anebo je šmahem odmítnou. Ve veřejném prostoru tedy EET funguje jako politický symbol a veškeré diskuse o jeho smyslu budou patrně nekonečné. O to více si vážím každého ocenění, kterého se zákonu dostává od těch, jichž se týká nejvíce.

EET má svůj smysl. A přestože její odpůrci byli slyšet více, věřím tomu, že většina podnikatelů ji vždy tiše podporovala. Ačkoliv její zavedení nebylo zadarmo, její přínosy pro podnikatele jsou zjevné. Jde tady o něco víc než jen výběr daní. Jde o to ukázat, že od teď se hraje podle pravidel.