Novinky

Martin Janeček o EET a kontrolním hlášení

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Aktuálně.cz
  • Daň
  • Daně a cla
  • Finanční správa
  • Lidé MF
  • Veřejný sektor
  • Elektronická evidence tržeb
  • Kontrolní hlášení

Rozhovor s Martinem Janečkem, ředitelem Generálního finančního ředitelství
Zdroj: aktualne.cz | Datum: 25. 4. 2017 | Rubrika: Ekonomika | Autor: Martin Ťopek

Aktuálně.cz: Jak hodnotíte dopad elektronické evidence tržeb (EET) zejména v restauracích, kde byl tradičně největší podíl šedé ekonomiky?

Martin Janeček: Záleží na statistickém vzorku, ale stoprocentní nárůst tržeb za prosinec mluví sám za sebe. Přestože je příliš brzy vynášet nějaké soudy. Nedělám si iluze, že tam není prostor pro zlepšení - mluví za to dvanáctiprocentní nálezovost při kontrolách. To je při 24 tisících kontrol vysoké číslo.

Povídal jsem si se čtyřmi podnikateli z oboru pohostinství nebo prodeje vína. Všichni mi potvrdili, že pro ně není prý problém krátit tržby podle potřeby i po zavedení EET.

EET není tak sofistikovaná jako třeba kontrolní hlášení - pokud by měl někdo snahu tržby neuvádět, činí tak s rizikem, že se na to přijde a budou následovat sankce. EET je zkrátka jednodušší systém než kontrolní hlášení, ale klade větší nároky na kontrolní činnost. Kdo na to chce kašlat, tak může, my to ale musíme doplnit kontrolní činností.

Zdokonalujete metody?

Určitě se s tím neustále učíme, pracujeme i s faktem, že zločinci jsou vždy o krok napřed. Ten nástroj je velký, má velký dosah a my z něj musíme dostat výsledky. Ze začátku jsme dávali menší pokuty, lidé si zařízení teprve osahávali. Postupně ale budou padat vetší částky a každý si bude muset rozmyslet, jestli si z evidence tržeb bude dělat srandu. Je tady určitá skupina, které s tím buď nesouhlasí, nebo chce krátit tržby, a na ni se budeme čím dál tím více zaměřovat, až se situace dostane do nějakých přijatelných mezí.

Stále platí, že vás nezajímá prudký nárůst tržeb u některých podniků po zavedení EET?

My jsme deklarovali, že se míníme dívat do budoucnosti. Prudký nárůst tržeb může vznikat třeba i tím, že vznikají nové subjekty. Nebo jsou třeba případy, že byl poctivý hospodský mezi dvěma dalšími subjekty, které krátily tržby. Když ztratily konkurenční výhodu, tak se samozřejmě zvedly tržby tomu, kdo nekrátil. Přišel o nekalou konkurenci. Podobných teorií je několik - jak je chcete rozdělit a očistit? Nevylučujeme, že při kontrole nebudeme s údaji o tržbách pracovat, ale nedají se na to dělat systémové akce. Naše kontrolní kapacita navíc není nafukovací, takže abychom prověřovali všechny subjekty, které mají nárůst tržeb o třicet procent, a šli jsme to k nim zkoumat, tak to nejde.

Vraťme se ke zmíněnému stoprocentnímu nárůstu tržeb za prosinec. Hned po jeho zveřejnění jste čelili pochybnostem. K jinému číslu došel mimo jiné Český statistický úřad.

Já na něm trvám. Zjišťovali jsme to dvěma metodami, které se potkaly na téměř stejném výsledku. To nebyl žádný výkřik, jak nám bylo podsouváno. Vycházeli jsme z daňových přiznání a tvrdá data z pokladen. Tvrdší data už být nemohou. Kdyby ČSÚ uvedl vyšší číslo než našich dvacet miliard, tak by to mohlo zpochybnit EET, ale oni uvedli jen třináct miliard. My jsme přitom posčítali účtenky, to byl naprosto přesný údaj.

