Novinky

Alena Schillerová o prioritách a plánech v oblasti daně pro týdeník Ekonom

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Rozhovor
  • Lidé MF
  • Náměstek ministra pro daně a cla
  • Elektronická evidence tržeb
  • Ministerstvo financí
  • Finanční správa
  • Daňové změny
  • Daně a cla
  • Daň
  • Ekonom

Rozhovor s Alenou Schillerovou, náměstkyní pro daně a cla
Ekonom | 28.1.2016 | Rubrika: Rozhovor s Alenou Schillerovou | Strana: 12 | Autor: Josef Pravec


Jak byla podle nového zákona o státní službě vybrána do funkce náměstkyně ministra financí pro daně, Alena Schillerová prakticky neví. Hlasování ve výběrové komisi je totiž tajné. Možná ale vyhrála díky tomu, že má s výběrem daní více než dvacetileté praktické i teoretické zkušenosti a že má v šuplíku další opatření. Především "samovyměření" prakticky všech daní, které má umožnit převést kapacity berňáků na kontrolní činnost. A jejím záměrem je napsat i nový a především jednodušší zákon o daních z příjmů. Což ale nemusí být nijak snadné, protože o to už před lety usiloval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.


* Jste ve funkci ani ne měsíc, ale přesto: Máte už nějaké vlastní nápady, co by se kolem daní mělo změnit?

Zásadní je dokončit všechny projekty, které jsou rozběhnuté. Ať jde o elektronickou evidenci tržeb, boj proti karuselovým odvodům kolem DPH pomocí reverse charge, nebo plynulý náběh kontrolního hlášení. Co se týče mých představ, tak mám dva záměry, které přesáhnou toto volební období. Prvním z nich je takzvané samovyměření daně. To by byla obrovská změna týkající se jak daňového řádu, tak souvisejících daňových zákonů. Podstata tkví v tom, že daň je automaticky stanovena ve výši, kterou uvede plátce ve svém daňovém přiznání. A pokud ho nepodá, je stanovena v nulové výši. Odpadá tak čekání na to, jak se úřad vypořádá s podaným daňovým přiznáním, což uvítají zejména plátci čekající na stanovení nadměrných odpočtů. Ti jsou zatím v případě pochybností ohledně nárokovaného odpočtu nuceni čekat, až se pochybnosti objasní, byť se často týkají pouze zlomku částky, na jejíž vyplacení mají nárok. Významně se také sníží administrativa spojená s vydáváním platebních výměrů. Logickým důsledkem toho je ovšem vyšší odpovědnost plátců za to, že samovyměřená daň je správná. Berní úřady by jen prověřovaly takto stanovenou daň. A pokud zjistí, že byla uvedena v nesprávné výši, tak by ji také doměřily, a to včetně penále, které dnes činí 20 procent.


* Vycházíte asi z nějakých zahraničních vzorů...

Určitou obdobu mají Slováci. My to zatím navrhujeme u zákona o dani z hazardních her, i tam bude princip samovyměření. Ale tato norma se teprve připravuje. Jak říkám - šlo by o obrovskou změnu, o revoluci v práci finanční správy. Ta by se tolik nevěnovala vyměřovací činnosti a kapacita úřadů by se využila na kontrolní činnost. Předpokladem je však plná elektronizace.


* Kdy by se to spustilo?

Nestačí jen napsat zákon, je nutné zvažovat dopady na IT technologie a mít na zřeteli personální záležitosti. Nutná bude také nejméně roční legisvakanční lhůta. Přípravy zahájíme neprodleně, ale pracovní termín plné účinnosti, neberte mě za slovo, vidím v roce 2020.


* A druhý projekt?

I o něm jsme už s panem ministrem diskutovali a na jeho potřebnosti jsme se také shodli. Chtěli bychom napsat úplně nový zákon o daních z příjmů. Nepokračovat v nekonečných novelizacích od roku 1993, předložit ho znovu a na nových principech.


* Jakých?

Zákon o daních z příjmů by neměl obsahovat takové množství výjimek a dalších věcí, kvůli kterým není přehledný. Jedna věc by byla jeho vlastní konstrukce, základ, v němž jde o koncepci a jednoduchost. Ostatní, hlavně výše sazeb, by byla věc politické dohody.


