Novinky

Prioritou hospodářské politiky musí být promyšlené investice, které se v budoucnu mnohonásobně vrátí

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Ministr financí
  • Rozhovor
  • Soukromý sektor
  • Veřejný sektor
  • Lidé MF

Rozhovor s ministrem financí Andrejem Babišem pro Czech Industry, Magazín českého průmyslu, obchodu, dopravy a stavebnictví (3/2016)


* Pane ministře, řídit ministerstvo jako firmu se podle Vás vyplatí. V čem konkrétně a jaké efekty to přináší?

Letos máme šest měsíců po sobě historicky nejlepší pokladní plnění státního rozpočtu. K 1. září byl státní rozpočet v rekordním přebytku přes 80 mld. Kč. Finanční správa pracuje efektivněji a díky tomu mnohem lépe vybíráme daně, o 7,2 % což je dvojnásobek hospodářského růstu. Daří se stabilizovat státní dluh díky aktivnímu využívání cash-poolingu – neboli zapojování disponibilních prostředků úřadů, ministerstev a dalších vládních institucí. Chci, aby úřad celkově fungoval rychleji a efektivněji než za mých předchůdců.


* Takže s výsledky, kterých ministerstvo dosáhlo pod Vaším vedením, jste spokojen?

Který ministr financí by nebyl spokojen s přebytkem rozpočtu na konci srpna ve výši 81,2 mld. Kč? V roce 2015 se nám podařilo poprvé v historii vydat státní dluhopisy se záporným výnosem, takže nám věřitelé platí za to, že nám můžou půjčit. Na úrokových výdajích jsme ušetřili 16 miliard korun a státní dluh snížili o 23 miliard korun. Ke konci letošního roku plánujeme snížit dluh oproti lednu 2014, kdy jsem nastoupil do funkce, o celých 6 procentních bodů. Myslím, že čísla mluví za mě.


* Naopak, co považujete za neúspěch?

Porodní bolesti Etržeb během 43 hodin projednávání zákona v Poslanecké sněmovně, kdy místo nabízeného dialogu postavila opozice barikádu z polopravd, lží a posměšků. Chtěl jsem spustit Etržby dříve než 1. 12. 2016. Řada věcí jde pomaleji, než bych si přál. Vezměte si třeba centrální nákupy státu. Ve firmě provedete nákup dejme tomu kancelářských potřeb a vybavení za dva týdny, státu to trvá přes rok.


* Často diskutovaným tématem je vyrovnaný rozpočet. Ten jsme měli v první republice do doby, než se začalo stavět opevnění v pohraničí. V éře centrálně plánovaného hospodářství by byl ten, kdo by se přikláněl ke státnímu dluhu, označován málem za vlastizrádce. Dočkáme se toho, že by stát hospodařil takříkajíc bez schodku a za jakých předpokladů?

Podle střednědobých výdajových rámců bychom měli dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v roce 2020. Ale když si nadále udržíme ekonomický růst, lepší a efektivnější výběr daní a šikovnou správu státního dluhu, jsem si jistý, že budeme mít vyrovnaný rozpočet mnohem dříve.


* Státní dluh je pro mnoho lidí strašákem, zejména v přepočtu na každého z nás. Argument, který zaznívá v médiích, že jiné země jsou na tom hůře, není podle mne ten nejlepší. Zaznívají i hlasy, že se pozvolna blížíme k Řecku. Jsou důvody k obavám?

Nejsou. Řeckem rád strašil před volbami v roce 2010 hlavně pan Kalousek a jeho fiskální politika nám zařídila propad hospodářství v době, kdy se ve většině Evropy již oživovalo po světové krizi. Řecko má dnes dluh 170 % HDP, který podle mě nemůže splatit, naopak my zhruba 40 % a dále klesá.


* V sousedním Německu mají vyrovnaný rozpočet v zákoně. Dohodly se na něm strany napříč politickým spektrem. Bylo by možné, alespoň hypoteticky, dosáhnout takové dohody u nás?