Proč už nezveřejňujete nárůst i za další měsíce?

Zatím jsme tyto analytické rozbory zastavili a chceme je uvést až za delší časové období. Žádné další údaje ještě nemáme. Podle mého názoru ale bude nárůst tržeb nižší. Přidaly se například i velké řetězce, které nekrátí tržby - sám jsem ale zvědavý, jak vývoj tržeb dopadne.

Už více jak rok posílají plátci daně z přidané hodnoty kontrolní hlášení, stále ale chybí automatizovaný systém zpracování dat. Kdy bude?

Fungujeme i bez takzvaného datového skladu. Je rozběhnutý projekt, veřejná zakázka je v chodu, nyní probíhá vyhodnocování nabídek. Zadání se však může ještě zpřesňovat, řešení mohou být různá. Předpoklad je, pokud bude vše řádně probíhat, že v červenci by mohla být podepsaná smlouva - i když se lhůta může prodloužit, pokud se budou požadavky zpřesňovat.

Kdy ale začne nový systém fungovat?

Budování je rozdělené do řady etap, finální dobudování může trvat rok a půl. Priority jsou doprogramování EET a kontrolních hlášení, už od září nám funguje režim zpracování těchto dat - to jsme dělali ve spolupráci s agenturou TAČR. Potřebujeme dodělat testovací režimy, playground a musíme získat zkušenosti, jak se systémem pracovat. Ale dnes umíme řešit kontrolní hlášení i bez datového skladu - jen s novým systémem odpadne ruční práce, bude dělat více automatizovaných věcí.

Co se nyní děje s daty z kontrolních hlášení? A co se změní?

Bude snazší zpracování dat, ubude ruční práce. Tohle tady historicky nebylo nikdy vybudované, ale fungujeme. Výstupů máme dost, kolegové na finančních úřadech nemusejí čekat na údaje, mají jich dost. Nejprve se vyhledají nejzávažnější problémy, ty se pak dále vyhodnocují a třídí. Vrchol vzniklé pyramidy se pak řeší podle závažnosti.

Stíháte takzvaně spárovat všechna data z došlých kontrolních hlášení?

Nám se podaří projít všechny faktury, 95 procent se spáruje, dvě až tři procenta se dořeší a zbudou data s určitým rizikem. Na primární spárování nám kapacita stačí - jde o dopracování analytického výstupu, který z toho vypadává. Tohle dolaďování je ale nekončící proces, vždy jsou možnosti k jeho zjednodušení. Ale to neznamená, že bychom neměli dostatek údajů pro finanční úřady.

Podnikatelé si stěžovali, že dostali pokuty až několik měsíců po odevzdání chybného hlášení. Zrychluje se zpracování dat?

To prodlení, které zmiňujete, vychází z něčeho jiného. První hlášení se podávala 25. února a my jsme následně slíbili novelu, abychom mohli promíjet pokuty do tisíce korun. Tyhle práce se navíc dělají hlavně ve druhé polovině roku, když už úřady mají kapacitu a nezpracovávají odevzdaná daňová přiznání.

Ministr financí a váš šéf Andrej Babiš vás kvůli tomu kritizoval za nelidský přístup a absenci selského rozumu. Změnilo se od té doby něco?

Zásada citlivého přístupu nemůže fungovat tak, že se finanční správě někdo líbí nebo nelíbí. Musí se chovat ke všem stejně. Změnilo se to, že se rozšířila kritéria, kvůli nimž se mohou promíjet pokuty. A nevyžadujeme prokazování údajů, pokud si plátce obecně plní daňové povinnosti nebo na něj není podané trestní oznámení. Třeba případy, kdy si někdo jen nevyzvedával zprávy v datové schránce, ale jinak si svoje povinnosti plní - tak tam se tresty promíjí. Úředník nemůže a ani nechce nějak sám o své vůli vymýšlet kritéria. Taková svévolnost není možná, je to úřad a musí postupovat podle zákona.

