Novinky

Rozhovor se Simonou Hornochovou k Elektronické evidenci tržeb

oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace
oddělení 1002 - Vnější vztahy a komunikace

Vydáno

  • Rozhovor
  • Ministerstvo financí
  • Elektronická evidence tržeb
  • Daň
  • Náměstek ministra pro daně a cla
  • Blesk
  • Soukromý sektor
  • Veřejný sektor

Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí.
Zdroj: Blesk |29. - 30. 7. 2015 | Rubrika: Politika | Strana: 2 | Autor: Eva Pospíšilová


* Budou muset mít pokladnu, jež bude odesílat data finančnímu úřadu, třeba prodejci brambor či borůvek u silnic?

Pokud se kvalifikují jako maloobchod, tak ano. Pokud budou prodávat vlastní produkty, tak tam to bude složitější.


* V čem?

Když jsme se bavili o zemědělcích, různých trzích a lidech, co prodávají vlastní produkty, tak jsme zjistili, že spadají pod kód zemědělské výroby, a ne pod maloobchod, který už má teoreticky naplánovaný termín rozjezdu. Takže kdo prodává vlastní produkty, v první ani ve druhé fázi by evidenci tržeb neměl podléhat.


* Jak je to možné?

Při určování, kdo a kdy se má k elektronické evidenci tržeb připojit, používáme statistickou klasifikaci. Spolupracujeme s Českým statistickým úřadem, který nám to pomůže určit podle svých kódů.


* Takže prodejci u silnic a na tržištích nebudou muset mít pokladny?

Obecně budou, ten zákon se jich také dotkne, ale jestli už v té fázi, kdy dojde na maloobchod, tak to není jisté. Je opravdu potřeba se podívat na to, co prodávají a do jaké kategorie to spadá.


* Kde to ale lidé mají zjišťovat?

Klidně ať se obrátí na naše ministerstvo, my jim s tím pomůžeme. Podle už došlých dotazů chystáme také seznam, který bude na našich internetových stránkách a odkaz na něj asi i na stránkách statistického úřadu. Podle něj se budou moci podnikatelé zorientovat.


* Podle čeho si ale teď mají podnikatelé a živnostníci kupovat pokladny?

Zatím bych doporučovala ještě nic nenakupovat. Očekávám totiž, že až celá záležitost půjde do finále (zatím prošla prvním čtením ve Sněmovně – pozn. red.), zareaguje trh a přijdou i výhodnější nabídky.


* Nebojíte se, že bude snaha systém obejít?

Ne.


* Jenže po hospodách už teď údajně chodí prodejci a nabízejí pokladny, které půjde vypnout…

…v tom případě upozorňuji, že krácení daně je trestný čin. Ano, u nás je typické, že jako první věc hledáme možnost jakékoliv pravidlo obejít. Evidence tržeb ale nebude jen o pokladnách a účtenkách, ale také o analýzách dat a kontrolách. A asi by bylo hodně divné, kdyby se dvěma stejným restauracím ve stejné ulici dařilo naprosto odlišně.


* Jaké budou v případě pochybení sankce?

Dva druhy. Jedny za administrativní pochybení, a to až do 50 tisíc korun. Další – až do půl milionu – budou za neevidování všech plateb. V případě opakovaného jednání bude navíc možné dojít až k uzavření provozovny, popřípadě k zákazu činnosti.


* Bude to platit i pro vietnamské prodejce?

Samozřejmě, evidence platí bez rozdílu národnosti, není důvod někoho předem podezírat nebo naopak zvýhodňovat. U nikoho přece není možné, aby měl tři identifikační čísla a majitele oficiálně žádného. Dneska s tím správci daní nemají moc šancí něco udělat, ale my jim elektronickou evidencí tržeb dáme do rukou důkazy na všechny nepoctivé.


* Koho se elektronická evidence tržeb dotkne?

Postupně všech, kdo v ČR podnikají a platí daň z příjmů. Jako první by od dubna příštího roku měly své tržby evidovat restaurační provozy a ubytování.


* Jak bude fungovat?

Na serveru finanční správy vznikne úložiště dat, do kterého budou podnikatelé posílat některé údaje z každé účtenky, zejména celkovou částku. Server finanční správy pak obratem odešle zpět kód, který slouží jako potvrzení, že se tržba zaevidovala, a ten se vytiskne na účtenku. Zaevidované údaje budou sloužit k analýzám.


* Kdo vybuduje systém a bude ho spravovat?

Společnost, která je vlastněná státem – Státní pokladna, centrum sdílených služeb. Finanční správa bude provozování systému nakupovat jako službu.


* Systém už je připravený?

Není, začne se budovat, až když bude vysoká míra pravděpodobnosti podoby budoucího zákona. V tu chvíli my můžeme začít investovat, teď by to mohly být ještě vyhozené peníze, když nevíme, co se nakonec schválí.


* Kolik to bude odhadem stát?

Vybudování aplikace, která bude mluvit s pokladními zařízeními, by mělo stát asi 50 milionů korun. Dalších plus minus 320 milionů budou představovat implementační práce. Následně se bude platit 170 milionů ročně Státní pokladně jako servisní poplatek za umístění dat na servery, správu a zabezpečení takzvaného úložiště.


* Kdo všechno bude mít k datům přístup? Budou to i lidé z ministerstva financí?

Z ministerstva určitě nikdo. Data z úložiště bude zpracovávat jen pár analytiků finanční správy, kteří by všichni měli mít prověrku na stupeň důvěrné. Ostatně celé pracoviště by mělo pracovat v utajeném režimu.


* Kolik by se díky evidenci tržeb mělo na daních vybrat?

Podle našich poměrně konzervativních propočtů, kdy jsme se drželi hodně zkrátka, zvýšený výběr daně u těch prvních dvou sektorů, kterých se bude evidence tržeb týkat, tedy restaurace, ubytování, maloobchod a velkoobchod, vychází asi na 12 miliard ročně, přičemž z toho 5,5 miliardy je DPH.

Nejčtenější