Dovedu si to těžko představit, když uvážím, jaký má česká levice apetit na utrácení veřejných peněz. Nečasova vláda zase nesmyslně škrtila naši ekonomiku v době, kdy mohla už být v růstu podobně jako v okolních zemích. Kdyby takhle řídili firmu, dávno by zkrachovali. Já usiluji o vyrovnaný rozpočet, ale ne za každou cenu. Prioritou hospodářské politiky musí být promyšlené investice, které se v budoucnu mnohonásobně vrátí, tzn. dopravní infrastruktura, výzkum, technologie, podpora zahraničních investic. Předchozí vlády v tomhle bohužel zaspaly a my se potýkáme s tím, že hlavně projekty dopravních staveb nejsou připravené a pravidla jejich schvalování velice zdlouhavá a komplikovaná. Pracujeme na zlepšení, ale není to otázka jednoho dvou let. Pevně doufám, že budeme mít příležitost pokračovat v práci, kterou jsme začali, i v dalším volebním období.


* V médiích často můžeme číst komentáře, že tato vláda je „rozhazovačná“ a nemyslí na „zadní vrátka“. Jak je to tedy s tou rozhazovačností?

Je to nesmysl. V poměru k HDP jsme sedmou nejméně zadluženou zemí v EU. Momentálně máme několik měsíců po sobě rekordní přebytek státního rozpočtu. Centrálními nákupy také šetříme na výdajích ministerstev a racionalizujeme správu státních nemovitostí, dotlačil jsem ostatní ministerstva, aby využívala dříve téměř netknutý Centrální registr administrativních budov (CRAB). Díky němu místo, abychom platili za údržbu nevyžívaných budov nebo je nechali chátrat, získáme peníze z jejich prodeje.


* Jste člověk, který má vlastní zkušenosti ze státní správy i podnikání. Chtěl bych se Vás proto zeptat, jak hodnotíte podnikatelské prostředí u nás?

Je zde značný prostor pro zlepšení. Pomocí Etržeb se snažím narovnat podnikatelské prostředí, které je od revoluce pokřivené. Není možné, aby jeden hostinský čepoval pivo za 20 Kč a tvářil se, že platí daně, zatímco vedle čepují pivo za 28 Kč, protože daně opravdu platí, ale mají tím pádem poloprázdnou hospodu. Chystáme zjednodušení daňového systému a daňového přiznání a snížení administrativy při zakládání firem. Bohužel je to běh na dlouhou trať, který se nedá zvládnout za jedno volební období.


* Průmysl je tahounem ekonomiky, jsme nejprůmyslovější zemí kontinentu. Nyní je před námi řada nových výzev spojených s digitalizací a internetem věcí. Jsme na ně dostatečně připraveni?

Samozřejmě. Třeba v Brně vzniká česká obdoba „Silicon Valley“, kde pracují šikovní IT experti. Historicky jsme vždy byli průmyslovou zemí. Průmysl u nás nikdy nezmizí. Jen se bude orientovat na nejnovější technologie, které podporujeme.


* V souvislosti s podnikatelskou sférou mezi diskutované otázky patří intervence ČNB, podpora exportu, veřejné zakázky, podpora výzkumu a vývoje a zavádění jeho výsledků do praxe. Můžete se k tomu vyjádřit.

Mojí prioritou v této oblasti je podpora českého exportu. Vláda musí podnikatelům zajistit stabilní a příznivé podmínky pro podnikání, napomáhat hospodářskému růstu a být nápomocna prostřednictvím ekonomické diplomacie. Co se týče výzkumu a vývoje je zapotřebí pomáhat zavádění jeho výsledků do praxe, podporovat spolupráci vysokých škol a firem na aplikovaném výzkumu.


