Novinky

Rozhovor s Andrejem Babišem v Hospodářských novinách

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • ihned.cz
  • Rozhovor
  • Ministr financí
  • Státní rozpočet
  • Veřejný sektor

Zdroj: Hospodářské noviny | Datum: 6.1.2017 | Rubrika: Rozhovor | Strana: 10 | autor: Janis Aliapulios, Martin Ťopek


* HN: Pane ministře, co se stane s přebytkem rozpočtu? Vy ho navrhujete dát na snížení dluhu, koaliční partneři by ale raději investovali.

Koaličním ministrům nic nebrání v tom, aby investovali. Oni ani nevyčerpali rozpočty, které měli na rok 2016 k dispozici, takže já jim moc nerozumím. Hlavní dezinformace všech pseudomakroekonomů je, že důvodem přebytku byly nízké investice. To je lež. Oproti schválenému rozpočtu jsme naopak investovali o 6,2 miliardy více. Už na začátku loňského roku přitom všichni věděli, že se investice oproti roku 2015 sníží.

* HN: Proč jste na rok 2016 naplánovali nižší investice?

Protože rok 2015 byl extrém. Dočerpávali jsme tehdy peníze z EU za rok 2013. Když koaliční vláda nastoupila, měli jsme 90 miliard ohrožených peněz z Evropy. Všechny kapacity jsme vrhli na to, abychom tu částku snížili na konečných 22 miliard. Proto nikdy nebyly tak velké investice jako v roce 2015. Šlo o totální výkyv.

* HN: Jaká je tedy hladina, na níž byste se chtěl s investicemi držet, pokud byl rok 2015 extrémní?

Argumentuje se tady rokem 2015, ale podívejte se na dopravní infrastrukturu. Investice do ní byly loni vyšší než v každém z let 2010 až 2014. My chceme investice navyšovat. Chceme konečně dostavět základní páteřní dálniční síť, pokračuje program na zvyšování kapacit škol v regionálním školství.

* HN: Ustoupíte tedy koaličním partnerům, když budou chtít použít přebytek za loňský rok na investice?

Ale já nemám z čeho ustoupit. Není to možné, protože loňský rok skončil a podle rozpočtových pravidel nelze přebytek vzít a někam ho přesunout, jak navrhoval pan premiér. Je to samozřejmě dobrý nápad. Mně se taky líbí, ale museli bychom navyšovat výdaje. Podle zákona pak ovšem musíte zvýšit i příjmy. Do toho se nikdy nedostanete.

* HN: Jaké jsou tedy nyní možnosti?

Žádné. My si tady pleteme formální účetnictví se skutečnými toky peněz. My ty prostředky už v budově máme, snížili jsme s nimi státní dluh.

* HN: Dobře, když se ale na celou věc podíváme účetně, máme možnost snížit dluh, jak navrhujete. Je ještě nějaká další možnost?

Zákon je naformulován nepřesně. Podle mého názoru je snížení dluhu jediný způsob, jak s přebytkem naložit. Je to i logické. Přece když máte dluh a najednou jste vydělal, dává smysl, že dluh splatíte. To, co navrhuje pan premiér, ostatně není v rozporu s tím, co říkám já. Použití loňského přebytku na financování letošního deficitu přece technicky vzato znamená, že se sníží státní dluh, který by jinak kvůli schodku vznikl.

* HN: Byl loňský přebytek jen jednorázovou výjimkou, nebo budete chtít, aby Česko podobný výsledek zopakovalo i v dalších letech?

Tento rok bude těžký, protože dostaneme o 80 miliard korun z EU méně. To se samozřejmě v plnění projeví.

* HN: A další roky?

O tom rozhodnou ve volbách občané. Záleží, kdo bude ve vládě a na ministerstvu financí. Dlouhodobě bychom měli mít vyrovnaný rozpočet, a hlavně předvídatelné daně. Neměli bychom navyšovat dluh.

* HN: Má v době extrémně nízkých výnosů dluhopisů vůbec smysl snižovat dluh? Nevyplatilo by se půjčit si naopak více peněz, a ještě za ně dostat od investorů zaplaceno?