* Vy i vaše předchůdkyně Simona Hornochová jste z Brna, respektive z brněnské Masarykovy univerzity. To je dnes podmínka pro funkci náměstkyně pro daně?

To je náhoda, za tím nic nehledejte.


* V Brně jste pracovala na berní správě skoro 20 let, proč jste šla najednou do Prahy?

Do Prahy jsem neodešla stát se náměstkyní, už v roce 2014 jsem dostala nabídku místa na Generálním finančním ředitelství. Když se podíváte na můj profesní životopis, uvidíte, že šlo o vyvrcholení mého plynulého kariérního růstu. Právě tuhle nabídku jsem nedokázala odmítnout, to pro mě byla skutečně výzva. A také nesnadné rozhodnutí, protože v Brně mám celou rodinu. Pokud jde teď o místo náměstkyně pro daně, přihlásila jsem se do výběrového řízení hlavně na podnět kolegů.


* O ministru financí Babišovi se říká, že je náročný šéf. Budete mít vůbec prostor pro vlastní iniciativu? Jednou Ekonomu řekl, že jeho náměstci musí hlavně plnit příkazy.

Jsem státní úředník, ne politik. To je základní rozdíl proti tomu, jak to bylo v minulosti. Tím chci říci, že ve státní službě se plní pokyny nadřízených. S tím nemám žádný problém. Nicméně práce je tu spousta a nemám pocit, že bych se tu nemohla realizovat. S panem ministrem spolupracuji krátce, ale mohu potvrdit, že je náročný a pracovitý. A tím prostorem jsou přece i ty dva zmíněné projekty.


* Jiný velký projekt, elektronickou evidenci tržeb, se nedaří prosadit. A právě na ní ministr Babiš trvá a asi chce mít na postě náměstka pro daně někoho, kdo to zařídí. Neobáváte se, že kvůli EET začnou vaše vzájemné vztahy skřípat?

Elektronická evidence je teď především věc parlamentu. Navíc většinou nepředjímám věci dopředu, soustředím se vždy na daný okamžik a řeším problémy, které jsou na stole.


* Jste členkou ANO 2011? A jak dlouho se s Andrejem Babišem znáte?

V ANO 2011 nejsem a s panem ministrem se znám minimálně. Setkali jsme se v průběhu loňského roku asi dvakrát, pokaždé při diskusi na odborné téma.


* Pokud by tedy někdo spekuloval, že si vás dopředu vybral?

Tak by to pravda určitě nebyla.


* Říkala jste, že prioritou je dokončit projekty, které jsou už rozběhnuté. Zrovna zákon o EET se ve sněmovně komplikuje. Bude se podle něj už letos postupovat?

Věřím, že ano.


* Proč?

Zákon je připravený dobře a systém elektronické evidence tržeb v online modelu funguje nejen v Chorvatsku, ale od letošního roku i ve Slovinsku. Pokud by nefungoval, jak tvrdí opozice, určitě bychom jej nezaváděli. Navíc máme spoustu podnětů od podnikatelů, kteří řádně platí daně a vnímají nekalou konkurenci "neplatičů" jako křivdu, kterou stát tiše toleruje, a chtějí nápravu.


* Dovedete si představit ve sněmovně nějaký kompromis, na jehož základě by bylo možné s pány Kalouskem a Fialou jednat?

Neumím. Na takovou diskusi byl čas zhruba před rokem. Nyní je třeba v rámci koalice dohodnut náběh jednotlivých fází, respektive počátek evidence pro různé obory podnikání. Nemá cenu to měnit, podnikatelé potřebují jistotu, na koho a kdy se evidence bude vztahovat. Bylo by zbytečné nyní vyvolávat zmatek.


* Jak to vlastně s fázováním zákona vypadá? A koho se nakonec má týkat?

Evidence tržeb bude plošná, bude se týkat všech podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti. Zákon obsahuje pouze několik výjimek, většinou pro veřejnoprávní nebo regulované subjekty. Sedm měsíců po platnosti zákona vznikne povinnost evidovat tržby ze stravovacích a ubytovacích služeb a po dalších třech měsících se připojí obchodníci. Pak je rok pauza a po ní se zapojí ostatní, například svobodná povolání a zemědělství, ovšem s výjimkou řemesel. Ta mají ještě další tři měsíce odklad. Mysleli jsme přitom na to, aby podnikatelé měli čas na přípravu a aby nevznikl nápor na finanční úřady při registraci.