* Samostatnou kapitolu tvoří nedostatek technicky vzdělaných zaměstnanců a lidí v dělnických profesích. V kontrastu s tím je míra nezaměstnanosti, která v současnosti je něco málo přes pět procent, v čemž jsme lepší než další státy Evropy. Bývá to dáváno jako úspěch. Jedná se přitom často o lidi, kteří pobírají dávky a nejsou ochotni pracovat. Nejsme příliš „socialističtí“, nechtělo by v tomto takříkajíc přitvrdit?

Vláda pracuje na opatřeních, která mají dlouhodobě nezaměstnané motivovat k hledání práce. Díky nízké nezaměstnanosti ušetříme na sociálních dávkách, ale vláda si musí umět poradit se souvisejícím nedostatkem volných pracovních sil na domácím trhu. Proto v koalici dlouhodobě prosazuji, aby firmy mohly mnohem snáze získávat pracovníky ze zahraničí. Naše ambasády v zahraničí se do toho musí aktivně zapojit. Řada lidí má zájem u nás pracovat a firmy by je hned braly, ale je problém je sem dostat. To musíme změnit.


* Podobně je tomu i s výší minimální mzdy. Jsme v předvolebním čase a tak se slibují hory doly bez ohledu, zda na to zaměstnavatelé mají. Nezaděláváme si tak na problém do budoucna?

Ekonomika roste, tlak na růst mezd včetně té minimální je logický. Jsem pro to, aby se tripartita dohodla na kompromisním zvýšení minimální mzdy. Nechci, aby se nějaká varianta prosazovala přes odpor odborů nebo zaměstnavatelů.


* Samostatnou kapitolu tvoří EET. Kdo podniká „čistě“, tak se nemá čeho bát? Podporu Vám v tomto úsilí vyjádřil v minulém roce například prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, který našemu časopisu řekl: „Projel jsem celý svět a například v sousedním Německu nebo USA snad nikoho nenapadne neodevzdat tržbu nebo krátit daně. Je to trestný čin a těžký. Takový člověk ztrácí společenské postavení a uznání. U nás se ještě někteří chlubí tím, jak vyběhli s úředníky nebo ošidili stát. To mi vadí. Proto fandím ministrovi financí v jeho snaze zavést elektronickou evidenci tržeb. Pokud budou existovat nějaké výjimky, tak efekt nebude takový, jaký by měl být.“ Zákon nakonec prošel, stále se však hledají „vady na kráse“. Kdo a proč se ho bojí?

Bojí se nepoctiví podnikatelé, kteří si navykli ponechávat si peníze, které mají ze zákona odvádět státu na daních. Těžko se s nimi budou loučit, neboť tak přijdou o nespravedlivou výhodu oproti všem ostatním, kteří plní daňové povinnosti. Všem poctivým toto opatření jedině pomůže, protože konečně narovná podnikatelské prostředí, vymaže z trhu nekalou konkurenci a do státního rozpočtu přinese ročně až 18 mld. Kč navíc.


* Otázek by byla řada, témat, která zajímají veřejnost a podnikatelskou sféru, je víc než dost. Položím proto poslední. Strašák negativního dopadu Brexitu se rozplývá. Myšlenka jednotné Evropy je bezpochyby správná, musí však stát na pevných základech a nezabývat se nepodstatnými věcmi jako jestli je rajče ovoce nebo zelenina. Jak by se měla podle Vás změnit, aby obstála ve zkoušce času?

Myšlenka silné a jednotné Evropy je v principu správná. Současná EU má ale řadu nedostatků, které je třeba odstranit. Musí se umět postavit sebevědomě a čelem k problémům jako je migrační krize, válka v Sýrii nebo situace na východě Ukrajiny. Nelze se spoléhat na to, že třeba migrační vlnu za nás za jakýsi poplatek vyřeší Turecko. Máme dostatek sil a zdrojů, abychom si dokázali poradit sami, jen k tomu musíme mít odvahu

Nejčtenější