Záporné úroky jsme samozřejmě využili. Od srpna 2015, kdy jsme tu možnost získali, jsme si půjčili už 193 miliard korun s nulovým nebo záporným úrokem. Žádné úroky už neplatíme za osminu dluhu. Ale to portfolio musí mít nějakou strukturu a splatnost, nemůžeme vydávat jen krátké dluhopisy se záporným úrokem.

* HN: Jaký byste si přál výsledek voleb, abyste mohl naplnit své vize vývoje české ekonomiky?

To nevím, to já nechám na lidech.

* HN: Dobře, ale přece musíte vědět, že se o vás mluví jako o jednom z favoritů na premiéra.

To je velice nevýhodná pozice, protože být papírovým favoritem není vždy dobré. Lépe se cítím v roli outsidera, který potom překoná očekávání. Některé průzkumy podle mě nevyjadřují naši skutečnou pozici. Lépe ji vystihuje výsledek v krajských volbách, kde jsme získali 21 procent. To není žádný zázrak.

* HN: Pokud byste měl i po volbách vliv na řízení ekonomiky, jakou byste zvolil daňovou politiku? Už dříve jste mluvil například o zrušení daně z dividend.

To byly úvahy, za které jsem byl okamžitě napadán ze střetu zájmů. Koncem ledna už ale nebudu ani majitelem fondu (Hartenberg - pozn. red.), ani vlastníkem Agrofertu. Česko potřebuje mít především předvídatelnou a stabilní daňovou politiku. Nadále chceme dobře vybírat daně a záleží nám na tom, aby je platili všichni. Kromě toho chceme mít nízké daně, prostor na snižování daňové zátěže tady je. Jako koalice se už na změnách daní nedomluvíme, protože není možnost to do voleb stihnout. Jako hnutí ANO ale přijdeme s návrhem na daňovou reformu.

* HN: Bude její součástí snižování daní?

Určitě je prostor pro snižování daní lidem s nízkými a středními příjmy. Musíme také vyřešit superhrubou mzdu. Já daně nechci navyšovat, spíše je podle mě lze snížit. Druhá sazba DPH je stále vysoká, to znamená, že i restaurace by si zasloužily spíše sazbu 10 procent a nižší daň na pivo, jak jsme chtěli. Protože jen u DPH je záruka, že peníze skončí opravdu v té hospodě. Ne jako v případě snížení DPH na léky, kde jsme pořádně nevěděli, co se s penězi stalo. K lidem nedošly, ztratily se někde na cestě.

* HN: Prostor pro snižování daní je tedy podle vás zejména ve druhé sazbě DPH a u superhrubé mzdy?

Ano, ale to nechci teď řešit, protože ve sněmovně máme ještě daňový balíček, který zatím nebyl přijat.

* HN: Jak chcete postupovat v oblasti korporátních daní? Navrhoval jste zrušení daně z dividend, ohradil jste se proti jednotné evropské dani pro nadnárodní firmy.

Myslím si, že tohle by měla být problematika jednotlivých členských států a neměl by jim do toho mluvit Brusel. Někdy mám pocit, že nám dělají naschvály, a proto nechci, aby nám Brusel mluvil do našich daní.

* HN: A co říkáte na argument, že by jednotná korporátní daň mohla pomoci v boji proti daňovým únikům?

Naše konkurenční výhoda je, že máme nízkou korporátní daň. My ji nechceme mít stejnou jako Francie nebo Německo.

* HN: Se zavedením EET a kontrolního hlášení podle vás skončí doba restrikcí. Teď se má začít zátěž podnikatelů snižovat. Jak konkrétně se to projeví?

Plánujeme zjednodušení daňového přiznání a také portál Moje daně neboli virtuální finanční úřad, aby si každý mohl vyřídit daňové záležitosti z domova. Připravujeme také nový zákon o dani z příjmů, který chceme předložit v září. Měl by to být jednodušší a více přátelský předpis. Základem naší strategie je snižování daní, jejich stabilita a předvídatelná daňová politika spojená se snižováním administrativní zátěže.

* HN: Zůstávají ale vysoké náklady na práci.