Kvůli kontrolním hlášením jste vyměřili přes dva tisíce pokut. Předpokládám, že většina podnikatelů pak požádala o jejich odpuštění.

Většina ne. Byl mezi nimi například podnikatel, který měl pokut sedm - podle nás bílý kůň. Navíc se pokuty dávají jen u významnějších hodnot, takže sedm pokut nemůže nikdo dostat jen tak.

Co znamená "významnější hodnota"? Existuje nějaká přesná hranice, pod niž neshody ve fakturách finanční úřady nezajímají?

Nějaká analytická hranice existuje, ale její výši vám neřeknu. Já ji navíc ani nevím a ani nechci vědět. Oni nás i tak neustále zkoušejí a testují, jak náš systém funguje. A tohle by pro ně bylo stejné jako jim předat PIN od platební karty.

Téměř pět měsíců platí zákon o prokazování původu majetku. Kolik už finanční správa odeslala výzev k doložení původu majetku?

Snad odešla jedna výzva, takových případů bude relativně málo. Nedá se očekávat, že by bylo nějaké masové doměřování daní. Jde o preventivní nástroj sloužící k tomu, aby nedocházelo ke krácení daní.

Preventivní nástroj? Já mám za to, že lidé očekávají naopak velmi výkonný nástroj a že lidé s nejasně, či dokonce podvodně získaným majetkem dostanou dodatečné daňové výměry, nebo o něj rovnou přijdou.

My tady máme nějaké dědictví jisté společenské zdivočelosti z devadesátých let, přitom se musíme trefovat do promlčecích lhůt. Ta je tříletá, i když finanční správa může zkoumat i v hlubší minulosti.

Jak naložíte s požadavkem rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny vydat pokyn úřadům, aby prověřovaly majitele korunových dluhopisů?

Jsme v nějaké mlčenlivosti. Ale soustavně vyhodnocujeme údaje, ať už z oznámení, nebo z médií. Systém takto pracuje a to, že je něco zmiňováno v médiích, to ještě zdůrazňuje. Ale pracujeme i s věcmi, které nejsou medializované.

Rozpočtový výbor nám uložil, abychom vydali pokyn, jak se s touto věcí má pracovat. Ten metodický pokyn zpracovaný je, konala se i porada s metodiky, takže doporučení jsme se podrobili. Máme na tato témata i školení, ale nyní jsme skutečně sestavili speciální pokyn. Nechceme být konfrontováni s tím, že kauzu korunových dluhopisů neřešíme nebo že tím pohrdáme. Zneužití práva je královská disciplína v rámci daňového řízení a je možné, že u korunových dluhopisů něco takového nastalo. Ale původní diskuse byla, zdali koupí korunových dluhopisů vlastník zneužil zákon. To je velmi zkratkovitá informace a neférové uvádění veřejnosti v očekávání.

Vy si nemyslíte, že šlo o zneužití zákona?

Já to nevím. V tomhle si nemíním nic myslet, může to být zneužití práva, ale také nemusí. Někdo si může koupit korunové dluhopisy a všechno je v souladu se zákonem. Souhlasím, že někdy to zneužití práva být mohlo, ale musela by tam být vyšší míra vytvořených účelových konstrukcí.

Ale jaký jiný důvod k vydání dluhopisů v nominální hodnotě jedné koruny může vlastník mít než vyhnout se placení daní? Daleko jednodušší by bylo vydat třeba dluhopisy v nominální hodnotě milionu korun nebo i vyšší.

Na to nechci odpovídat. Chci, aby to v klidu vyšetřil ten, kdo to vyšetřovat má. Pokud probíhají nějaká šetření, tak to má ve všech souvislostech vyšetřit.

Nejčtenější