Novinky

Andrej Babiš: Spropitné do kapsy číšníka EET evidovat nebude

Ing. Andrej Babiš
Ing. Andrej Babiš ministr financí

Vydáno

  • Veřejný sektor
  • Soukromý sektor
  • Ministr financí
  • idnes.cz
  • Elektronická evidence tržeb
  • Komentář

Zdroj: idnes.cz | Datum: 15.8.2016 | Rubrika: Blog

Poslední dobou se v novinách strhla bouře ohledně spropitného. Prý bereme lidem možnost svobodně vyjádřit spokojenost s obsluhou v restauraci (nebo jinou službou). Chceme evidovat a zdanit každou korunu a vzít číšníkům nebo servírkám ten drobný přivýdělek k jejich mzdě.

Jak už to tak bývá, pravda je jinde a ten, kdo to píše, nebo říká, nezná zákony, které tu platí už 23 let.

Fakt první - spropitné bylo, je a bude příjmem, který podléhá zdanění. Tak tomu je minimálně po dobu existence České republiky od ledna 1993. A proč? Protože daně mají být jednoduché a férové. A spropitné je prostě příjem jako každý jiný.

A že jej v realitě (nejspíš) nikdo nezdaňuje? Všichni si na to zvykli a nikdo to neřeší. Je to dobře nebo špatně? To ať si každý odpoví sám. Mimochodem, v USA, kde mají k placení daní trochu jiný přístup, existuje na spropitné dokonce několik daňových formulářů. My nic takového zavádět nechceme.

Fakt druhý - v EET bude nutno evidovat všechny příjmy z podnikání (samozřejmě pokud budou v hotovosti, kartou, a podobně). Proč? Aby to bylo jednoduché.

Takže, jak je to s tím spropitným?

  1. Jestliže si ho nechává číšník nebo barman, tedy zaměstnanec?! Nic se nemění. Pořád to stejné. Tedy - neeviduje se!! Ano, čtete správně, neeviduje se. Což neznamená, že by se nemělo danit. Ale jak už bylo řečeno, to tu platí roky a každý si to dělá po svém.
  2. Jestliže je spropitné zákazníkem hrazeno z platební karty, ale majitel pak celou částku zahrne do mezd zaměstnancům? Opět se neeviduje. Tedy nemusí, dobrovolně může.
  3. Nechává-li si spropitné plně nebo částečně majitel restaurace? Eviduje se. Ano, tento případ může být v praxi poněkud kostrbatý, protože účtenka za konzumaci už bývá vystavena, ale odpovídá to principu, že to je příjem z podnikání, tedy tržba, která se má evidovat. I když se jmenuje spropitné.

Co říct závěrem, snad jen to, si těchto pár řádek přečtou novináři s ekonomickým vzděláním i bez něj, konečně pochopí, co se tu chystá za tu „revoluční změnu“ a nebudou už strašit barmany a číšníky nesmysly a polopravdami. Ať si každý dává spropitné, jaké chce - je to součást naší kultury a vhodný způsob, jak ocenit obsluhující personál. Systém, který chceme zavést, na tom nechce nic měnit.

Nejčtenější