* Je možné připravovat techniku nezbytnou k získávání a analýze dat ještě před přijetím zákona? Nesvazuje resortu ruce obava z případných žalob týkajících se plýtvání se státními prostředky, kterými pohrozil Miroslav Kalousek? Simona Hornochová Ekonomu řekla, že se kvůli EET nenechá zavřít.

Bohužel, pravicová opozice se drží hesla, že účel světí prostředky, a snaží se zabránit přípravě systému i za cenu výhrůžek. Právě proto jsme zvolili odklad náběhu zákona o sedm měsíců, během kterých bude budován centrální IT systém. Proto nyní probíhají pouze přípravné analytické práce a žádné potřebné technologie zatím nepořizujeme.


* Pravice tvrdí, že EET celé podnikání podrobí dohledu státu.

Tento argument mě jako odbornici na správu daní vytáčí. Správce daní přece má za povinnost správně daň stanovit a k tomu potřebuje spolehlivé informace. Pouze ty základní, ale spolehlivé.


* Co bude s přijímáním dalších kontrolorů a analytiků - s penězi na ně počítá i letošní státní rozpočet -, pokud přijímání zákona bude dál váznout?

S navýšením počtu kontrolorů se počítá. Tento krok je nezbytný, protože finanční i celní správa jsou kapacitně poddimenzovány. Zejména v odděleních kontroly, dohledu a vymáhání by bez tohoto personálního navýšení nebyli schopni efektivně vykonávat svou činnost.


* Takže tyto lidi budete přijímat ještě před schválením zákona?

Ano, budeme.


* Kolik celkem bude muset stát na EET vynaložit?

Vzhledem k tomu, že nemůžeme pořizovat technologie, nevíme, zda se nám nepodaří vysoutěžit nižší ceny některých komponent. Strop je jasně daný ve výši asi 1,2 miliardy korun za dodávku a pět let provozu. Věřím, že se dostaneme pod tuto částku. Dále počítejme s dalšími náklady na mzdy, vybavení kontrolorů a podobně a na informační kampaň. Celkově se bavíme o dalších 200 až 300 milionech ročně.


* Jaký může být celkový přínos na daních a pojistném, až EET poběží naplno?

Odhadovaný přínos pro veřejné rozpočty je 18 miliard korun ročně na dani z příjmů fyzických osob z podnikání, dani z příjmů právnických osob a dani z přidané hodnoty. Lepší by byl rovněž výběr pojistného a případně daně ze závislé činnosti, pokud se nám podaří omezit výplaty mezd načerno z nepřiznaných tržeb. To by byl bonus navíc.


* Kontrolní hlášení se na rozdíl od EET už rozbíhá, je ale skutečně definitivní věcí? Rozhodovat ještě bude Ústavní soud.

Těžko je pro mě předjímat rozhodnutí Ústavního soudu, ale dovolila bych si upozornit, že kontrolní hlášení funguje v řadě jiných členských států EU, třeba na Slovensku, v Bulharsku, Španělsku, Estonsku atd. Více bych to komentovat nechtěla, vyčkáme. Snad jen, že přínos zavedení kontrolního hlášení na úrovni veřejných rozpočtů v roce 2016 předpokládáme ve výši devíti miliard korun.


* Při boji s karuselovými podvody u DPH rozhodla vláda o rozšíření reverse charge na další komodity, na dodání plynu a elektřiny. Nejde ale Česko proti Evropské komisi? Ta s rozšiřováním celého tohoto režimu moc nesouhlasí, kriticky se na toto téma loni vyjádřil i komisař Pierre Moscovici.

Jen na vysvětlenou: u reverse charge je povinnost odvést DPH přesunuta na odběratele, čímž dochází k odstranění systémové slabiny, kterou využívají organizátoři karuselových nebo řetězových podvodů. K nim pak nemůže docházet, v tomto směru jsou výsledky neoddiskutovatelné. Pokud jde o vaši otázku, rozšíření reverse charge na dodání plynu a elektřiny je umožněno směrnicí 2006/112/ES, o společném systému DPH. V tomto smyslu Česká republika proti Evropské komisi rozhodně nejde. Jen se snažíme o maximální využití možností, které nám dává unijní legislativa. A protože považujeme reverse charge za velmi účinný nástroj v boji proti daňovým podvodům, otevíráme i na unijní úrovni otázku možnosti jeho širšího uplatnění. Připouštím, že zde se náš názor od představ Evropské komise trochu odchyluje, zejména pokud jde o výsledný rozsah zavedených opatření.


