Novinky

Farmářské trhy a EET? Žádný problém

Ing. Gabriela Štěpanyová
Ing. Gabriela Štěpanyová oddělení Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Boj proti daňovým únikům
  • Daň
  • Daně a cla
  • Deník
  • Elektronická evidence tržeb
  • Nepřesnosti
  • Veřejný sektor
  • Reakce MF

Reakce Gabriely Štěpanyové na článek „Farmářské trhy a elektronická evidence? Problém, shodují se prodejci“
Zdroj: hodoninsky.denik.cz | Datum: 6.3.2016 | Autor: Jiří Kosík

V souvislosti s šířícími se neodůvodněnými obavami z elektronické evidence tržeb je důležité primárně zdůraznit smysl a účel tohoto plošného opatření, který se pod tíhou kritiky vytrácí. Našim cílem je narovnání podnikatelského prostředí a nastavení rovných podmínek pro všechny tak, aby poctiví plátci DPH již nedopláceli na ty, kteří odmítají respektovat současné zákony a daně krátí. Ministerstvo financí tím tedy rozhodně nechce podnikatele poškozovat ani nijak administrativně zbytečně zatěžovat, ale naopak jim poskytnout příležitost podnikat v takových podmínkách, kde platí pro všechny stejná pravidla.

V médiích neustále akcentují sílící pochybnosti provozovatelů farmářských trhů. I přes celou řadu vysvětlení ze strany Ministerstva financí jako další toto téma otevírá Hodonínský deník, který ve svém článku Farmářské trhy a elektronická evidence? Problém, shodují se prodejci zprostředkovává neopodstatněné obavy farmářů, které podle našeho názoru pramení zejména z nedostatečné znalosti zaváděného opatření. V opačném případě by jistě autor daného článku uznal, že cílem Ministerstva financí rozhodně není likvidace farmářských trhů či jiných forem podnikání. I každý kritik však musí uznat, že nelze zvýhodňovat jednu skupinu oproti jiné, farmářských tržišť nevyjímaje.

Zavedení EET pro farmáře rozhodně neznamená zdražení či dokonce konec podnikání. Pouze při počítání tržby vymění obyčejnou kalkulačku za mobil, tablet či pokladnu s internetovým připojením, jejichž pořízení je bude stát jednorázově maximálně několik tisíc korun a další náklady se omezí pouze na měsíční platbu za internet ve výši cca 200 - 300 korun. Ti nejmenší podnikatele, mezi které farmáři jednoznačně patří, nebude pořízení zařízení dokonce stát nic. Náklady na vybavení si totiž díky slevě na dani ve výši 5 000 korun odečtou od daně z příjmů. Strach z toho, že náklady na technologie a programy budou vyšší než sezónní zisk farmářů z prodejů, se tak pouze řadí mezi další mýty o EET.

Kromě minimální administrativní zátěže, která je omezena pouze na nákup pokladního zařízení a tisk účtenky při každé tržbě, časová náročnost snad ani nestojí za řeč. Zaevidování tržby proběhne okamžitě a celá transakce nebude trvat déle než platba kartou. V případě výpadku spojení, kdy podnikatel neobdrží do několika vteřin unikátní kód, vytiskne pokladní zařízení účtenku bez něj a opatří ji zjednodušeným elektronickým podpisem. Data pak budou automaticky odeslána na Finanční správu do 48 hodin po zaevidování, a to dávkou. Ve výjimečných případech, pokud by se trhy konaly na místě, kde je prokazatelně problém s připojením k internetu, lze požádat Finanční správu o zjednodušený (offline) režim a data zasílat do pěti dní. V žádném případě tedy zavedením EET nedojde k tvorbě front z důvodu časové a administrativní zátěže či případného výpadku internetu.

Fakta tak jednoznačně ukazují, že obavy z EET jsou jen přirozenou součástí zásadní daňové změny a nemají reálné opodstatnění. Nikdo přece farmářům nechce ztížit podnikání či ohrozit jejich existenci. Vždyť i úředníci z Ministerstva financí rádi nakupují u farmářů, stejně rádi si však při tom počkají na účtenku.

Nejčtenější