Je třeba najít správnou míru mezi snižováním odvodů a tím, že jsou zdrojem peněz na důchody. Také musíme vyřešit, jakým způsobem zajistit, aby zaměstnavatelé ušetřené peníze dali zaměstnancům. Další otázkou je, jestli stále potřebujeme pobídky pro zahraniční firmy. Myslím, že teď nejsou vůbec nutné, protože firmy, jež přicházejí, mají problém obsadit místa zaměstnanci.

* HN: Budete pokračovat v tažení proti takzvané daňové optimalizaci? Ptám se na to i proto, že nyní čelíte anonymnímu trestnímu oznámení, podle kterého jste se pomocí dluhopisů Agrofertu za 1,5 miliardy korun vyhnul zaplacení 90 milionů korun na daních.

To je další politický útok proti mně. Je to stará kauza, věc z roku 2012, přitom všechno, co jsem udělal, bylo zajištění zdrojů a financování investic firmy. Vše proběhlo podle zákona. Podobně to dělaly možná stovky firem.

* HN: Ale to je podstata daňové optimalizace, že vše probíhá podle zákona.

Tohle nebyla daňová optimalizace, to bylo zabezpečení prostředků pro financování naší firmy. Podobná anonymní oznámení na mě chodí neustále. Přicházejí ze stejných webů od stejných lidí, třeba bývalých novinářů. V pondělí někdo podá trestní oznámení a ve středu ho mají všichni novináři, tak co si o tom mám myslet?

* HN: Co říkáte na argument, že Agrofert v té době žádné peníze nepotřeboval?

Odmítám ho, úvěry Agrofertu se neustále navyšují a nyní se blíží 40 miliardám korun.

* HN: Byly to dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny a výnosy z nich se nedanily?

Bylo to podle zákona a proběhlo to tak, jak to bylo možné. Koupil jsem dluhopisy asi za 1,45 miliardy korun.

* HN: Také se uvádí, že jste podle svých daňových přiznání takové peníze nemohl mít k dispozici.

Moje hrubé příjmy od roku 1993 do roku 2015 dosahují 1,86 miliardy korun. Jsou to všechno sprosté lži a účelové mediální akce organizované zhrzenými novináři. Proč nenapíšete, že jsem od roku 1993 zaplatil 310 milionů na dani a ještě 27 milionů na povinných odvodech?

* HN: Když jsme u Agrofertu, prozradíte, jak s ním naložíte, až začne platit zákon o střetu zájmů, podle kterého jako ministr firmu nebudete smět vlastnit?

Od února už se mě na Agrofert nebudete ptát, zbavím se ho. Převedu ho na nějakou jinou entitu a už nebudu jeho majitelem. Zatím ale neprozradím na koho.

* HN: Prozradíte alespoň okruh lidí, z nichž vzejde nový majitel? Bude to někdo z rodiny, právní kancelář?

Cokoliv udělám, bude použito proti mně. Tak co mám udělat? Mám se jít zastřelit?

* HN: Oznámit, kdo bude majitelem Agrofertu.

Mě už to unavuje. Ať rozhoduje volič a v říjnu ať si vybere, zda chce Kalouska se Sobotkou, nebo Babiše. Když nebudu mít Agrofert, tak zase budou říkat, že jsem si zachoval vliv. Ne, budu od něj úplně odstřižen. Musí být spokojeni, jak mi zkomplikovali život. Stojí to samozřejmě velké peníze. Firma s obratem 200 miliard se nepřevádí ze dne na den. Proč se teď říká, že je nepřijatelné, aby ministr vlastnil firmu? Proč to Bohuslav Sobotka neříkal v roce 2013 a šel se mnou do vlády?

* HN: Podpoříte kandidaturu prezidenta Miloše Zemana, pokud v březnu oznámí, že bude usilovat o znovuzvolení?

O tom bude rozhodovat hnutí ANO. Jsou v něm názory, že bychom měli udělat referendum. Ale tohle pro nás není priorita, my jsme nikdy neusilovali o prezidenta.

* HN: Býváte označován za spojence prezidenta Zemana a on za vašeho.

Kdyby byl spojenec, tak mě podpoří v případě policejní reformy, když se likvidoval jediný útvar, který vyšetřoval korupci politiků. A v tom mě nepodpořil.

Nejčtenější