* Jak je to s možností, o níž se mluvilo na Generálním finančním ředitelství, že by se reverse charge nezaváděl na jednotlivé komodity, ale na obchody nad určitou výši?

Jedná se o snahu České republiky získat pilotní projekt, kdy by nám bylo umožněno aplikovat reverse charge u veškerých transakcí nad určitý stanovený limit. Jednalo se o hranici nad 10 tisíc eur. Tato problematika by měla být součástí akčního plánu, který se Evropská komise chystá zveřejnit letos v březnu. Věříme, že s požadavkem uspějeme.


* Loni se často diskutovalo, zda skutečně roste účinnost výběru daní, nebo zda jde jen o odraz růstu ekonomiky. Jak je tomu podle vás?

Nová opatření určitě zabrala. Dostupná data ukazují, že za zvýšením daňových příjmů stojí jak růst ekonomiky, tak zlepšení výběru. Jako příklad lze uvést DPH, kde nárůst inkasa byl z jedné půlky jasně dán vzestupem hospodářství, respektive spotřeby domácností a vlády, a z druhé půlky vyšší efektivitou výběru daní.


* Jak zlepší daňovou morálku zákon o prokazování původu majetku? Slovenské zkušenosti moc povzbudivé nejsou, nic navíc se tam nevybralo.

Náš návrh zákona, který leží v Poslanecké sněmovně, vychází z odlišné koncepce. Zatímco slovenská úprava cílí na nelegální majetek a volí k tomu cestu speciálního a podle mě komplikovaného soudního řízení, česká cesta je jiná. Náš návrh se týká úniků v oblasti daně z příjmů. Úřadům dává do rukou účinnější nástroj, pomocí něhož budou moci ověřovat, zda nárůst majetku ve sledovaném období odpovídá deklarovaným příjmům. Jde ale o rozdíl mezi majetkem a příjmy, pouze pokud přesahuje částku sedm milionů korun. Lovíme jen "velké ryby". Slibujeme si od toho silný preventivní účinek, jde o další dílek mozaiky, jejímž vyústěním bude zvýšení povědomí o tom, že platit daně je normální a správné, nikoliv hloupé.


* Jak to bude se schvalováním tohoto zákona, pokud při něm TOP 09 uspěje s návrhem, aby z účasti na veřejných zakázkách byly vyloučeny firmy, v nichž má majetkovou účast člen vlády? To je nepochybně namířeno proti Andreji Babišovi.

Tyto politické útoky bych nechtěla komentovat. Jsem státní úředník, nikoliv politik.


* Trvalým problémem je nízký výběr peněz do rozpočtu od OSVČ. Živnostníci se navíc dožadují nejen zachování paušálů, ale i obnovení daňových úlev na děti. Co se kolem toho dá letos čekat?

Výběr daně z příjmů fyzických osob je dlouhodobě pokřiven krácením tržeb. V takovém prostředí uskutečňovat daňovou politiku je složité. Proto bychom raději s dalšími změnami počkali až do doby, kdy budeme mít na stole skutečně reálná čísla o příjmech, výdajích a daňové zátěži živnostníků. Připouštím ale, že debata kolem přiznání slev i těm, kdo uplatňují paušály, se v koalici vede a budeme o tom debatovat dál. Kdyby se jim přiznaly slevy na děti, půjde o částku kolem dvou miliard. Kdyby se přiznaly i slevy na manžela či manželku, tak ještě o půl miliardy více.


* V koaliční smlouvě se píše o obnovení daňové progrese. Jak si představujete naplnění této teze?

Co se týká daňové progrese, platí, že ta byla v Česku téměř vždy, neboť je zajištěna i prostřednictvím odčitatelných položek od základu daně, respektive slev na dani. Pokud jde o progresivní sazby, nyní existuje solidární zvýšení, které je nahrazuje. Při úvahách o změně sazby je nutné mít na paměti také změny v odvodové zátěži jednotlivých poplatníků. A koaliční smlouva tuto zátěž přece zvyšovat nechce.


* Takže to je vlastně kvadratura kruhu?

Trošku to tak je.

Nejčtenější